Řasy

Řasy řadíme mezi nižší rostliny. Věda, která zkoumá řasy se nazývá algologie. Tyto nižší rostliny rostou na vlhkých místech - skály a půdy, na kůře stromů a ve vodě mořské i sladkovodní. Některé řasy žijí v symbióze s lišejníky. Řasy jsou již schopné fotosyntézy a obsahují mnoho druhů barviv - nejvíce chlorofyl A,B,C,D. Jejich tělo je tvořeno stélkou, která může být jednobuněčná i mnohobuněčná. Stélka se skládá z parenchymu.

Druhy stélek:

Jednobuněčné

• bičíkatá - úplně nejjednodušší, stélku tvoří jedna buňka, která je kryta pelikulou (část cytoplazmy), má kulovitý kapkovitý tvar a jeden nebo vice bičíků.
• buněčná (kokální) - nemá bičík, je krytá silnou buněčnou stěnou
• měňavkovitá - pohyb pomocí panožek (výběžky), může mít i více jader, mění svůj tvar

Mnohobuněčné

• vláknitá - přichycuje se k předmětům, vlákno je jednoduché nebo větvené
• trubicovitá - mnohojaderná, různě tvarovaná
• pletivná - nejdelší řasy, vývojově nejvyšší - už malé rozlišení stélky podle funkce, největší podoba s vyššími rostlinami

Rozmnožování je pohlavní i nepohlavní. Musí být vždy ve vodě nebo ve větším vlhku. Jednobuněčné řasy se rozmnožují dělením - rozpadem kolonií nebo stélek. Nepohlavně se řasy rozmnožují spórami (můžou být pohyblivé i nepohyblivé). Při pohlavním rozmnožování se využívá spojení dvou gamet (pohlavních buněk). U některých řas se střídá pohlavní a nepohlavní rozmnožování.

Řasy mají pro člověka i pro přírodu velký význam. Vyrábí obrovské množství kyslíku. Používají se jako indikátory čistoty prostředí a vody. Využívají se v potravinářství (součást potravy), v lékařství, v průmyslu (agar - živná půda). Na řasách je závislých mnoho vodních živočichů - potrava.

V každé literatuře se dělí řasy jiným způsobem, ale to nejzákladnější je : červené řasy, zelené řasy, obrněnky, skrytěnky, hnědé řasy a krásnoočka (někde je už řadí mezi prvoky)

Červené řasy (Ruduchy)

Zahrnujeme mezi ně asi 4000 druhů. Jsou to nejstarší rostliny, mnohobuněčné s pletivnou nebo vláknitou stélkou. Nikdy nemají bičík. Většina druhů žije v moři převážně v tropických vodách v 200 metrové hloubce, jen vzácně se vyskytují ve sladkých vodách. Obsahují barviva chlorofyl A,D, červená barviva - karoteny, fykoeritrin. Využívají se jako potrava - sushi, hlavně v Japonsku, kde se i ve velkém pěstují. Dále jako krmivo pro zvířata a jako hnojivo. V průmyslu se z ruduch vyrábí agar a bioplyn.

• Potěrka - jako jediná roste v Čechách, většinou v horských potocích, má olivově zelenou až modrozelenou barvu
• Chondrus crispus - používá se jako stužovač do zmrzliny, šlehačky a k výrobě dietních pokrmů
• Porphyra - jako lahůdka v Japonsku

Zelené řasy (Chlororhyta)

Je to nejpočetnější skupina řas a také nejvíce rozšířená. Ze zelených řas se vyvinuly vyšší rostliny. Rostou ve sladkých i slaných vodách, přichycují se na kameny. Můžeme je vidět i v půdě, na skalách a na jiných rostlinách. Obsahují barviva chlorofyl A,B, karoten, xantofyl.

• Zelenivky - řasy s jednobuněčnou nebo mnohobuněčnou stélkou, můžou žít sami nebo ve velkých koloniích, mají bičíky. Využívají se ve zdravotnictví jako přírodní léčivo, přísada do potravin - těstoviny, v kosmetice, obsahuje vitamíny B,C,K. Patří sem Žabí vlas, Váleč koulivý.
• Spájivky - jednobuněčné nebo mnohobuněčné, žijí ve sladkých vodách. Jako zástupce Šroubatka.
• Parožnatky - jsou to velké řasy až 90cm, mají pletivnou stélku, žijí v čistých sladkých vodách, svým tvarem připomínají přesličky.

Hnědé řasy (Chromophyta)

Je jich asi 8000 druhů. Dosahují velikosti až několik metrů - 60m. Ve stélkách mají obsažen jód. Stélka je většinou mnohobuněčná. Všechny hnědé řasy mají různé odstíny hnědé barvy a obsahují barviva chlorofyl A,C, karoten, xantofyl, fykoxantin. Dále je v nich obsaženo hodně minerálních látek, bílkovin a vitamínů. Obývají sladké i mořské vody. Využívají se v lékařství - léky na krevní tlak, dále jako potrava hlavně ve Východní Asii.

• Zlativky - většinou jednobuněčná stélka, zlatě zbarvené, žijí v koloniích, při přemnožení voda páchne rybinou.
• Rozsivky - jsou velmi citlivé na znečištění prostředí, vyskytuje se v moři i ve sladkých vodách - tvoří zde plankton, je to nejpočetnější skupina z hnědých řas, mají křemičitou schránku - využití v technice - výroby skla, filtrů izolačních hmot, dynamitu.
• Chaluhy - žijí hlavně v chladnějším moři a dorůstají až 60m. Mají makroskopickou pletivnou stélku. Jsou velice výživné. V Asii se používají jako potrava pro lidi a potrava pro dobytek (ovce), v lékařství, jako hnojiva, vyrábí se z nich jód, soda, palivo-topivo. Patří sem Chaluha bublinatá - má v sobě měchýřky s plynem a nadnáší se na hladině, Bobulák, Laminaria.