Kapradiny

Kapradiny jsou staré rostliny, které se vyvinuly přibližně před 350 milióny lety. Rostly v bažinatých lesích, svého vrcholu dosáhly v období karbonu. Kmeny některých druhů měřily v průměru kolem metru a dosahovaly výšky až 30 metrů. Byly zakončeny korunou krajkových vějířovitých listů, dlouhých až tři metry a velice se podobaly současným palmám. Některé stromové kapradiny podobného vzhledu žijí ještě dnes např. na Havajských ostrovech. Existuje přibližně 10 000 druhů kapradin, které se vyskytují v teplých a vlhkých tropických oblastech. Některé zasahují až na sever do tundry, jiné rostou na suchých skalách až ve výšce 5 000 metrů a několik z nich žije dokonce přímo ve vodě (např. nepukalky). Z těchto rostlin jsou některé druhy tak malé, že se podobají kobercům mechu, jiné jsou vysoké jako stromy. Patří do skupiny nazvané rostliny cévnaté a do podskupiny rostlin, která se nazývá kapraďorosty. Především těmto rostlinám vděčíme za vznik uhlí a ropy, jež jsou základními zdroji pro vývoj moderní populace.

Kapradiny nemají květy, jejich tělo je složeno z kořenů, stonků, listů. Cévním systémem a stavbou těla se podobají spíše rostlinám semeným nebo kvetoucím. Stonky často nevidíme, protože se většinou plazí pod zemí. Stonek může být různý - od vysokých svislých kmenů až po vodorovné oddenky - krátké stonky či vztyčené stonky. Viditelná část rostliny sestává pouze z listů, které v určitých vzdálenostech vyrůstají z podzemního stonku. Když se listy poprvé objeví, mají špičky pevně stočené jeko pérko, jak se list prodlužuje, postupně se rozvinuje. Křehké mladé výhonky některých druhů se používají jako zelenina. Kořeny kapradin vyrůstají přímo ze stonku ve svazcích, označují se jako náhradní (mají hlavní cévu, jíž vedou vodu a mají navíc kořenové vlásky pro absorci vody). Kořeny kapraďorostů, na rozdíl od kořenů kvetoucích rostlin, netloustnou. V chladném klimatu listy většiny kapradin na podzim odumírají a na jaře je opět nahrazují listy nové. V teplých oblastech roste mnoho druhů jako rostliny přisedavé, rostoucí na kmenech a větvích stromů, tyto zůstávají zelené po celý rok.

Na spodku listu jsou malé tmavé skvrny - shluky výtrusnic. Skvrny, shluk se nazývá kupka, u některých druhů bývají holé, u jiných je každá kupka přikrytá malou chlopní. Kupky jsou kulaté, zakřivené nebo dlouhé, tenké a mají ještě mnoho dalších tvarů, závisí to na druhu kapradiny. Drobounké tečky shluků výtrusnic jsou sice pro kapradiny typické, u některých druhů jsou uspořádány odlišným způsobem. Někdy se vytvářejí na zvláštních výtrusodárných listech, které se normálním listům kapradiny vůbec nepodobají nebo se jejich výskyt omezuje jen na několik lístků nebo úkrajků z celého listu. Kapradiny s přerušeným listem mají na několika listech místa, kde se vyvíjejí shluky stočených hnědých lístků nesoucích výtrusnice.

Když výtrusy ve výtrusnici dozrají, výtrusnice praskne a zrnka podobná prachu se rozlétnou ve větru. Když přistane na přihodném místě, vyklíčí v malou plochou rostlinku, která má srdcový tvar a jmenuje se prvoklíček nebo-li prokel. Prvoklíčky často neměří ani jeden centimetr a jejich růst trvá i několik měsíců. Rostlinka nese samčí i samičí buňky. Samčí (spermatozoidy) a samičí (vaječné buňky) se po dozrání spojí a z oplozené vaječné buňky vyrůstá nová kapradina. Kapradiny se mohou rozmnožovat i jinými způsoby. Z podzemních plazivých stonků vyrůstají další trsy listů a tak vznikají nové velké kolonie rostlin. Některé mají na spodku lístků maličké cibulkovité výrustky. Zralé cibulky vypadnou a vyrostou z nich nové rostlinky. Některým druhům se říká kráčející kapradiny. Jméno dostaly podle toho, že se nové rostlinky vytvářejí na konečcích kopinatých listů, listy se obloukovitě ohnou a když se dotknou půdy, rostlinky zakoření a vyrostou.

Exotické kapradiny byly poprvé dovezeny do Británie v roce 1699, ale ve větším množství byly rozšířeny v roce 1795. Tehdy byly dostupné pouze velmi bohatým sběrtatelům. K rozvoji přispěl až anglický lékař Nathaniel Ward, který je pěstoval v miniaturních sklenících a nejrůznější druhy kapradin.

V České republice roste 6 druhů kapradin:

Hasivka orličí - Roste v lesích, okrajích lesů a pastvinách z podzemního plazivého oddenku. Listy má velké několikrát zpeřené lístky na okrajích vroubkované. Výtrusnice se tvoří na spodní části plodných listů. Plodné a ostatní listy jsou velmi podobné.

Kapraď samec - Roste ve stinných lesích z podzemního oddenku. Složené listy jsou velké, 2x zpeřené, obkrouhle a různě veliké. Výtrusnice jsou také na spodní straně výtrusných listů. Mladé listy jsou na jaře spirálově svinuté. Patří mezi léčivé rostliny.

Osladič obecný - vápencové půdy v polostínu ve skalních štěrbinách, pařezech. Listy má zelené na rubu světlejší, čepel zpeřená, zubatá. Podzemní oddenek chutná sladce, proto osladič.

Popradka samičí - ve stinných lesích

Sleziník zední - ve starých zdech a skalách. Z podzemního oddenku vyrůstají šedozelené listy několikrát zpeřené. Lístky jsou obvejčité a vroubkované.

Žebrovnice úzkolisá - v lesích s kyselou půdou. Listy s výtrusy na zimu odumírají, vyrůstají z podzemního oddenku, jsou zpeřené, vykrajované.