Věcná práva

1) Systém

- věcná práva patří se řeší v oblasti práva soukromého, v občanském právu
Předmět občanského práva
- věcná práva (vlastnické právo, spoluvlastnictví, práva k cizím věcem, zajištění moci osoby nad věcí)
- závazky (smlouvy a závazky z porušení práva, subjekty si obstarávají věci a služby od jiných subjektů)
- dědické právo (přechod vlastnických práv po smrti zůstavitele ne jeho právní nástupce)
- osobnostní práva (práva na ochranu osobnosti)
- osobně majetková práva (práva k duševnímu vlastnictví)

2) Věcná práva

- zajišťují moc nad věcmi, neomezenou, nikým nerušenou a jejich cílem je ochrana práv k věcem
absolutní práva – nikdo je nesmí rušit
relativní práva – právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého

Dělení věcných práv
a) vlastnické právo - výhradní
spoluvlastnictví a to se dělí na
a) spoluvlastnictví podílové
b) společné jmění manželů
b) držba - oprávněná
neoprávněná
c) práva k cizím věcem - zástavní právo
zadržovací právo 
věcná břemena

Vlastnictví

- v Listině zákl. práv a svobod občanů je stanoveno : „každý má právo vlastnit majetek“, kdy právo všech vlastníků má stejný obsah a má také stejnou ochranu, tzn. všichni mají stejné právo vlastnictví nabývat s výjimkou, kdy to zákon nedovoluje (věci vyhrazené do vlastnictví státu – doly, minerální zdroje), některé věci nemohou být předmětem vlastnictví – voda, energie, vzduch, určitě věci podléhají zvláštnímu režimu – zbraně, výbušniny, drogy
- vlastnictví zavazuje – nikdo nesmí omezovat druhé a poškozovat lidské zdraví, přírodní zdroje a životní prostředí nad míru nezbytně nutnou
Obsah vlastnického práva – souhrn konkrétních oprávnění příslušejících konkrétnímu vlastníkovi věci
a) věc držet – mít ji u sebe
b) věc užívat – využívání užitných vlastností k vlastní potřebě nebo neužívat ji, nechat zkazit
c) věc požívat – brát z ní plody a užitky
d) nakládat s věcí – rozhodovat o jejím osudu (prodat, darovat, vyměnit, nejmout, půjčit, odkázat v dědictví, opustit, zničit)
Vlastnické právo je tedy právo dispozitivní
Vznik vlastnického práva
a) převodem – na základě smlouvy jako projev vůle – nikdo nemůže převést více práv. než sám má
b) přechodem – a) na základě zákona v případě vyvlastnění
b) z rozhodnutí státního orgánu (soudu) – vypořádání SJM, vyřešení sporu podílových spoluvlastníků, dědictví. Propadnutí nebo zabrání věci jako sankce v přestupkovém a trestním řízení
c) originálně – vytvoření nové věci, konfiskace a oddělení plodů a užitků
c) vydržení – držitel v souladu s právem věc drží po určitou dobu (u movitých věci 3 roky, u nemovitých 10 let)
NE NÁLEZ – ten je nutno odevzdat, vzniká pouze nárok na nálezné ve výši 10 % hodnoty věci. jako nález se posuzuje i věc skrytá a opuštěná. 
Vlastnické právo je chráněno
a) vlastnickou žalobou – v případě neoprávněného držení věci žádáme vydání věci
b) zápůrčí žalobou – požadavek zdržet se užívání věci nebo obnovení stavu

SPOLUVLASTNICTVÍ

A) podílové spoluvlastnictví – ideální a reálné
B) SJM
A) Podílové spoluvlastnictví

- ideální spoluvlastnictví, kde každý má podíl na věci vyjádřený zlomkem nebo procentem a všichni jsou vlastníky celé věci
- ve vztahu k ostatním subjektům vystupují spoluvlastníci jako jediný vlastník – společně a solidárně
Podíly – jsou určeny na základě smlouvy, rozhodnutím soudu nebo např. závěti, nejsou-li stanoveny, jsou stejné, rozhodují o nakládání s věcí – princip majorizace – kolik má kdo podílů, tolik má hlasů, rozhoduje většina, v případě sporu rozhoduje soud
Převod spoluvlastnických práv – ke svému podílu má každý spoluvlastník své dispoziční oprávnění – může jej odkázat, prodat, dát do zástavy, předkupní právo – v případě převodu je dána povinnost nabídnout podíl přednostně ostatním spoluvlastníkům za stejných podmínek, za kterých by byl převeden i jinému, není-li využito předkupní právo je možno podíl převést třetí osobě, předkupní právo není užito, je-li převáděn podíl na osoby blízké

Zánik spoluvlastnictví
a) dohodou spoluvlastníků
b) rozhodnutím soudu (soud musí postupovat dle jednotlivých kroků)
o reálné rozdělení věci
o přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu
o prodej věci a rozdělení výtěžku podle výše podílů
B) Společné jmění manželů (podotázka)
- jmění nabyté některým z manželů nebo jimi společně za trvání manželství, vzniká pouze mezi manžely, nejsou zde stanoveny podíly, užívání a údržba je společná, obvyklá správa majetku může být vykonávána každým z manželů, závazky z tohoto jmění nesou oba manželé společně a nerozdílně a právní úkony je zavazují stejně, majetek vkládaný do podnikání může být vložen pouze se souhlasem druhého manžela, k nakládání s majetkem v podnikání pak již souhlas není nutný

Co nenáleží do SJM:
- dědictví
- dar
- majetek nabytý za výlučný majetek některého z manželů (měl ve výhradním vlastnictví nějakou věc, kterou prodal a za takto získané peníze opět koupil jinou věc)
- věci sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů (šperky, šatstvo, hygienické potřeby, věci přiměřené hodnoty uspokojující osobní záliby jednoho z manželů)
- věci vydané v restituci, které byly v jeho výlučném vlastnictví před uzavřením manželství nebo mu byly vydány jako právnímu nástupci původního vlastníka
- závazky (dluhy) vztahující se pouze k majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů
- závazky, které nejsou přiměřené majetkovým poměrům manželů a druhým z manželů k jejich vzniku nedal souhlas
- podíly a akcie v obchodních společnostech a družstvech s výjimkou bytového družstva – vzniká tím členství v obchodních společnostech a to zavazuje pouze toho, kdo je společníkem
Odlišné úpravy SJM (formou notářského zápisu):
- rozšíření nebo zúžení SJM – stanovení co bude nebo nebude předmětem SJM v budoucnosti, ale také zpětně (jednotlivé věci nebo celý soubor)
- částečné nebo úplné odložení vzniku SJM ke dni zániku manželství (mimo obvyklé vybavení domácnosti)
- takto se mohou dohodnout i snoubenci před vznikem manželství – tzv. předmanželská smlouva
- správu SJM mohou uzavřít odchylně od běžných zásad
- soud může zúžit SJM – na návrh některého s manželů ze závažných důvodů, na návrh některého z manželů, pokud se druh stal podnikatelem nebo neomezené ručícím společníkem obch. společnosti

Zánik SJM:
- zánikem manželství rozvodem, zrušením, prohlášením za neplatné
- rozhodnutím soudu
o v trestním řízení – je-li předpoklad, že na majetek jednoho z manželů by se měl vztahovat trest propadnutí majetku (a to i jen částečného propadnutí)
o v případě konkursu a vyrovnání, kdy přichází v úvahu prodej majetku jednoho z manželů při úhradě závazků (dluhů) z podnikání
- úmrtím

Vypořádání SJM:
- obecné zásady pro vypořádání SJM:
a) podíly jsou stejné (ne vždy, podle dohody jinak např. )
b) každý má právo na vrácení toho, co z jeho výlučného majetku bylo na SJM vynaloženo a je povinen uhradit to, co bylo společného vynaložena na jeho výlučný majetek
c) přihlíží se k potřebám nezletilých děti, kdo a jak se staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí SJM

Forma vypořádání společného jmění manželů:
- písemná dohoda – v dohodě si mohou manželé majetek rozdělit jakkoliv jim vyhovuje, zde neplatí zásada stejných podílů, je to přece projev jejich společné vůle
- rozhodnutím soudu – obecně a zvlášť v dědickém řízení (1/2), zde se musí rozdělit majetek na stejné podíly a při tom se přihlíží, co kde z toho majetku převezme (zvlášť tady se bude přihlížet k potřebám děti atd. – ten, kdo bude pečovat o děti, tak bude určitě pro ně potřebovat nábytek, klavír když chodí do ZUŠ apod. )
- ze zákona – lhůta 3 let k uzavření dohody nebo podání návrhu k soudu a po jejím uplynutí platí – movité věci zůstávají každému podle stavu v jakém je užívali dosud pro svou potřebu, své rodiny a domácnost, ostatní movité věci a nemovitosti přechází do podílového spoluvlastnictví a podíly jsou stejné, stejně jako ostatní majetková práva, pohledávky, závazky

Držba

- faktické ovládání cizí věci – nakládání s touto věci jako s věcí vlastní, vykonávání práva ve svůj prospěch osobou jinou, než je skutečný vlastník této věci
- takto je řešeno fyzické ovládání věci, fyzický stav moci nad věcí, spočívající v jejím manuálním převzetí,m převzetí klíčů, oplocení pozemku, držení dokladů věci…

Podmínky držby:
a) mít u sebe buď věc samu, nebo příslušenství věci, bez kterého nelze ovládat věc hlavní
b) držitel nakládání s věcí jako vlastník – je přesvědčen o tom, že je vlastníkem
Předmět držby
- věci – movité, nemovité, individuální a určené podle druhu
- práva připouštějící trvalý nebo opakovaný výkon práva (např. věcná břemena)

Oprávněná držba
- držitel je v dobré víře (v pochybnostech se má zato, že držba je oprávněná)
- má stejná práva jako vlastník – právo na plody a užitky věci
- právo na náklady účelně vynaložené na věc mimo obvyklou údržbu v případě ukončení držby vydáním vlastníkovi
- pouze oprávněný držitel může nabýt vlastnictví této věci vydržením

Neoprávněná držba
- nedostatek dobré víry – protiprávní stav
- povinnost vydat i plody a užitky
- povinnost nahradit vzniklou škodu po odpočtu účelně vynaložených nákladů pouze na údržbu a provoz

Práva k cizím věcem

- jedná se o práva k majetku vykonávaná subjekty, které nemají k majetku právo vlastnické

Dělení:
a) zástavní právo a podzástavní právo
b) zadržovací právo
c) věcná břemena
A) Zástavní právo
- právo věřitele domáhat se uspokojení své pohledávky (peněžité i nepeněžité) z majetku, který mu byl dán do zástavy v případě nesplnění jeho konkrétní pohledávky za dlužníkem
- slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá nebude včas splněn s tím, že v tomto případě je možno dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy
- má tzv. zajišťovací funkci – zajistí, že v případě nesplnění pohledávky je užít majetek na úhradu dluhu
- také funkce uhrazovací – není zaplaceno, užije se zástavy k zaplacení
- ten jehož prospěch je zástava zřízení má prioritu – přednost před ostatními věřiteli
- při více zástavách k jedné věci existuje pořadí podle data jejích zřízení
- v případě převodu nebo přechodu vlastnictví zastavené věci musí být nový vlastník o zástavě informován – zástava přechází i na nového vlastníka
- zastavit věc vlastní nebo cizí se souhlasem vlastníka
- zástava se vztahuje na celou věc včetně příslušenství, přírůstků a neoddělitelných plodů

Způsob zástavy
- nemovité věci – hypotéka – záznam v katastru nemovitostí povinný
- movité věci (podnik, soubor věcí, cenné papíry, pohledávky, majetková práva, byt, nebytový prostor, předmět průmyslového vlastnictví)
- vlastník má věc u sebe a zástava je vyznačena v listině prokazující vlastnictví (technický průkaz auta)
- věc je předána do úschovy zástavnímu věřiteli (užívat ji smí pouze se souhlasem vlastníka, je povinen ji ale udržovat a chránit s nárokem na úhradu nákladů)
- věc je předána do úschovy uschovateli (bez možnosti užívání)

Vznik zástavního práva
a) smlouva – vždy písemná, u věcí, které má vlastník u sebe zákon vyžaduje smlouvu sepsanou formou notářského zápisu – existence zástavy je zapsána v Rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou ČR
b) soudcovská zástava – důsledek výkonu rozhodnutí (exekuce)
c) rozhodnutí správního úřadu nebo soudu (v dědických věcech)
d) ze zákona – pohledávky z daní a z dlužného nájemného z bytů
Zástava se vztahuje v době jejího trvání i na pozdějšího vlastníka zastavené věci

Zánik zástavního práva
- zaplacením dluhu
- zánikem zastavené věci
- vzdání se zástavního práva věřitelem
- uplynutím doby při sjednání na dobu určitou
- dohodou stran
- realizace k pokrytí pohledávky – výkon práva
dle obč. zákona na žádost soud rozhodne o soudní dražbě
dle obch. zákona věřitel může prodat ve veřejné dražbě
dle dohody – ponechání si věci na úhradu bez prodeje, nebo prodej volné ruky

B) Zadržovací právo(až zaplatíš dluh, vrátím ti danou věc)
- je to oprávnění věřitele zadržet movitou (POUZE) věc do doby uspokojení jeho pohledávky vůči dlužníkovi
- kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat
- pohledávka je zpravidla splatná peněžní pohledávka, pouze funkce zajišťovací, ne uhrazovací, zadržet lze pouze věci movité, zadržená věc je v oprávněné držbě věřitele – nesmí být tedy získána lstí, využitím omylu, násilím…
Vznik zadržovacího práva:
- jednostranný akt ze strany věřitele, povinnost vlastníka vyrozumět o zadržení, věc může být vlastníkem i prodána, ale do úhrady pohledávky nebude vydána, možnost převzít místo zadržené věci i jinou jako tzv. jistotu
Zánik zadržovacího práva:
- zánik zajištěné pohledávky
- zánik zadržené věci
- vydání zadržené věci dlužníku
Při uspokojení pohledávky výkonem soudního rozhodnutí je zde předností právo a to i před zástavou!

C) Věcná břemena
- VB znamenají omezení vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch jiné osoby tak, že vlastník je povinen něco konat, strpět, nebo zdržet se určitého výkonu svých práv
- POUZE věci nemovité, vždy písemným PÚ s povolením vkladu práva do katastru nemovitostí
- je to právo věcné – váže se k nenovosti – každý další právní nástupce ve vlastnických právech přebírá břemeno, práva k cizí věci jsou vázána:
a) k sousední nenovosti – tzn. služebnost cesty – chůze, jízdy, hnaní dobytka, pastva, vedení kabelu, vedení plynové přípojky (patří i potomkům)
b) k určité osobě – právo osobnostní, zanikající úmrtím osoby nebo tím, že oprávněná osoba se svého práva vzdá nebo je práva zbavena soudním rozhodnutím

Vznik VB:
- smlouvou
- děděním ze závěti nebo schválením dědické smlouvy
- vydržením
- rozhodnutím státního orgánu (např. soud při řešení sporu podílových spoluvlastníků při reálném rozdělení pozemků stanoví služebnost cesty tak, aby každý měl zajištěn přístup na svůj pozemek, nebo třeba stavební úřad uloží povinnost strpět položení kabelu, nebo přistup na stavbu)
- ze zákona – různé zákony umožňují vstup na pozemky – zákon o rybářství, plynárenský, vodní zákon

Obsah VB:
a) k nemovitosti – právo chůze a jízdy, právo braní vody ze studny, právo odvodu vody přes cizí pozemek, právo pastvy, hraní dobytku, vedení kabelu, vedení produktovodů (plynovody, ropovody, vodovody aj. )
b) k osobě – doživotní bydlení, zajištění otopu, braní plodů a užitků – dříve výměnek
- při popisu VB je nutné naprosto přesné vyjmenování povinností, které z VB vyplývají – nelze je popsat pouze částečně, musí na sebe logicky navazovat. 
Např. předmětem VB je povinnost strpět doživotní užívání jedné místnosti v době, kde je místní více, musí být přesně označena místnost, ke které se právo užívání vztahuje – s tím ale souvisí i to, že kdo bydlí, musí mít možnost užívat i WC, koupelnu, musí mít zajištěn pohyb po chodbách a schodištích,musí mít zajištěn přístup k domu, světlo a teplo
Další obsah: každé právo má svou hodnotu a proto musí být oceněno znaleckým posudkem, zda je právo zřízeno za úplatu nebo zdarma – zde je dána souvislost se zdaněním tohoto práva (podle toho, kdo má prospěch), stanovení podílu na úhradě nákladů na provoz, uchování věci a její opravy

Zánik VB:
a) smlouvou
b) smrtí, bylo-li zřízeno ve prospěch určité FO
c) zánikem služebné nemovitosti nebo jejími podstatnými změnami, kdy již nemůže sloužit účelu VB
d) rozhodnutím soudu – vznikne-li hrubý nepoměr mezi zařízením vlastníka a výhodami druhého nebo není možno je vykonávat anebo by byl výkon v rozporu s dobrými mravy, případně by bylo právo zneužíváno
e) vzdání se práva