Insolvenční právo

Insolvenční zákon

Tento zákon upravuje:

a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů,
b) oddlužení dlužníka.

Insolvenční zákon formuluje možná právní řešení pro případy, kdy dlužník již nemá dostatek majetku na to, aby uhradil své dluhy, a protože má více věřitelů, nastal by mezi nimi pravděpodobně boj o to, kdo si ukořistí více („kdo dřív přijde, ten dřív bere“). Je-li majetek malý, mohlo by se logicky stát, že pohledávky jedněch věřitelů by byly uspokojeny zcela, jiných vůbec; proto je zde insolvenční zákon. Popsanou situaci totiž zákon řeší tak, že v podstatě zablokuje dlužníka i jeho majetek s tím, že všichni přihlášení věřitelé budou uspokojeni spravedlivě podle povahy jejich pohledávek.

Dlužník je v úpadku, jestliže má
a) více věřitelů a
b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení (dále jen "způsob řešení úpadku") se rozumí
a) konkurs,
b) reorganizace,
c) oddlužení a
d) zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů.

Insolvenční právo

Základním stavebním kamenem reformy insolvenčního práva je insolvenční rejstřík, který je veřejně přístupný a jsou v něm zveřejňovány všechny důležité informace o insolvenčním řízení. Nejen věřitelé a dlužník, ale také kdokoliv další tak má k dispozici informace o průběhu řízení. Insolvenční rejstřík navíc neslouží jen jako informační systém; formou zveřejnění v rejstříku je také doručována většina rozhodnutí soudu.

Některé pojmy týkající se insolvenčního práva a zákona:

Insolvenční řízení je obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení. V ČR se pojmem insolvenční řízení rozumí v současnosti řízení podle insolvenčního zákona. Insolvenční řízení je druhem občanského soudního řízení.

Insolvenční soud je soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

Dlužník je každý subjekt, který má povinnost uhradit závazek věřiteli. Závazkem většinou bývá splátka určitého (například půjčeného) finančního obnosu (případně navýšená o úrok). Pokud dlužník neuhradí svůj závazek k datu splatnosti, stává se z něho neplatič.

Věřitel subjekt, který ve smlouvě poskytuje druhé straně (dlužníkovi) půjčku nebo obecně předmět smlouvy (tím mohou být peníze, konkrétní věc, právo na užívání, nebo cokoli jiného). Vstoupením smlouvy v platnost vzniká závazek dlužníka vůči věřiteli. Věřitel může být osoba fyzická i právnická.

Závazek znamená vztah mezi dvěma lidmi nebo skupinami, z něhož jedné z nich plyne povinnost v budoucnosti něco dát, udělat, případně nedělat (tzv. povinná osoba), kdežto druhé naopak oprávnění splnění závazku očekávat, případně i vymáhat (tzv. oprávněná osoba).

Incidenční spor - Termín incidenční spor je běžně užíván teorií i soudní praxí s tím, že vyjadřuje spory vyvolané konkursním řízením, či vyrovnávacím řízením. Do této doby byl incidenční spor právní věcí, která byla odděleně projednávána s ohledem na samostatný skutkový základ, rozdílný okruh účastníků… .

Insolvenční rejstřík je novým informačním systémem veřejné správy. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků.

Insolvenční správce je procesní subjekt, který se účastní insolvenčního řízení, tedy soudního řízení, jehož cílem je řešení úpadku nebo hrozícího úpadku zákonem stanoveným způsobem tak, „aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.“ Insolvenční správce disponuje právy i povinnostmi, které jsou mu uloženy jednak zákonem, jednak rozhodnutím soudu. Jeho hlavním úkolem je jednat vlastním jménem na účet dlužníka.

Oddlužení je pojem užívaný pro odpouštení či snižování dluhů, zejména dluhů rozvojovým zemím ze strany vyspělých států.

Bankrot = úpadek.

Konkurs je speciální druh soudního řízení, které slouží k řešení majetkového úpadku zpeněžením majetku dlužníka a uspokojení jeho věřitelů