Středověká vesnice a město

Hospodářství:

Lidé se stěhovali na vesnice a zabývali se zemědělstvím. Začal se užívat trojpolní systém, kde bylo pole rozděleno na 3 díly a každý rok se střídali – ozim, jař a úhor.

Kolonizace:

Osidlování nových území.

Středověká vesnice:

Většina obyvatelstva ve středověku žila na vesnici. Kvůli vysokému postavení církve byl centrem společenského života vesnice kostel. Vesničané se tu scházeli na pravidelné bohoslužby i zpovědi. V některých vesnicích byla zemanská tvrz nebo fara.

Středem obce se stala náves.

Většina vesnic začala stavět i své krčmy, mlýny, kovárny a další řemeslnické dílny.

Lidé na vesnici:

Na vesnici žili nejen poddaní, sedláci, řemeslníci a bezzemci, ale i drobná šlechta jako zemané a kněží. Pro každou skupinu lidí platila jiná práva a povinnosti.

Rychtář měl povolení místního pána trestat drobné přestupky, vybírat pokuty a feudální dávky.

Vesnický dům:

Vesnické domy se stavěly z kamene. Každý dům měl síň, kde se vykonávala většina domácích prací, jizby, kde se vařilo, jedlo i spalo, a komory sloužící k ukládání věcí a potravin, někdy i ke spaní.

Koncem středověku se pec nahrazovala kachlovými kamny. Humno bylo střechou chráněné místo na konci hospodářského stavení, kde se mlátilo obilí cepem a později prosévalo.

Do vesnice se dostávali i lidé ze zahraničí. Výroční trhy, otevřené i cizím obchodníkům, se jmenovaly jarmarky.

Středověká města:

Společnost středověkých měst se skládala z občanů plnoprávných, kteří vlastnili ve městě dům, střední vrstvy – řemeslníci a obchodníci, a chudiny – dělníci, bezzemci a žebráci.

Pánové a šlechta žili na hradech nebo v lepších domech.

Velké neshody byly kvůli různorodosti obyvatel města a hlavně kvůli jejich postavení a jiným právům.

Každé město mělo své kamenné opevnění na ochranu města. Správu města měli na starosti konšelé a starostou města byl purkmist.

Typologie měst:

1. královská – založil a řídil král
2. věnná – odváděla zisky královně
3. horní – specifický typ královských měst
4. poddanská – patřila šlechtě nebo církvi

Vznikaly i různá práva měst:

hrdelní – právo na popravy

vářečné – právo na vaření piva

mílové – v okruhu jedné míle se nesměl usadit řemeslník stejného učení

královské – svobodné město podléhajíc jenom králi

Učení o trojím lidu:

Společnost rozdělená na tři části:

1. ten, kdo se modlí

2. ten, kdo ochraňuje

3. ten, kdo pracuje

Změny:

• začaly se stavět kamenné domy
• kachlová kamna místo pecí (ke konci středověku)
• látky se tkaly na tkalcovském stavu
• zvířata se zapřahávali do chomoutů
• vznikl zemský soud
• práva měst