Úvod do vyučování dějěpisu

Dávný život lidí poznáváme z dochovaných nálezů. Nejstarší předměty, které člověk používal před mnoha staletími a tisíciletími, jsou v současnosti objevovány pod povrchem země.

Od nejstarších dob si člověk vyráběl kamenné nástroje. Později se lidé naučili vyrábět z hlíny nádoby, zhotovovat tkaniny. A ještě později již uměli zpracovávat kovy, vyrábět sklo. Podle tvaru a materiálu, z něhož je nalezený předmět vyroben, můžeme určit dobu jeho vzniku.

Dochované nástroje a další předměty, které lidé vytvořili pro svůj každodenní život, nazýváme hmotnými prameny.

Tyto pozůstatky minulosti - nástroje, nářadí, zbraně, šperky, nádoby, ale i celá sídliště a pohřebiště - vykopávají archeologové ze země. Vykopávky věděcky zkoumají a ukládají do archeologických sbírek. Archeologie je tedy věda, která se na základě hmotných nálezů zabývá nejstaršími dějinami lidstva.

Na řadu archeologických nálezů se přišlo náhodou při orbě, při stavbách, při těžbě v lomech, v pískovnách a všude tam, kde se odkrývá povrch země. Každý z nás, kdo najde jakýkoliv archeologický předmět, je povinen to ohlásit nejbližšímu muzeu.

Od doby kdy lidé vytvořili písmo, pořizují si záznamy o přírodních katastrofách, o životních událostech, ale i záznamy o vybírání daní, soupisy zákonů, poznatků a zkušeností o práci, o výrobě, o životě. Vznikaly kroniky, později účetní knihy, noviny. Všechny psané, kreslené i tištěné texty patří k písemným pramenům historického poznání.

O zachování a využití hmotných historických pramenů se starají muzea. Písemné prameny uchovávají a zpracovávají archívy.

V průběhu dějin vytvořili lidé i mnoho uměleckých děl (obrazů, soch). Z nich poznáváme mnohé o lidských dějinách. Umělecká díla opatrují a vystavují galerie.

V České republice máme velké bohatství hradů, zámků, lidových staveb a jiných památek na historické události. Většina těchto památek je památkami kulturními.