Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Biologie » Biologie člověka » Zrak

Zrak

Zrak je pro člověka nejdůležitějsí a nejsložitější smysl. Získáváme jím více informací o okolním prostředí než všemi ostatními smysly dohromady. Zrakem vnímáme světlo, které buď vychází ze světelného zdroje nebo se odráží od předmětů, takže můžeme rozeznávat jejich uspořádání v prostoru, tvary, barvy, pohyb.

Oko je párový orgán zraku a zároveň velmi citlivý optický přístroj, který je schopen přijímat úzkou oblast spektra elektromagnetického záření - viditelné světlo. Vnímání světla je složitý děj, při kterém se kromě oka účastní také mozek. Jeho hlavní částí je optická soustava, která na sítnici vytváří skutečné, zmenšené a převrácené obrazy předmětů. Oko je spojeno zrakovým nervem a mozkem. Zrakový nerv je umístěn v zadní části oka. Zobrazená informace se přenáší nervem do mozku v podobě impulsů. Každé oko vnímá sledované předměty z trochu jiného úhlu a vysílá do mozku nepatrně odlišné informace. V raném věku dítěte se mozek učí tyto dva odlišné obrazy skládat dohromady, jinak by člověk viděl dvojitě. Díky složení dvou obrazů lze sledované předměty vnímat prostorově.

Oko má tvar koule, která je uložená v tukovém polštáři v očnici, jež má tvar pyramidy a vrcholem mířícím dovnitř a jejíž kostěné stěny tvoří pevnou ochranu. Přední část oka tvoří průhledná vnější vrstva - rohovka. Barevná část se jmenuje duhovka. Duhovka dělí prostor před čočkou na dvě části - přední a zadní oční komory, které jsou vyplněny komorovou vodou. Ve středu duhovky je kruhový otvor - zornice. Za zornicí je uložena čočka, která soustřeďuje světlo na sítnici. Čočka je zavěšena na řasnatém tělese, k němuž se upínají čočkovité vazy, jemná vlákénka, která přidržují čočku na místě. Při zaostřování se vlákénka uvolní stahem svalů tělesa a čočka se stane vypuklejší a tím i lomivější. Oční koule je zcela vyplněna čirou rosolovitou tekutinou - sklivcem.

Světlo odražené od pozorovaného předmětu prochází rohovkou, pak očním mokem a vniká do oka zornicí. Zornice se může zvětšit nebo zmenšit a tak reguluje na množství procházejícího světla. Čočka má schopnost měnit své zakřivení, a proto můžeme vidět ostře blízké i vzdálené předměty. Obraz předmětů se vytvoří na sítnici, která obsahuje milióny buněk, citlivých na světlo. Tyto buňky - tyčinky a čípky přeměňují světlo na elektrické impulzy přenášené očním nervem do mozku. Tyčinky vynikají neobyčejnou citlivostí na světlo, ale všechny druhy barev vnímají jako šedomodré. Čípky jsou méně citlivé, ale právě jimi rozeznáváme barvu světla. Čípky jsou trojího typu : první reagují na světlo červené, druhý na světlo modré a třetí na světlo zelené. Sítnice je nejcitlivější v místě nazývaném žlutá skvrna, v místě vstupu očního nervu je necitlivé místo - slepá skvrna. Oko nemá stejnou citlivost ke všem barvám, nejcitlivější je žlutozelené světlo. Na sítnici se vytváří čočkou, podobně jako ve fotografickém přístroji, obraz skutečný, zmenšený a převrácený. Přesto vidíme předměty vzpřímené, protože mozek automaticky obrací obraz do správné polohy. Tyčinky a čípky jsou spojeny prostřednictvím nervových vlákem s očním nervem. Nervová vlákna očních nervů končí v mozkové kůře týlních laloků. Spojení očí s mozkem má své zvláštnosti, nervová vlákna jsou uspořádaná tak, že impulzy z levé poloviny zorného pole každého oka vedou do pravé hemisféry a naopak. Přídatnými orgány oka jsou oční víčka, spojivka a slzné ústrojí. Slzy produkované slznou žlázou chrání oko před vysycháním a zajišťují odplavování nečistot.

Naše oči mohou mít řadu vad:

Dalekozrakost - tehdy, když oko vytváří obraz blízkých předmětů až za sítnicí. Lidé proto při čtení bez brýlí umisťují text, co nejdále od oka. Takové oko má buď čočku s malou lámavostí světla nebo je oční koule příliš krátká. Tato vada se řeší brýlemi.

Krátkozrakost - tehdy, když oko obraz vzdálených předmětů vytvoří obraz už před sítnicí. Blízké předměty se zobrazují na sítnici ostře, proto mohou krátkozrací lidé běžně číst a psát bez brýlí. Takové oko má buď čočku s velkou lámavostí nebo je oční koule příliš dlouhá.

Další vady jsou astigmatismus, barevná vada, otvorová vada, barvoslepost, zelená zákal, šedý zákal.

 

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Kateřina Kvapilová | Napsáno: 30. 3. 2009, 12:52
Zavřít