Začínáme se učit dějepis

Dějepis = věda, která zkoumá a popisuje lidské dějiny (její základy položili před 2,5 tisíciletími starověcí řekové).

V dějepise se seznámíte se složitou a dlouhou cestou, kterou prošlo lidstvo v minulosti. Na této cestě získalo mnoho cenných poznatků a poučení, kterých se využívá i v současné práci a životě.

S mnohými poznatky se znovu setkáte v nových souvislostech v dějepise. V hodinách českého jazyka jste se naučili psát a číst. V dějepise se dozvíte, kdy a kde, jak a proč písmo vzniklo. V matematice počítáte s takzvanými arabskými číslicemi. V dějepise se dozvíte, proč a kde lidé vytvořili znaky pro čísla. V přírodopise poznáte různé druhy obilovin a jejich užitkovost. V dějepise se seznámíte s počátky zemědělství a jeho postupným vývojem.

V dějepise se budete postupně učit o vývoji lidstva na celém světě - budete poznávat světové dějiny. Souběžně s nimi budete poznávat vývoj na území naší vlasti, dějiny národů Čechů a Slováků - československé dějiny a konečně i dějiny České Republiky (v roce 1993 došlo k rozdělení Československa na Česko a Slovensko).

Učivo je rozděleno na tři části: prvotně pospolná společnost - pravěk, otrokářská společnost - starověk a přechod k feudání společnosti - středověk.

Jak určíme místo historických událostí

Ve vlastivědě jsme pracovali s mapou České republiky. Již se dovedete na mapě orientovat podle světových stran (sever, jih, východ, západ). Rozumíte měřítku mapy (měřítko 1 : 500 000 znamená, že 1 cm na mapě představuje v krajině 500 000 cm, tj. 5 km). Znáte význam barev na mapě (hnědá pro vysočiny, zelená pro nížiny, modrá pro vodstvo).

Svět (zemi), ve které žijeme, tvoří pevnina (souš) a moře (voda). Pevninu tvoří světadíly: Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie a Antarktida. Česká republika se rozkládá ve střední Evropě.

Letos se seznámíte se zeměpisnými mapami některých světadílů. V dějepise budete užívat hlavně dějepisné mapy, které zaznamenávají místa historických událostí a jevů. Pomocí značek, čar a barev zekreslují historické události v jejich zeměpisném prostředí. To znamená, že z dějepisné mapy vyčteme, kde k události došlo, v kterém světadílu, v které zemi, v kterém místě.

Mapa se pro vás staně důležitou pomůckou k získávání historických událostí.

Jak měříme čas

Člověk už v dávné minulosti pozoroval, že se střídá doba světla (den) a tmy (noc). Stějně tak ze zkušenosti lidé věděli, že se pravidelně opakuje doba tepla - léto - a doba chladu - zima. S létem byla spojena úroda a sklizeň. Proto lidé měřili čas - počítali dny a měsíce od jednoho léta k druhému. Nejstarší Slované nazývali léto i rok stejně. V některých slovanských jazycích označení rok - léto se dochovalo dodnes. I v českém jazyce říkáme: je mi 11 let.

Délku těchto časových období člověk nemohl měnit, protože je dána přírodními zákony. Člověk však potřeboval určovat i kratší časové úseky. Vymezil si týden, hodinu, minutu a sekundu. Pořídil si též soupis dní a měsíců jednoho roku. Tak vznikl kalendář.

Pro období svého života začali lidé počítat jednotlivé roky. Později obyvatelé různých oblastí počítali roky, kam až sahala jejich paměť. Počítali roky (léta) od některé pro ně významné události. Tak vznikl letopočet.

Dnes se používá téměř na celém světě jednotný letopočet, vycházející z křesťanského letopočtu (od údajného narození Ježíše Krista, zakladatele křesťanského náboženství). V dějepise ho označujeme jako náš letopočet - n. l. Letopočet je tedy sled roků počítaných od určité pevně stanovené události.

Na Zemi však lidé žili dávno před začátkem našeho letopočtu. Tuto dobu označujeme jako období před naším letopočtem (př. n. l.)

Jednotlivé roky se spojují do větších celků: 10 let je desetileté, 100 let je století, 1000 let je tisíciletí.

Při přesnějším časovém určení (rok, měsíc, den) mluvíme o datu.

Pro lepší představu sledu historických událostí budeme používat časovou přímku. Při práci s ní využijeme znalostí z matematiky o přímce a číselné ose. Na časové přímce můžeme zaznamenat například celá staletí od 1. století až do 21. stoleté

Příklad:

Říkáme, že žijeme v 21. století. Začalo roku 2001 a skončí rokem 2100. Znázorníme si ho na časové přímce pomocí úseček:

1 dílek je deset let - desetiletí

10 dílků je sto let - století.

Lidé, kteří žili v letech 1801 až 1900, žili v 19. století. Ti kdo žili v letech 1701 až 1800, žili v 18. století. Začátek našeho letopočtu označujeme na časové přímce nulou. Roky "našeho letopočtu" jsou vyznačeny pořadovými čísly od nuly doprava. Roky "před naším letopočtem" jsou od nuly doleva.