Vznik půd a jejich rozložení

Půda = pedosféra

Obecně:

Půda vzniká postupně ze zvětralinového pláště, zvětráváním hornin svrchní části zemské kůry.

Svrní část půdy se všeobecně označuje pojmem ORNICE a spodní část pojmem SPODINA.

Půda je tvořena 2 složkami:

1. část živá (biotická) - tuto část tvoří půdní mikroorganismy, rostliny a živočichové.

2. část neživá (abiotická) - půdní voda, půdní vzduch, minerály, humus a matečná hornina.

Vlastnosti půd

1. Zrnitost: podle velikosti půdních částic rozlišjeme několik typů

• SKELET - částice větší než 2mm
• JEMNOZEM - částice menší než 2 mm:

2. Struktura:  schopnost spojitosti půdních částic

3. Pórovitost

4. Půdní reakce:

• kyselé půdy: pH větší 7- dá se zmírnit vápněním, výskyt ve vlhčích oblastech
• neutrální pH rovno 7: sušší oblasti
• zásadité: pH menší 7: suché oblasti

5. Obsah humusu - určuje úrodnost půdy (čím vyšší obsah tím vyšší úrodnost)

6. Obsah edafonu (půdních mikroorganisů)

7. Úrodnost:

• kulturní: zásahem člověka (orba, hnojení, odvodňování, zavlažování...)
• přírodní: bez zásahu člověka

Vznik půd:

Půdy vznikají půdotvorných procesem trvajícím až tisíce let. Půdotvorný proces se rozvíjí vlivem půdotvorných činitelů.

Členění půd:

Členění na vrstvy:

• HORIZONT A: nejsvrchnější, bohatý na humus a proto je tmavě zbarven
• HORIZONT B: obohacen o látky z předchozího horizontu, podle množství látek vzniká zbarvení.
• HORIZONT C: nezasažená  matečná hornina
• HORIZONT G: obohacen železem ze vzlínající vody, zelenošedá nebo modrošedá barva
• HORIZONT Ca: vzniká na karbonátových zvětralinách (vápence, dolomity), hromadí uhličitan vápenatý

Půdní typy:

1. půdy tunder a lesotunder: převažuje permafrost, nehodí se tuíž pro zemědělství.
2. podzoly a podzolové půdy: málo úrodné, kyselé, vznikají na matečných horninách
3. hnědé lesní půdy: nejrozšířenější půdní typ ve střední Evropě. Vznikají procesem GRUNIFIKACE (vzniká jíl bohatý na křemík a uvolňuje se železo). Tyto půdy mají nízký obsah živin, jsou většinou zalesněné, pro zemědělské využití nejsou zcela vhodné.
4. rašelinové půdy: vysychající rašeliniště
5. hnědozemě: výskyt v mírně teplých a mírně vlhkých oblastech do 450m.n.m. Vznikají procesem ILIMERIZACE (přesun jílovitých částic železa z vrchních do spodních poloh půdního profilu. Jsou slabě kyselé až neutrální. Ve střední Evropě jsou hojně využívané k zemědělství.
6. černozemě: půdy travnatých stepí, lesostepí mírného pásu s teplejším kontinentálním podnebím. Mají pouze horizont A a C. Vznikají hromaděním humusu. Jsou to nejúrodnější půdy. Vyskytují se od Černého moře až k Sibiři. V ČR v oblasti Polabí, Úvaly...
7. lužní půdy: výskyt dále od vodních toků
8. kaštanové: půdy suchých stepí, využití pro pastvu
9. pouštní a polopouštní: střední Asie. Slouží jako  suché pastviny.