Ústava ČR

Ústava je nejvyšší zákon státu. Ústavní zákony ústavu mění a doplňují.

Odvětví ústavního práva - tvoří je souhrn právních norem, upravujících především formy a druhy států, obsah státní moci, rozdělení a výkon státní moci a základní práva a povinnosti občanů.

Předmětem ústavního práva – je to nejvýznamnější odvětví, hlavní instituty státu (moc zákonodárná, výkonná, soudní), soustava nejvyšších orgánů, samospráva, základní práva a svobody

Prameny ústavního práva jsou ústavní zákony. Mají největší právní sílu.

Význam ústavního práva z MO č. 1 – hierarchie

Ústavní řád je tvořen právními předpisy:

1. Listina základních práv a svobod

2. Ústava ČR

3. Ústavní zákony

Ústava ČR

-byla schválena Parlamentem 16. 12. 1992 a nabyla účinnosti 1. 1. 1992.

-je to nejvyšší zákon, stanoví základní principy

Struktura:

Preambule

= slavnostní úvod, prohlášení k Ústavě – základní zásady a principy, na kterých je budován stát

Hlava I. = základní ustanovení

Hlava II. = moc zákonodárná

Hlava III. = moc výkonná

Hlava IV. = moc soudní

Hlava V. = NKÚ

Hlava VI. = ČNB

Hlava VII. = územní samospráva

Hlava VIII. = přechodná a závěrečná ustanovení

Hlava I. – základní ustanovení

· ČR je stát demokratický, svrchovaný a jednotný

· zdrojem veškeré státní moci je lid, který vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní

· případy, kdy lid vykonává svou moc přímo = referendum – musí být upraven ústavním zákonem

· politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku politických stran a jejich volné soutěži

· státní symboly

Hlava II. - moc zákonodárná

Vykonává parlament je tvořen 2 komorami:

Senát Poslanecká sněmovna

horní komora dolní komora

81 členů volených na 6 let (co 2 roky se střídá 1/3) 200 členů volených na 4 roky

senátor – starší 40 let poslanec – starší 21 let

pasivní volební právo

aktivní volební právo = 18 let = právo volit

v čele předseda a místopředseda

dalšími výbory jsou výbory a komise

usnášeni schopné za přítomnosti 1/3 (senát 27, PS 67)

· k přijetí prostých zákonů stačí prostá většina (tzn. Nadpoloviční většina všech přítomných)

· k přijetí ústavních zákonů nebo mezinárodních smluv je potřeba 3/5 všech (tj. kvalifikovaná většina)

· PS je rozpustitelná

· Senát rozpustitelný není a funguje jako ústavní pojistka pro případ, že nefunguje PS, v závažných situacích vydává zákonná opatření

Způsob voleb:

1. Většinový systém (SENÁT)

- volič volí konkrétního kandidáta

- kandidát který dostává v 1. kole více než 50% hlasů se stává senátorem

- v opačném případě postupují do 2. kola dva s nejvyšším počtem hlasů a z nich vyhraje jeden

2. Systém poměrného zastoupení (PS)

- volič volí konkrétního poslance nebo stranu

- podle počtu získaných hlasů v % získává strana počet křesel v PS

Právní postavení členů Parlamentu

· mandát poslance/senátora vzniká zvolením – na 1. schůzi skládají příslušný slib

· mandát = pověření

· způsoby zániku mandátu:

1. odepřením slibu

2. uplynutím volebního období

3. vzdáním se mandátu

4. vznikem neslučitelné funkce (president, soudce)

5. u PS rozpuštěním

· vzdát se mandátu mohou kdykoliv, ale osobně před příslušnou komorou (výjimka – nemoc, vazba)

· nikdo nemůže být současně poslancem a senátorem

· člen vlády může být poslancem nebo senátorem, nemohou však být voleni do orgánu Parlamentu, jsou jen řadovými členy

Poslanecká imunita

· účelem je ochrana členů Parlamentu, aby mohli svobodně a v souladu se svým slibem nerušeně vykonávat svůj mandát (nezaměňovat s privilegií, beztrestností apod.)

1. úřední - vztahuje se na prohlášení učiněná v příslušné komoře

- nelze je za nic trestně stíhat

- podléhají pouze disciplinární pravomoci komory

2. neúřední - vztahuje se na činy vykonané mimo komoru

- trestně stíháni mohou být pouze tehdy, dá-li k tomu souhlas příslušná komora

· s imunitou souvisí i právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu svého mandátu – toto právo nezaniká se zánikem mandátu – platí i po jeho skončení

Zahájení a skončení činnosti komor

1. Senát

- v počátku činnosti vznikl zvolením

- ukončení činnosti - nerozpustitelný

2. Poslanecká sněmovna

- zahájení činnosti – po volbách

- zasedání svolává president nejpozději 30. den po dni voleb

- ukončení činnosti: 1. uplynutím volebního období

2. rozpuštěním – PS rozpouští president např. z těchto důvodů:

1. PS nevyslovila důvěru nové vládě

2. přerušení jejího zasedání bylo delší než 120 dní

3. nebyla po dobu delší než 3 měsíce usnášeníschopná

Působnost Parlamentu

1. Působnost obou komor

- usnášejí se o zákonech

- schvalují uzavřené mezinárodní smlouvy

- volí na společné schůzi presidenta

- rozhodují o vyhlášení válečného stavu, je-li ČR napadena

Parlament uděluje souhlas k vyslání ozbrojených jednotek mimo území ČR.

Vyslovují souhlas o pobytu cizích vojsk na našem území.

2. Výlučná působnost PS

a) vyslovuje důvěru Vládě

b) usnáší se o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu (jak byl SR plněn)

c) předseda PS - vykonává vymezené funkce presidenta, pokud není úřad presidenta obsazen nebo president nemůže svůj úřad zastávat (svolává a rozpouští PS, jmenuje členy Vlády, přijímá jejich demise)

- podepisuje přijaté zákony

d) jednotliví poslanci - předkládají návrhy zákonů

- nejméně 10 poslanců může navrhnout presidentského kandidáta

- právo interpelace = právo klást otázky členům Vlády (povinnost do 30 dnů poslanci odpovědět)

3. Výlučná působnost Senátu

a) přijímá zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu, v případě rozpuštění PS (výjimky – Ústava, volební zákon, mezinárodní smlouvy, státní rozpočet apod.)

b) předkládá Ústavnímu soudu žalobu na presidenta pro vlastizradu

Zákonodárný proces = legislativní činnost

= hlavní úkol Parlamentu = proces projednávání a přijímání zákonů

- tzv. legislativní iniciativa = opatření k podávání návrhů zákonů, má ji:

a) Poslanec, skupina poslanců

b) Senát

c) Vláda

d) Zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku = kraje

- jestliže tak hodlá učinit někdo jiný, musí to udělat prostřednictvím výše uvedených subjektů (hlavně poslanců)

- návrh zákona o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu předkládá pouze vláda

Fáze legislativního procesu:

1. Prostudování návrhů zákonů má PS (případně Vláda) 30 dní

- pokud se Vláda ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí

- Vláda je oprávněná projevit žádost, aby s projednáváním návrhu zákona bylo spojeno vyslovení důvěry Vládě

2. projednávání návrhu zákona PS v tzv. třech čteních

I- jestli se bude vůbec návrhem zabývat

II-poslanecké výbory- připomínky, ty se zpracují do paragrafového znění po debatě v poslanecké sněmovně-,,legislativní rada“

III- úpravy, odstranění nedostatků, konečné znění

3. hlasování o návrhu zákona

4. v případě souhlasu je předložen návrh Senátu, který má 30 dní k vyjádření

5. Senát má tyto možnosti:

a) schválí návrh zákona

b) nevyjádří se ve lhůtě = znamená souhlas

c) vyjádří vůli, že se návrhem nebude zabývat = znamená souhlas

d) zamítne návrh zákona

- PS hlasuje o návrhu zákona znovu

- ke schválení je nutná nadpoloviční většina všech zvolených poslanců

e) vrátí PS s pozměňovacími návrhy

- pokud PS se změnami souhlasí, stačí ke schválení nadpoloviční většina přítomných

- pokud PS se změnami nesouhlasí, hlasuje o původní návrhu, k přijetí je potřebná nadpoloviční většina všech zvolených

6. schválený zákon je postoupen presidentovi

- president má k vyjádření 15denní lhůtu:

1. podepíše

2. vrátí zákon ve lhůtě PS s odůvodněním, proč nepodepsal (právo vracet zákony má pouze u prostých zákonů)

7. pokud president zákon podepíše, zákon se vyhlásí ve Sbírce zákonů

- pokud jej vrátí PS, sněmovna o něm znovu hlasuje, a k přijetí je potřeba nadpoloviční většina všech zvolených

8. při nepřijetí nejsou přípustné další pozměňující návrhy a celý legislativní proces musí proběhnout znovu

Hlava III. – moc výkonná

· jsou to orgány, které v praxi vykonávají to, co stanovili orgány zákonodárné

· patří zde: prezident

vláda

státní zastupitelstva (součástí M.spravedlnosti)

další správní úřady

Prezident republiky

- volen parlamentem na společné schůzi obou komor, zvolen na 5 let (max. dvakrát po sobě)

- prezidentem se může stát občan volitelný do senátu

- není z výkonu své funkce nikomu odpovědný

- neodvolatelný (výjimečně byl-li odsouzen ústavním soudem pro vlastizradu)

- může se úřadu vzdát tj. abdikace, do rukou předsedy PS

- prezident také:

- je vrchní velitel ozbrojených sil, jmenuje a odvolává generály

- zastupuje stát navenek

- kompetence:

- podepisuje zákony

- svolává a rozplet PS

- vyhlašuje volby do parlamentu

- jmenuje vládu a premiéra

- přijímá demise od členů vlády a odvolává vládu

- jmenuje soudce, prezidenta a víceprezidenta NKÚ

- na návrh PS jmenuje členy ČNB (bankovní rady)

- uděluje milost, amnestii nebo zmírňuje tresty

- jmenuje a odvolává velvyslance

- sjednává a ratifikuje tj. dává konečný souhlas s mezinárodními smlouvami

- propůjčuje a uděluje státní vyznamenání

Vláda

- vrcholný orgán výkonné moci

- skládá se z: předsedy

místopředsedy

ministrů

- jmenuje prezident

- je odpovědná PS, která může vyjádřit nedůvěru

- rozhoduje ve sboru hlasováním tzn. Že je kolektivní orgán

- každý člen vlády má právo kdykoliv podat demisi:

- ministr do rukou prezidenta prostřednictvím svého předsedy

- předseda vlády přímo do rukou prezidenta

- v případě nevyslovení důvěry podává demisi celá vláda jako celek

- vláda může o vyslovení důvěry žádat kdykoliv (PS na základě návrhu nejméně 50 poslanců)

Hlava IV. – moc soudní

·jsou to orgány, které dohlíží na dodržování zákonů

·soudní moc vykonávají nezávislé a nestranné soudy (neexistuje vztah nadřízenosti a podřízenosti)

·soudy jsou nadřazeny všem státním orgánům, státu i občanům

Soudce

- jmenován prezidentem s časovým omezením

- jmenován může být bezúhonný člověk s VŠ právnickým vzděláním po složení justiční zkoušky

- nesmí vykonávat žádnou funkci ve VS

- neslučitelná funkce s prezidentem, poslancem, senátorem

- smí vykonávat uměleckou, pedagogickou či vědeckou činnost

- rozhodování: samosoudci

v senátech (soudci z povolání nebo soudci z lidu)

Soudní ochrana

- podle Listiny základních práv a svobod má každý občan právo na soudní ochranu

- zásady:

1. Každý má právo domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu.

2. Právo na obhajobu a právní pomoc v soudním a správním řízení.

3. Právo na tlumočníka a řízení v mateřském jazyce.

4. Rovnost všech stran před soudem.

5. Presumpce neviny = do rozsudku se na obviněného hledí jako by byl nevinen.

6. Zákaz odnětí zákonného soudce.

7. Právo odepřít výpověď v případě nebezpečí stíhání sebe nebo osoby blízké.

8. Rozhodovat o vině a trestu může pouze soud.

9. TČ je pouze čin uvedený v trestním zákoně a pouze za takový může být uložen trest.

10. zásada veřejnosti = projednávání za přítomnosti všech účastníků řízení.

11. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu.

12. možnost soudního přezkoumání rozhodnutí správního orgánu.

Ústavní soud (Brno)

- orgán ochrany ústavnosti

- rozhoduje o:

- ruší právní předpisy jsou-li v rozporu s Ústavou, úst. Zákony a Listinou

- ústavnosti politických stran

- zbavení základních práv občanů

- rozhoduje o ústavní žalobě proti prezidentovi

- volebních věcech

- skládá se z 15 soudců které jmenuje prezident a může fungovat při 12 jmenovaných

Ústavní soudce

- bezúhonný

- VŠ právnické vzdělání

- 10 let praxe v právnickém povolání

- Volitelný do senátu

- Funkční období 10 let

- Je vázán ústavou a jejími zákony, Listinou, mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách

Soustava obecných soudů:

1. Stupeň: Okresní soudy

Městské soudy

Obvodní soudy

2. Stupeň: Krajské soudy

3. Stupeň: Vrchní soudy (Čechy – Praha, Morava - Olomouc)

4. Stupeň: Nejvyšší soud

Nejvyšší správní soud

Hlava V. – Nejvyšší kontrolní úřad

·Nezávislý orgán který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem, plnění státního rozpočtu, kontrolování, vydávání cenných papírů a kontrola zadávání státních zakázek

·V čele stojí prezident a viceprezident.

·Výsledky své kontrolní činnosti předkládá PS.

Hlava VI. - ČNB

·Ústřední banka státu

·Hlavním úkolem je zabezpečovat stabilitu české měny

·Při své činnosti je nezávislá a lez do ní zasahovat pouze na základě zákona

·Vydává bankovky a mince, řídí peněžní platební styk

·Vyhlašuje kurz ke cizím měnám

·Nejvyšší orgán je bankovní rada v čele s guvernérem

Hlava VII. – Územní samospráva

·Vymezuje územní samosprávu v ČR tzn. Základním územním celkem je obec.

·Vyšší územně samosprávný celek je kraj.

·Vytvořit nebo zrušit vyšší územně samosprávný celek lze pouze ústavním zákonem.

Hlava VIII. – Přechodná a závěrečná ustanovení

·Co tvoří ústavní pořádek: Ústava

Ústavní zákony

Listina

·Způsob ustanovení senátu zvolení, nerozpustitelnost.

Vzájemné ovlivňování a působení na sebe:
zákonodárná moc na výkonnou moc

-zákonodárná moc vydává zákony, kterými se vláda musí řídit

-PS dává důvěru vládě

výkonná moc na zákonodárnou moc

-výkonná moc dává podněty a návrhy a stanoviska

soud

-rozhoduje dle zákonů zákonodárné moci

-dává podnět k ústavnímu soudu, aby nezákonné předpisy byly zrušeny