Utváření středověké Evropy

Datování středověku začíná od pádu západořímské říše a končí ve většině zemí v 15. století - konec středověku je poznamenán objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Vývoj v Evropě neprobíhal rovnoměrně - důsledkem toho je rozdílný konec středověku v zemích (např. v Rusku datují konec středověku až v 19. století).

Středověk můžeme rozdělit na tři fáze: raný (476 - 11.století), vrcholný (12. - 14. století) a pozdní.

V rané fázi středověku vznikla na území Galie Francká říše - dynastie Merovejců obsadila tuto oblast, podrobili si původní obyvatelstvo, zabrali půdu a docházelo k feudalizaci.

Od germánských říší se Francká říše liší svými strukturami a novým fungováním.

V čele nové říše stáli králové - Theodorich, Chlodvík, Dagobert a jiní. V 8.století přejímají moc tzv. majordomové (vysocí úředníci královského dvora) - Pipin II., Karel Martel jehož druhý syn Pipin III. Krátký nastolil tradici majordomských králů. Tato linie vyvrcholila vládou Karla Velikého, který sjednotil a založil Evropu. Také rozdělil zemi na království, kde v čele stáli hrabata a na pohraniční území na správně-vojenské jednotky kde vládli vévodové.

Hlavním městem říše se staly Cáchy.

Po smrti Karla Velikého dochází k úpadku Francké říše a v roce 843 je rozdělena na tři části - jih(budoucí Itálie), východ (budoucí Neměcko) a západ (budoucí Francie).

Francká říše trvala v letech 482 - 843 n.l.

Vrcholným středověkým útvarem ve východní Evropě je Byzantská říše - trvala 100 let a základním znakem je centrálně uplatňovaná moc sultána.

Vše bylo státní, neznali feudalismus, vytvářela se mocenská hierarchie, struktury v jejichž čele byl panovník.

Byzanc je založena na řeckém jazyku (základu), na městské civilizaci, převažují řecké kulturní vlivy.

Hlavním městem říše byl Cařihrad - cařihradská univerzita vynikala právnickým a teologickým zaměřením - zde studovali i Cyril a Metoděj.

Významným panovníkem byl Justinián I. - vydal zákoník - Corpus iuris civilis - první norma společenského práva.

V 7. - 11. století dochází ke krizi v Byzanci - redukuje svá území (vliv Arabů, porážka Turky).

V 5. - 6. století se v Evropě objevují Slované, jejichž pravlastí byla oblast mezi Vislou a Dněprem. Živili se zemědělstvím, chovem dobytka, lovem a rybolovem.

V 6. století došlo k útoku Avarů, obsazení území od Donu po Labe. Byli poražení až u Cařihradu - této porážky využili Slované žijící na dnešním území ČR a SR, kteří se proti Avarům vzbouřili a do svého čela si zvolili franckého kupce Sáma - vytvořili svaz proti Avarům a Francké říši. Sámo vládl říši 35 let (podle některých vědců je Sámo bájným knížetem Přemyslem Oráčem). Po jeho smrti se říše rozpadla.

Na Balkánu vznikly státy:

Bulharů - přijali slovanský jazyk, křesťanství, kněží z Velké Moravy zde vytvářejí bulharské písemnictví a cyrilici, hlavním městem byla Pliska.

Chorvatů - vytvořen v roce 850, hledali oporu u Byzance proti Východofrancké říši, hlavním městem byl Dubrovník.

Srbové

Východní Evropu osídlili:

- Normanské kmeny (založení Kyjevské Rusi) - postupem času se poslovanštili a zůstalo jim jméno Rusové. Ti pak ve 12. století vytvořili 3 skupiny: Velkorusové, Malorusové a Bělorusové. Ve 13.století došlo k rozpadu Kyjevské Rusi následkem vpádu Tatarů(Čingischána).