Kůže

Kůže je největší tělesný orgán. Pokud by se plošně rozložila, kůže dospělého člověka by pokryla výměru skoro 2 metry čtvereční. Její váha je kolem 3kg. Zdravá kůže je měkká, poddajná a nestejnoměrně silná, její tloušťka se pohybuje od 0,5 do 5 mm. Je tenčí na místech, která nejsou příliš vystavena odření nebo tlaku, například na vnitřní straně předloktí a silnější na více namáhaných místech jako jsou chodidla. Barva kůže závisí jednak na množství pigmentu, který je v ní obsažen, jednak na jejím prokrvení a tloušťce. Novorozenec má pigmentu málo, je růžová, protože je tenká a kožní cévy jí prosvítají. S přibývajícím věkem pigmentu přibývá. V dospělosti je na zádech tmavší než na břiše a na chodidlech a dlaních je téměř bez pigmentu.

Funkcí kůže je chránit vnitřní orgány před nárazy, odřením, deštěm, větrem, zářením, silným slunečním světlem a bakteriemi; obnovovat poškozené místo po poranění, je-li poškozena jen pokožka, rána se zacelí bez jizvy, v případě poškození škáry zacelování jizvu způsobí; reagovat pomocí receptorů na lehký dotyk, silný tlak, změny teploty nebo bolest, tato nervová zakončení jsou nejvíce četná na konečcích prstů, kde se nacházejí i jedinečné a neopakovatelné vzorce v podobě čar - otisky prstů; vytvářet vitamín D, je-li vystavena slunečnímu záření a odvádět z těla nadbytečné soli a jiné škodlivé látky.

Pod mikroskopem je možné vidět, že kůže je tvořena ze dvou vrstev. Vnější vrstva se nazývá pokožka (epidermis) a obsahuje 20 až 30 vrstev odumřelých buněk. Tyto buňky se částečně překrývají jako tašky na střeše, a tím umožňují napínání kůže při pohybu. Tisíce mrtvých buněk se denně odírá, ale tím se kůže nepoškodí, neboť buňky jsou neustále obnovovány.

Na spodní straně pokožky se buňky neustále dělí. Každá nová buňka se postupně naplňuje hustou ochrannou látkou zvanou keratin. Tyto buňky jsou vytlačovány k povrchu, zatímco pod nimi se tvoří další nové buňky. Dostat se k povrchu jim trvá 3-4týdny a tou dobou jsou již odumřelá a jsou z těla odírány jako drobounké, těžko viditelné šupinky. Během života člověk v průměru ztratí okolo 18kg odumřelé kůže. Hlouběji v pokožce jsou roztroušeny melanocyty. Produkují pigment melanin, který chrání kůži před přílišným ultrafialovým zářením. Melanin absorbuje světelnou energii a kůže dostává tmavší barvu- opálí se. Melanin je dopravován k povrchu a stírán spolu s odumřelými buňkami, proto opálení postupně bledne. Lidé s tmavou pletí mají melaninu více. Melanocyty se také mohou vyskytovat v shlucích a způsobovat na kůži pihy a znaménka.

Pod pokožkou se nachází silnější vrstva - škára. Vrchní část obsahuje propletená vlákénka speciálních bílkovin, která se nazývají kolageny a elastiny, díky nimž je kůže pružná a elastická. Stárnutím elastin slábne, kůže produkuje méně kožního tuku a vysouší se, proto mají staří lidé vrásky.

Ve škáře se nachází tisíce drobných krevních cévek. Když je vám horko, cévky se rozšiřují a proudí jimi více krve. Tato krev pod povrchem kůže uvolní teplo, a tím vás ochladí. Zvýšený průtok krve způsobí to, že zčervenáte. Je-li vám chladno, krevní cévky se naopak zúží, protože teplem šetří a vy zblednete. Krev těmito cévkami přivádí živiny do obou vrstev kůže a odvádí odsud zplodiny. Když se poraníte, krev vytvoří sraženinu, která ránu zacelí stroupkem. Tak chrání tělo před choroboplodnými zárodky a udržuje v těle důležité krevní tekutiny.

Škára také obsahuje různá nervová zakončení spojená s mozkem, která vám umožňují navázat kontakt s okolím hmatem. Nervová zakončení neboli receptory se větví ve škáře a reagují na bolest.

Ve vrchní části škáry se nacházejí Meissnerova tělíska. Jsou to hmatové receptory reagující na lehký tlak. O něco níže jsou Riffinova tělíska, což jsou receptory tepla a Krausova tělíska, receptory chladu. Blízko spodní části škáry jsou Pacinianova tělíska, která vnímají silný tlak. Jestliže tato nervová zakončení zachytí jakoukoliv bolest, tlak, změnu teploty, vyšlou o tom zprávu mozku. Mozek obratem přikáže svalům jednat (např. uhnout rukou z horké plotny).

Hluboko ve škáře jsou potní žlázy, což jsou pevně zavázané uzlíčky trubiček, které hrají důležitou roli v regulování tělesné teploty. Tyto žlázy produkují pot, vodovitou, lehce slanou tekutinu, která je vylučována potními póry na povrch kůže, je-li vám teplo. Tam se odpařuje a tím se tělo ochlazuje. Žlázy každý den vyprodukují 250-500 ml potu, za velkého tepla a vlhkých podmínek to může být až 2 litry. V těle je okolo 3milionů potních žláz, celkově váží cca 100g. Jsou koncentrovány v obličeji, podpaždí, na dlaních a chodidlech.

Zajímavostí jistě je, že pot vám také pomáhá uchopovat hladké předměty.Je to díky tenkému potnímu povlaku, který pokrývá polštářky prstů. Zkuste si umýt a osušit ruce a po té uchopit špendlík.

Ve škáře se též nacházejí uzlíky, ze kterých vyrůstají vlasy a chloupky, do nichž ústí tukové žlázky. Produkují hustou a mastnou hmotu, která se nazývá kožní tuk a která nepřetržitě proniká na povrch a mastí tak vlasy, chloupky a kůži. Bez této ochrany by kůže vyschla, odloupala se, neschopna odolávat každodennímu nošené oblečení a slzám. Vytváří-li příliš kožního tuku, vznikají zanícená místa-uhry. Dochází tak vlastně k zablokování uzlíků a ty mohou pak být infikovány a změnit se v pupínky.

S každou cibulkou je spojen svalový napřimovač. Když je vám zima, nebo se něčeho obáváte, tyto svaly se stáhnou a tím se chloupky vzpřímí. Pokožka kolem chloupků se také vztyčí a způsobí tak „husí kůži“. Je to reakce zachovaná z dob, kdy bylo tělo kryto silnými chlupy. Když byla zima, chlup nabyl objemu a poskytl tak izolaci a ke kůži se nedostal žádný vzduch. Má-li kočka z něčeho strach, kožich se naježí, aby působila větším dojmem.

Pod škárou je podkožní tuk, který funguje jako vrstva polštářků a izolace a chrání před chladem a zabraňuje ztrátě tepla. Ve stavu nouze slouží jako zdroj energie Pod podkožním tukem jsou vnitřní orgány včetně svalů, žláz, hlavních nervů a krevních cév.