Biologie - úvod

Biologické vědy se zabývají vším živým; jednoduchými i velice složitými organismy jako je např. právě ten lidský, tudíž biologie by se dala definovat jako věda o životě, z latinského bios=život a logos=věda. Roku 1801 a 1802 toto slovo nezávisle na sobě použili pánové Lamarck a Treviranus. Málokdy se dá mluvit pouze o biologii, protože souvisí s mnoha dalšími vědními disciplínami a již se vžily názvy jako biochemie, biofyzika nebo biogeografie. Pomocí biologických poznatků lze řešit některé problémy lidstva (ochrana rostlin) nebo lidem zajistit větší komfort (salámy, sýry s plísní). Pro práci v jakékoliv biologické vědě je nutné využívat znalostí jiných věd pro lepší pochopení fungování organismu a s vývojem techniky je toto chápání mnohem jednoduší a detailnější. Právě podle dokonalého poznání lze každý organismus zařadit do sytému biologie.

Každý organismus je zařazen do skupiny (podle nadřazenosti):

Druh (species) – př. kočka domácí; dvouslovné označení, kde jméno druhové je slovo domácí. Toto dvouslovné označení se nazývá binomická nomenklatura a tento pojem zavedl v 18. st. Karl Linné. Druhy se od sebe neliší v základních znacích, které jsou dědičné.

Rod (genus) – rodovým jménem kočky domácí je slovo kočka

Čeleď (familia) – skupina příbuzných rodů; (kočkovití)

Řád (ordo) – skupina příbuzných čeledí; (šelmy)

Třída (classis) – skupina příbuzných řádů; (savci)

Kmen (živočichové), Oddělení (rostliny) – skupina příbuzných tříd; (strunatci)

Říše (regnum) – skupina příbuzných kmenů, rostlinná nebo živočišná

Tento základní systém může být doplněn nadřazujícími a podřazujícími předponami nad-, pod-, př. poddruh, nadřád (podčeleď malé kočky). Zatímco doplňující předpony jsou odvozené od základního rozřazení, dodatky nikoliv a jsou jimi známé pojmy odrůda a plemeno.

Organismy mají několik společných znaků:

1) Stupňovité uspořádání – atom → molekula → makromolekula → makromolekulární útvar → organela (funkční část buňky, „orgán buňky“) → buňka (základní jednotka,u jednobuněčných organismů zároveň celé tělo) → tkáň/pletivo → orgán → soustava orgánů → mnohobuněčný organismus

2) Jednotný princip chemického složení – tuky, bílkoviny, sacharidy, nukleová kyselina (nese genetickou informaci)

3) Metabolismus – přeměna látek i energií, obě tyto složky jsou důležité pro růst

4) Otevřená soustava – mezi organismem a prostředím probíhá výměna látek i energii (příjem potravy, kyslíku)

5) Vnímavost (dráždivost)

6) Rozmnožování (dědičnost) – Rozmnožováním je zajištěno předáváním (šířením) genetické informace. Potomci mají stejné znaky jako rodič.

7) Vývoj – ontogeneze – vývoj jedince

- fylogeneze – vývoj druhu