Zeměpis - Meteorologické prvky

Meteorologie = věda zabývající se počasím

1) Teplota vzduchu: Měříme ji teploměrem. Jednotka je °C (stupeň celsia).

Teplota vzduchu závisí na zeměpisné šířce ( tj. vzdálenosti od rovníku k pólům ) a nadmořské výšce. Obecně platí: čím vyšší nadmořská výška, tím nižší teplota, čím blíže k pólům, tím nižší teploty. Nejvyšší teploty 60°C na Sahaře v Africe, nejnižší teploty v Antarktidě - 90°C.

Způsob měření průměrné denní teploty: naměřená hodnota v 7:00 + ve 14:00 + 2x ve 21:00  : 4

Teplotní invaze vzduchu je meteorologický jev, kdy teplota vzdduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá.

2) Tlak vzduchu: Měříme jej tlakoměrem (barometrem). Jednotka je Pa (pascal).

I vzduch má svoji váhu (hmotnost), tato váha na nás působí tlakem. Za normálních podmínek je nejvyšší tlak u mořské hladiny. Tlak vzduchu není stejný, ale mění se s:

a) teplotou: Teplejší vzduch je lehčí, stoupá vzhůru - vzniká oblast nižšího tlaku vzduchu (N). Naopak chladnější vzduch je těžší a tudíž klesá - při povrchu země pak vzniká oblast vyššího tlaku vzduchu (V).

b) výškou: S rostoucí výškou tlak klesá.

3) Vlhkost vzduchu: Vlhkost - je to obsah vodní páry ve vzduchu (udává se v %). Měříme ji vlhkoměrem.

Vzduch obsahuje vždy ve svých dolních vrstvách vodní páry. Vodní pára se dostává do atmosféry vypařováním vody z povrchu. V troposféře pak tvoří vodní páry oblaka (mraky).

4) Sluneční záření a oblačnost:

A) U slunečního záření měříme délku přímého slunečního svitu a jeho intenzitu. Záření pro takovéto měření se nazývá slunoměr.

B) Oblačnost je množství oblaků nad místem pozorování.

5) Směr a rychlost větru: K měření rychlosti větru se používá větroměr. Jednotka je m/s.

Směr větru určujeme podle toho, odkud vítr vane (např. ze severu vane severní vítr).

Co je to vítr ?

Ve snaze vyrovnávat tlaky na různých místech se vzduch v atmosféře neustále pohybuje.

Obecně platí: čím je větší rozdíl tlaku v jednotlivých místech, tím je vítr silnější. Vzduch se nepohybuje jen horizontálně, ale i vertikálně (nahoru - dolů).

6) Srážky: Srážky v podobě deště a jejich intenzitu zaznamenává srážkoměr. Množství srážek udáváme v mm. Termínem srážky označujeme tzv.:

A) svislé srážky - déšť, sníh a kroupy

B) vodorovné srážky - mrholení, rosa a jinovatka