Čas na zemi

Střídání dne a noci:

Střídání dne a noci způsobuje rotace Země. Zěme se po své ose otáčí od západu k východu a doba jednoho otočení trvá cca 23 hodin a 57 minut (Den proto trvá 24 hodin)

Střídání ročních období:

Střídání ročních období je závislé na Slunci a Zemi, správně řečeno na oslunění Země a energie přijaté od Slunce:

V den jarní rovnodennosti (20. a 21. března) prochází Slunce jarním bodem a nastává astronomické jaro. V tento den Slunce přechází z jižní polokoule na severní.

Když je letní slunovrat (21. a 22. června), paprsky slunce kolmo dopadají na obratník Raka. Na severní polokouli teda začíná astronomické léto a na jižní astronomická zima.

V den podzimní rovnodennosti (22. a 23. září) prochází Slunce podzimním bodem a začíná astronomický podzim. Slunce v tento den přechází ze severní polokoule na jižní.

V den zimního slunovratu (21. a 22. prosince) paprsky Slunce dopadají na obratník Kozoroha. Tudíž na severní polokouli začíná astronomická zima a na jižní polokouli astronomické léto.

Časová pásma:

Protože se Země otáčí, jsou různá místa na Zemi otočena ke Slunci v různé denní době. Kdyby lidé odečítali čas přímo z postavení Slunce, musely by být hodiny na celém světě nastaveny jinak, byl by zmatek. Proto je přesně stanoven čas pro určitá pásma:

Svět je rozdělen do 23 úplných a 2 polovičních časových pásem, která začínají greenwichským poledníkem ve Velké Británii.

Každé pásmo západně od greenwichského poledníku je o jednu hodinu posunuté o před následujícím pásmem a každé pásmo směrem k východu má o jednu hodinu více.

Datová hranice:

Datovou hranici určuje přibližně 180° poledník. Datum se mění při přechodu.

Ve směru otáčení na východ jeden den získáváme (den se odečítá) a směrem na západ jeden den ztrácíme (den přičítáme).

Smluvený čas:

Smluvený čas je obvykle čas sousedního pásma, který je na východě.

Kalendáře:

Každá civilizace ač už méně nebo více vyspělá používala své kalendáře jako je například:

Egyptský kalendář – 4 000 př. n. l. vymezoval tři období – záplava, setí a sklizeň. Každé období mělo 4 měsíce, 1 měsíc byl 30 dnů, rok trval asi 360 dnů + jeden malý rok, který měl 5 dnů.

Juliánský kalendář – zavedl ho Julius Caesar, platil od 1.1. 45 př. n. l.. rok měl 12 měsíců, 365 dní v roce, každý čtvrtý rok byl přechodný a měl 366 dnů

Gregoriánský kalendář – zavedl ho papež Řehoř XIII., rok měl 365 dnů, přestupný rok je ten, který je dělitelný 4. kromě pár vyjímek