Císařství Napoleona I.

Napoleon a Evropa

Od roku 1792 válčila Francie téměř neprětržitě s koalicemi evropských států. Nejdříve se bránila republika náporu interventů. Posléze přeneslo direktorium válku definitivně na cizí území. První konzul Napoleon Bonaparte uštědřil Rakušanům několik porážek v severní Italii a v Ravorsku a vysloužil si pověst neporazitelnosti. Císař Napoleon I. si již chtěl podmanit celou Evropu. Z obranných válek učinil války dobyvačné. Mezi léty 1805 a 1812 se zdálo, že mu nikdo nezabrání, aby svůj záměr naplnil.

Bitva u Slavkova

V roce 1805 vypukla další koaliční válka. Francie bojovala proti silné britsko-rakousko-ruské koalici. Britové nejdříve v námořní bitvě u Trafalganu v říjnu 1805 zničili francouzské a španělské loďstvo. Napoleon však vzápětí porazil Rakušany v jižním Německu a obsadil Vídeň.Rakouské vojsko se spojilo s Rusy a ustoupilo na Moravu. V bitvě tří císařů (císař Napoleon I.,císař František II. a car Alexandr I.) u Slavkova porazil 2. prosince 1805 Napoleon I. rakousko-ruské vojsko. Tímto vítězstvím se stal také pánem velké části střední Evropy. Francie byla nyní obklopena závislými státy, kde císař Napoleon rušil dřívější republiky a dosazoval své příbuzné či generály jako nové panovníky. Například v Neapolsku svrhl Bournbony z trůnu a jmenoval svého staršího bratra Josefa králem. Podobně vytvořil holandské království pro svého mladšího bratra Ludvíka.

Zánik Svaté říše římské národa německého

Podobné státoprávní zemětřesení způsobil Napoleon na území Svaté říše římské. Zlikvidoval v Porýní velké množstvý malých států a světskou vládu církevních hodnostářů. Rozšířil Württembersko a Bavorsko a později i Sasko a Vestfálsko a povýšil je na království. Ostatní státy kromě Pruska spojil v roce 1806 v takzvaný Rýnský spolek, který byl francouzským spojencem. Tím přestala existovat Svatá říše římská národa německého. Císař František složil v srpnu 1806 důstojenství římského císaře a užíval jenom titul císaře rakouského. Koncem roku 1806 porazil Napoleon priské vojsko v dvojbitvě u Jeny a Auerstedtu a obsadil Berlín. Další evropská mocnost byla pokořena. Zbývalo porazit Velkou Británii a Rusko.

Kontinentální blokáda

Protože císař Napoleon I. neměl od roku 1805 silné válečné loďstvo, pokusil se pokořit Velkou Británii obchodní blokádou. Zakázal všem zemím obchodovat s Velkou Britanií a s jejími koloniemi. Porážkou ruské armády poblíž pruského Královce v roce 1807 donutil ruského cara, aby se podílel na kontinentální blokádě Velké Británie. Napoleonova moc sahala vyní až na ruskou hranici, kde vytvořil varšavské velkovévodství. Téměř celá pevninská Evropa byla ovládána Francií. Císař Napoleon I. stál na vrcholu moci. V Paříži se, tak jako v dobách největší slávy antického Říma, stavěly triumfální oblouky a sloupy, nové chrámy a muzea, do kterých byly umisťovány poklady z dobytých zemí, a také paláce. Na dvoře Napoleona I. se ujal nový vkus, který napodoboval jednoduché klasické tvary staré antiky. Nový Napoleonův architektonický sloh se nazýval císařský neboli empírový.

První neúspěchy dobyvačné politiky

Napoleonova kontinentální blokáda vykazovala několik trhlin. Zvláště z Portugalska se šířilo anglické zboží do jižní Evropy. Napoleon se rozhodl ovládnout tuto část Evropy. Sesadil nejdříve portugalského krále, obsadil církevní stát a držel papeže v zajetí. Zbavil trůnu i španělského krále a nahradil ho svým bratrem Josefem. Španělé podporováni katolickou církví povstali proti francouzským okupantům a novému králi. Nevedli sice pravidelnou válku, ale proti Francozům bojovali pomocí malých nepolapitelných partyzánksých oddílů, které připravily nepříteli velké ztráty. Španělsko vázalo mnoho sil Francouzů a bylo po Velké Britanií další zemí, kterou se Napoleonovi nepodařilo nikdy pokořit.

Další porážka Rakouska

V roce 1809 se odhodlala habsburská monarchie osamoceně vystoupit proti Napoleonovi. Zpočátku se rakouskému vojsku dařilo. Napoleon byl poprvé v otevřené bitvě u Aspern v jižním Německu poražen, ale v následující bitvě u Wagramu nedaleko Vídně Rakousko opět prohrálo. Habsburská monarchie ztratila četná uzemí a císař František musel provdat svoji nestarší dceru Marii Louisu za Napoleona a stát se jeho spojencem. Císař Napoleon slavil další vojenské vítězství a hodlal založit novou evropskou dynastii, ale doma se již hlásila hospodářská a obchodní krize a velká nespokojenost obyvatelstva, které bylo vyčerpáno neustálymi válkami a odvody k vojsku. V roce 1810 porušil ruský car kontinentální blokádu a otevřel ruské přístavy anglickému zboží. Napoleon se rozhodl, že vojensky pokoří velkou říši na východě Evropy a stane se pánem celého kontinentu.

Ruské tažení a Napoleonův pád

Císař Napoleon I. sbíral vojsko na tažení proti Rusku po celé Evropě. Nevídaně velká armáda překročila v červnu 1812 ruskou hranici a pochodovala na Moskvku. Ruské vojsko před Napoleonem ustupovalo a teprve před Moskvou u Borodina byla v záři 1812 svedena první bitva. Napoleon se domníval, že zvítězil, protože ruské vojsko opět ustoupilo a vydalo Francouzům bez boje Moskvu, která však byla bez zásob a zničena požarem. Nastala krutá zima, která donutila Napoleona urychleně ustoupit. Mráz, hlad, nemoci a neustálé útoky kozácké jízdy dokončily dílo zkázy největší admády světa.