Rodinné právo

Rodinné právo je právo kombinované, spadá jak do práva soukromého tak veřejného.

Rodinné právo vyjadřuje základní zásady rodinného života, jimiž je rovnost muže a ženy v manželství, podpora mateřství, odpovědnost rodičů za všestranný duševní a tělesný rozvoj dětí, ochrana rodiny jako základního článku společnosti za využití hlavní zásady : principu solidarity jako povinnosti si vzájemně pomáhat a dle svých schopností a možností zabezpečovat hmotnou a kulturní úroveň rodiny.

Soukromé právo

1) Sociálně právní ochrana dětí - Úřad pro sociálně právní ochranu dětí

2) Soudní zásahy

a) schvalování právních úkonů týkajících se mladistvých

b) náhradní výchova

3) Sociální oblast – dávky

Průlom do dispozitivního charakteru soukromého práva - stát zasahuje v případech, kdy je to nutné v zájmu ochrany nezletilých dětí - např. kolize zájmů matky jako dědice a nezletilých dědiců - ustanovení kolizního opatrovníka.

1) Sociálně právní ochrana dětí

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně a jeho regionální pobočky v garanci M práce a sociálních věcí

Zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb

- ochrana práv dítěte na zdravý vývoj, řádnou výchov a ochranu oprávněných zájmů dítěte

- ochrana jmění

- předcházení vzniku ohrožení nebo narušení vývoje

- obnovení narušených funkcí rodiny

- řešení výživného

Zásady :

- každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče

- při závažných porušeních práv a povinností rodičů a závadného chování dětí může kdokoliv upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí, soud nebo jiný oprávněný orgán

- oznámení jsou důvěrná.

Orgán sociálně právní ochrany dětí :

zajišťuje příznivé podmínky pro výchovu, vzdělání a všestranný rozvoj nezletilých dětí a může tak činit tato opatření :

preventivní činnost:

• vyhledávat ohrožené děti

• působení na rodiče a projednávání nedostatků ve výchově s nimi i s dětmi

• sledování plnění opatření ke zlepšení výchovy

• zprostředkování poradenství

poradenská činnost:

• pomoc při řešení výchovných problémů

• poskytování poradenství

• přednášky a kurzy v oblasti výchovy

• příprava fyzických osob na osvojení

výchovná opatření:

a) napomenout rodiče, nezletilého nebo třetí osobu, rušící řádnou výchovu

b) stanovit dohled nad výchovou nezletilého

c) uložit omezení nezletilému, která mají zabránit škodlivým vlivům na jeho výchovu - zákaz návštěv heren, restaurací, diskoték....

2) Zásahy soudu

Pouze soud může:

a) pozastavit výkon rodičovské zodpovědnosti – důležité okolnosti brání výkonu rodičovských práv – závažná překážka a je to v zájmu dětí

b) omezení rodičovské zodpovědnosti – nevykonává-li rodič povinnosti řádně

c) zbavení rodičovské zodpovědnosti – zneužívání rodičovské zodpovědnosti anebo zanedbávání závažným způsobem, TČ na dítěti, spolu s ním nebo pomoc a další formy účastenství na páchání tr. činnosti dítěte

d) nařídit ústavní výchovu při závažném ohrožení nebo narušení výchovy do 18 let + 1 rok

e) ustanovit poručníka do doby zletilosti

f) nežijí-li rodiče spolu a nedohodli se o úpravě výchovy a výživy dítěte, soud i bez návrhu může rozhodnout komu bude dítě svěřeno a jak bude zajištěna výživa.

Správní orgány se podílí na vyhledávání vhodných osvojitelů, podávají zprávy o chování dětí, působí jako kolizní opatrovníci a je-li to nezbytné, jsou oprávněni navštívit dítě v prostředí, kde žije, především v bytě, zjistit v jeho bydlišti, škole, nebo na pracovišti, zda je o něj náležitě pečováno a vyšetřit výchovné poměry.

VEŘEJNÉ PRÁVO

- je zde vztah mezi občanským a rodinným právem (zákonem) – obecní a speciální

Vztahy se dělí:

a) majetkové – SJM, dědění, nájmy (občan. zákon)

b) osobní – zákon o rodině, již z roku 1963

Společné jmění manželů

Dědění

Předmět zákona o rodině

Předmětem rodinného práva je úprava vztahů

a) v manželství

b) mezi rodiči a dětmi (práva a povinnosti rodičů k dětem a naopak)

c) při náhradní rodinné péči (osvojení a pěstounská péče).

d) výživné

Manželství

- je to „trvalé“ společenství muže a ženy založené zákonným způsobem - uzavřené veřejným slavnostním aktem před občanským nebo církevním orgánem.

Zásada - společné prohlášení o - dobrovolnosti

- žádných podmínkách

- oboustranné znalosti zdravotního stavu

- dohodě o příjmení vlastním a případných dětí.

Vznik právní subjektivity - zápisem do matriky. (podpisem snoubenců)

okolnosti vylučující manželství

a) bigamie - jeden ze snoubenců je již ženatý nebo vdaná

b) nedostatek věku - souvislost se způsobilostí k právním úkonům = 18 let,

- rozhodnutím soudu možno posunout k 16 letům

c) duševní choroba - je zde nedostatek způsobilosti k právním úkonům

d) příbuzenství přímé - mezi bratranci již lze sňatek uzavřít.

- při zjištění těchto okolností soud prohlásí manželství za neplatné od samého počátku, je však možno tyto vady tzv. zhojit (ženich mezitím dospěje, druhý manžel zemře, duševní choroba pomine, ...)

- rozdíl mezi manželstvím, které od počátku ani nevzniklo - v případě, že bylo uzavřeno protiprávním způsobem.

Soužití druhů - není řešeno rodinným právem mimo osobní a majetkové vztahy ke společným dětem,

- na společné soužití je brán ohled v dědickém právu, kde spolužijící osoba je zákonným dědicem v II. resp. ve III. dědické skupině dědiců ze zákona.

Vztahy mezi manžely

- stejná práva a povinnosti (věrnost, vzájemná pomoc,..)

- vzájemné zastupování v běžných věcech

-existence společného jmění manželů (dříve bezpodílového spoluvlastnictví manželů).

(stejné užívání hodnot a majetku, stejné společenské uplatnění, stejná hmotná a kulturní úroveň)

Zánik manželství

- smrtí nebo pravomocným rozsudkem soudu, kdy jednoho z manželů prohlásí za mrtvého

- rozhodnutím soudu o neplatnosti manželství - viz okolnosti vylučující manželství

- rozvodem.

Rozvod manželství (manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze již očekávat navrácení do původního stavu)

- rozhodnutí soudu, že manželství neplní svůj společenský účel - důvody jsou rozličné, nejčastější příčinou je dlouhodobé, trvalé rozvrácení vzájemných vztahů, kdy se nedá očekávat jejich obnovení

- zjišťují se příčiny rozvratu (ne vina), mají vliv na zajištění společenského postavení toho z manželů, kdo k rozvodu příčinu nezavdal

- před rozvodem je nutno upravit výživu a výchovu dětí

- manželství nebude rozvedeno, pokud by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí.

Podmínky rozvodu :

1. klasický rozvod – na základě žaloby soud zjišťuje, zda je manželství hluboce a trvale rozvráceno ….. a pak rozhoduje o rozvodu, důvody rozvratu je nutno dokázat

2. zkrácené formy rozvodu

a) pokud souhlasí oba -manželství trvá alespoň 1 rok a manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí - musí předložit písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy o vypořádání majetkových vztahů a o přechodu práv k nájmu v případě společného nájmu bytu. Dále pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí po rozvodu- o svěření do péče a o stanovení výživného,

b) pokud trvá na rozvodu pouze jeden z manželů - lze povolit pouze v případě, že spolu manželé nežijí po dobu nejméně 3 let a je-li manželství trvale rozvráceno. Důkaz rozvratu manželství je dán tím, že již 3 roky trvá jejich odloučení, což stačí k potvrzení.

Rodina - ve smyslu práva ji tvoří manželé + děti, ostatní jsou pouze příslušníky domácnosti.

Příbuzní

a) linie přímá - nástupci vycházející jeden z druhého - dáno stupni (otec, syn, vnuk)

b) linie pobočná - vychází ze společného předka - sourozenci, strýcové, tety, neteře, synovci, bratranci, sestřenice

- vztahy mezi manželem a příbuznými druhého manžela nejsou příbuzenské, ale švagrovské.

 

Vztahy mezi rodiči a dětmi

vznikají narozením dítěte bez rozdílu, zda bylo narozeno v manželství, nebo mimo ně dle zásady římského práva - matka je vždy jistá, otec je nejistý.

§ 50a zákona o rodině – matkou je žena, která dítě porodila!

Určení otcovství

jsou stanoveny 3 zákonné vyvratitelné domněnky pro případ pochybností, kdo je otcem :

a) otcem je manžel matky dítěte a to až do 300 dnů po zániku manželství - oba to však mohou popřít, u znovu provdané matky se považuje za otce pozdější manžel a to i případě, že se dítě narodilo před uplynutím 300 dnů po zániku předchozího manželství

b) souhlasné prohlášení obou rodičů - otce i matky před soudem nebo matričním úřadem a to i v případě dítěte nenarozeného avšak již počatého (nasciturus)

c) soud určí dle doby pohlavního styku v období 180 až 300 dnů před narozením dítěte, pokud to nevylučují jiné, závažné okolnosti.

(Právní domněnka – platí to, co je uvedeno v zákoně, dokud neprokážeme opak)

Příjmení dítěte je dáno dohodou rodičů, nebo je stanoví soud.

 

Popření otcovství

- manžel matky může do 6 měsíců ode dne, kdy se o narození dítěte dověděl popřít, že je otcem, ve stejné lhůtě může otcovství popřít i matka

- narodí-li se dítě v době od 180 dnů od uzavření manželství do 300 po zániku manželství, může manžel matky popřít své otcovství jen tehdy, jsou -li dány podstatné okolnosti otcovství vylučující

- narodí-li se dítě před 180 dny od uzavření manželství stačí popření otcovství bez toho, že by bylo nutno dokazovat okolnosti otcovství vylučující

- při umělém oplodnění, které nelze provést bez souhlasu manžela matky lze popřít otcovství jen tehdy, když se podaří prokázat, že k otěhotnění došlo jiným způsobem než umělým oplodněním

- popřít otcovství může i matka.

Odpovědnost rodičů za výchovu dětí a jejich práva a povinnosti

a) povinnost děti zastupovat a spravovat jejich náležitosti včetně jmění

výjimkou je tzv. střet zájmů - např. v dědickém řízení je ustanoven kolizní opatrovník nezletilého dítěte, kdy náležitosti musí být schváleny opatrovnickým soudem

b) práv a povinností se nelze zbavit - platí pro oba rodiče

mohou být omezeny nebo odňaty s výjimkou vyživovací povinnosti soudem

c) v zájmu dětí mohou být svěřeny do výchovy jinému občanu nebo dokonce do ústavní výchovy

d) dítě má povinnost přispívat na úhradu nákladů rodiny, pokud má své příjmy

e) dítě je povinno rodiče ctít

 

Mezi další oprávnění patří :

a) mít dítě u sebe

b) určit místo pobytu dítěte

c) určit povolání dítěte ve shodě s jeho zájmy

d) stýkat se s dítětem - pouze soud může omezit nebo zakázat styk rodiče s dítětem, jestliže je to v zájmu jeho zdraví.

 

Náhradní výchova dětí

přichází v úvahu, kdy rodiče nemohou nebo nechtějí vykonávat své povinnosti, případně jim byly omezeny nebo odňaty a to ve dvou formách

a) osvojení - zrušitelné

- nezrušitelné

b) poručenství

c) opatrovnictví

d) pěstounství

 

Osvojení

je institut přijetí dítěte za vlastní na návrh osvojitelů rozhodne soud za splnění zákonných podmínek

a) dítě je nezletilé

b) existuje přiměřený věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem

c) oboustranného dobrého zdravotního stavu

d) souhlasu rodičů dítěte, souhlas musí dát i rodič a to i když je nezletilý.

e) dítě bylo po dobu 3 měsíců v rodině osvojitele na jeho náklady pokud nejde o předchozí pěstouny

Výjimka ze souhlasu rodičů s osvojením :

a) nejméně po dobu 6 měsíců o dítě neprojeví zájem (neplacení výživného, neprojevili zájem o převzetí péče o dítě, nenavštěvovali je, ….)

b) nejméně po dobu 2 měsíců po narození neprojevili o ně zájem i když nebyla žádná vážná překážka, která by jim v tom bránila.

 

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojencem poměr rodičů a dítěte, dítě získává nové příjmení a zanikají všechny původní příbuzenské vztahy a vznikají nové v nové rodině.

Zrušitelné osvojení

- zrušit je možno jen ze závažných důvodů na návrh osvojence nebo osvojitele po rozhodnutí soudu

- obnovují se původní rodinné vazby a vztahy

- vrací se zpět i původní příjmení

Nezrušitelné osvojení - včetně nového zápisu rodičů do matriky

- pouze u dítěte staršího 1 rok

- osvojiteli mohou být pouze manželé, nebo jeden z manželů, když druhým z nich je zároveň rodič dítěte

- pouze výjimečně tak může učinit jediný osvojitel.

 

Poručenství

je užíváno v případě, kdy rodiče dlouhodobě nemohou plnit svá práva a povinnosti za předpokladu dočasnosti při které nedochází ke změně příjmení ani příbuzenských vztahů (zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, výkon rodičovské odpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k pr. úkonům v plném rozsahu.

- výchova

- zastupování

- správa majetku

Právní vztahy vznikají rozhodnutím soudu a zanikají rozhodnutím soudu nebo dosažením zletilosti

Poručníkem je : (ustavuje ho soud)

- osoba doporučená rodiči

- příbuzní nebo osoby blízké dítěti nebo jeho rodině

- jiná FO (když není osoba blízká, např. advokát, orgán sociálněprávní ochrany dětí)

- do doby ustanovení poručníka orgán sociálně právní ochrany dětí.

(poručník je odměňován – pravidelná odměna, výše je určena podle toho, jaké úkony vykonává)

Práva a povinnosti poručníka :

- poručník má práva a povinnosti rodičů - mimo vyživovací povinnost

- zastupuje dítě jen v běžných věcech, jinak opatrovnický soud

- je povinen vyúčtovat správu jmění do 2 měsíců po ukončení poručnictví

- v případech značné námahy při správě jmění poručence může soud přiznat měsíční odměnu a při ukončení činnosti.

Opatrovnictví

je užito v případech případy

a) střetu zájmu zákonných zástupců a dítěte (např. dědictví)

b) střet zájmu mezi dětmi týchž rodičů navzájem v těchto případech :

- ohrožení majetkových zájmů dítěte

- omezení rodičovské odpovědnosti

- řízení o osvojení

- jiné důvody, pokud tak uzná soud za vhodné.

Rozsah práv a povinností je soudem určen dle účelu tak, aby ochrana zájmů nezletilého nebyla nijak omezena.

 

Pěstounství (FO i PO – i výchovný ústav v některých přípdech)

Použije se, vyžaduje-li zájem dítěte svěření dítěte do péče jiné osoby než rodičů.

Je užito v případech, kdy

a) rodičům brání ve výkonu jejich rodičovské odpovědnosti závažná překážka a oni byli omezeni ve výkonu rodičovských práv

b) rodiče neplní své povinnosti řádně

c) při zneužívání svých práv mohou být rodiče práv k dětem soudem zbaveni

platí po potřebnou dobu a to až 1 rok po dosažení zletilosti.

Pěstounem je : (dennodenně pěstuje o dítě)

- osoba určená soudem, mohou to být i manželé

- musí být doporučeni orgánem sociálně právní ochrany dětí

- u vážného ohrožení výchovy i výchovný ústav (až na dobu 1 roku po dosažení zletilosti)

 

Práva a povinnosti pěstounů :

- osobní, každodenní péče o dítě

- výkon přiměřených rodičovských práv a povinností

- zastupování pouze v běžných věcech

- není zde vzájemná vyživovací povinnost

- platby výživného od rodičů jdou na úhradu potřeb pěstounské péče

- dítě je povinno pomáhat a přispívat, má-li příjem

 

Nároky z pěstounské péče (zákon o státní sociální podpoře)

- příspěvek na úhradu potřeb nezletilého dítěte

- odměna pěstouna

- jednorázový příspěvek při převzetí dítěte

- příspěvek na zakoupení motorového vozidla (nejvíce 100.000.-Kč při péči o 4 a více dětí atd.)

Vyživovací povinnost

je stanovována s cílem zajistit vzájemné plnění povinností v rodině a zabezpečování hmotné a kulturní úrovně všech členů rodiny.

 

Druhy vyživovací povinnosti :

a) rodiče k dětem - přiměřené věku - po dobu, pokud nejsou samy schopny se živit, každý z rodičů dle svých schopností a možností, dítě má právo se podílet na životní úrovni rodičů, je přihlédnuto k tomu, kdo a jak osobně o dítě pečuje

b) děti vůči rodičům - zajistit jim slušnou výživu, pokud zde není manžel a děti jsou schopny se samy živit

c) mezi ostatními příbuznými - zajistit nutnou výživu (vnukové vůči dědovi, děd

vůči pravnukovi v linii přímé)

d) mezi manžely - jedná se o vzájemnost - zajištění zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně ( přihlíží se k péči o společnou domácnost a má přednost před vyživovací povinností dětí)

e) výživné rozvedeného manžela - přiměřená výživa, odvislé od schopností, možností a majetkových poměrů druhého z manželů, předchází vyživovací povinnosti dětí, nejdéle po dobu 3 let od rozvodu, právo zaniká sňatkem oprávněného, nebo úmrtím povinného

f) příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce - spojené s těhotenstvím a slehnutím neprovdané matky - výživa po dobu 2 let, dokonce lze, aby soud rozhodl, že tato částka bude poskytnuta předem (promlčení od 3 let od slehnutí).

 

!! Ve všech případech bude brán zřetel na tzv. dobré mravy - zneužívání výživného k zajištění neodůvodněných potřeb, svévolné neplnění studijních povinností, výrazná vina na rozpadu manželství, ....

- výživné je možno rozpočítat na pravidelně se opakující splátky splatné měsíc předem

- na dítě může soud stanovit povinnost složit peněžní splátku na výživné v budoucnosti

- vzájemné pohledávky za výživným je možno započíst pouze na základě dohody (u nezletilých je to vyloučeno zcela)

- právo na výživné je nepromlčitelné - u soudních rozhodnutích je možno je uznat zpětně po dobu 3 let

- soud může změnit rozhodnut i dohody o výživném pokud došlo ke změně poměrů

- spotřebované výživné se nevrací.