Objevení Ameriky důsledky zámořských objevů

Pád Granady uspokojil královnu Isabelu Kasilskou natolik, že krátce poté dala souhlas k výpravě janovského námořníka Kryšofa Kolumba. Tento muž neskrýval přesvědčení, že do Indie se dá doplout nejenkolem Afriky, ale také západním směrem. Vycházel přitom z poznatku o kulatosti Země. Kolumbovu výpravu tvořili tři lodi (Pinta, Niňa a vlajková loď Santa Maria). Dne 12. října 1492 zakotvila expedice u jednoho z Bahamských ostrovů. Kolumbus se ovšem domníval, že stanul v asijském předpolí, a proto domorodé obyvatelstvo nazýval Indiány. Domorodci byli chudí a primitivní, stejně jako na ostrovech Kuba a Hispaniola (nynější Haiti a Dominikánská republika), kterévýprava rovněž navštívila. O mnoho lépe nedopadly ani další tři Kolumbovy expedice (na Malé Antily, k ústí Orinka a do Panamy). Až do své smrti  roce 1506 však Kolumbus zastával názor, že doplul do Asie a nepřipouštěl si, že objevil nový světadíl. Představitelé rodícího se Španělska si ovšem počínali prozíravěji. Již v roce 1494 podepsali zástupci Portugalska smlouvu, která určovala sféry vlivu obou mocností. Pomyslná čára procházela ve vzdálenosti  370 španělských námořních mil (asi 2000 kilometrů) západně od Kapverdských ostrovů. Nově objevená území ležící na západ od této linie měla připadnout Španělsku, na východ pak Portugalsku. Tak se stalo, že když roku 1500 dorazil portugalský mořeplavec Pedro Cabral k jihoamerickéupobřeží, mělo na novo zemi )nynější Brazílii) nárok Portugalsko. Ještě předtím se zapojila do objevování nových zemí také Anglie, jejíž expedice připlula na sklonku 15. století k pobřeží nynější Kanady. Na počátku 16. století už málokdo pochyboval, že Evropané objevili noý světadíl. Začalo se mu říkat Nový svět, ale již od roku 1507 obdržel na paměť italksého cestovatele a spisovatele Ameriga Vespucciho pojmenování Amerika. Dohady, zda jde opravdu o nový kontinet, skončily roku 1513, kdy Španěl Vasco Nuňez de Balboa přešel Panmskou šíji a  spatřil Tichý oceán. Počínající španělská převaha na moři se potvrdila v letech 1519-1522, kdyvýprava jíž velel Fernao Magalhaes, původem Portugalec, obeplula svět. Vydala se na západ a vrátila se od východu. Její vůdce však zahynul na Filipínách. Výprava podala v praxi důkaz o kulatosti Země.

Důsledky zámořských objevů

Objevně plavby podnikané v15. a 16. století pronikavě změnily mapu světa i představy oněm. Svět se náhle podstatně rozšířil. Evropané pochopily, že na zeměkouli netvoří většinu obyvatelstva. To však neznamenalo, že smiřili se svým postavením. Na mnoha místech Ameriky, Afriky a částečně i Asie se snažli obyvatelstvo objevených území podmanit a obrátit je na křesťanskou víru. Zároveň usilovali přivést tyto země pod svrchovanost panovníka, v jehož službách stáli.