Sopky

Co je to sopka?

Sopka je vlastně díra v zemi. Touto dírou tryská do vzduchu ohnivá směs plynů, vodních par, popela a kusů roztavených hornin. Částečky vulkanického popela spadnou k zemi, usadí se a ztuhnou ve světle šedou horninu.  Za miliony let vytvoří jednotlivé vrstvy lávy vulkanickou horu většinou charakteristického kuželovitého tvaru s kráterem na vrcholu. Četné vulkány vznikají pod mořskou hladinou.

Některé sopky jsou velmi mladé, např. v únoru 1943 se  narodil nový vulkán v Mexiku. Jednoho dne se v kukuřičném poli objevila trhlina. O čtyřiadvacet hodin později se rozevřela na 25 m širokou propast, aby odhalila kotel popela a žhavé lávy.

Sopky se vyskytují v zeslabených místech zemské kůry. Vnější vrstva Země se nazývá litosféra. Skládá se ze zemské kůry a vrchního pláště je rozdělena do velkých bloků tzv. desek, které se neustále pohybují a působí na sebe obrovskými tlaky. V některých místech se pohybem desek vytvoří horský hřbet, zatímco v jiných místech proláklina. Někdy se desky potkají, někdy se rozlomí - v těchto místech se pak nazývají zlomy, které josu slabými místy povrchu Země. Zde dochází nejčatěji k vulkanické činnosti.

Vrstva pod zesmkou kůrou se nazývá plášť. Jeho součástí je v hloubce 100 km plastická vrstva tzv. astenosféra. Ta je tak horká, že většina horniny obsahující i vodní páru a plyny se souhrnně označují magma. Magma se shromažďuje v podzemních nádržích, protože je teplejší a lehčí než horniny v okolí, snaží se vystoupit vzhůru. Jak si magma pomalu razí cestu k povrchu země, vytváří kanál, kterému se říká hlavní jícen. Plyny obsažené v hustém magmatu ve snaze uniknout pomalu, ale neustále zvyšují svůj tlak. Časem magma prorazí slabé místo zemské kůry a vychrlí se ven.

Lávy a erupce

Teplota lávy vytékající ze sopky může dosáhnout až 1000 °C. Rychlost stékající lávy může přesáhnout 165 m za vteřinu. Jak láva stéká po svazích, snižuje postupně svoji rychlost a teplotu. Tuhnutím vznikají zajímavé útvary - provazové lávy. Ne všechny vulkány eplodují stejně. Projevují se v různé podobě. Erupce vždy závisí na množství vody a plynů obsažených v magmatu.

Erupce typu Vulcano

Sopka Vulcano v Itálii dala své jméno mnohem nebezpečnější erupci. Místo chrlení pomalu se pohybující horniny vylétávají bloky lávy několik kilometrů daleko od kráteru. Magma je velmi husté a plyny uvězněné uvnitř nemohou uniknout. Vytvoří se takový tlak, že výsledné erupce jsou neobyčejně silné. Nejmohutněší erupce tohoto typu proběhla i u nejznámněší erupce lidstva. Došlo k ní v roce 79 n. l., kdy vybuchla hora Vesuv a sopečný  popel pohřbil města Pompeje a Herculaneum.

Sopky světa

Mnoho sopek se nachází na tichomořském \"ohnivém prstenci\" na okraji podél východního pobřeží Asie a západního pobřeží Ameriky.

Evropské sopky

Také evropské sopky se nacházejí často na zlomech nebo blízko nich. (Etna, Vesuv, Stromboli)