Stavba Země

Země je složena ze zemského jádra, zemského pláště a zemské kůry. Zemská kůra se dále skládá z pevninské a oceánské. Zemský plášť má část svrchní, střední, spodní. Jádro je vnější (tekuté a plastické) a vnitřní (husté a těžké).

Dno oceánů

Pevninský šev – Je to okraj do hloubky 200m.

Oceánská pánev – Plocha dna v hloubkách kolem 5 000m.

Středo-oceánský hřbet – Jsou to dlouhá pohoří na mořském dně, která oddělují oceánské pánve.

Hluboko-oceánské příkop – Nejhlubší část dna oceánu.

Zemětřesení a sopečná činnost

Zemětřesení vzniká důsledkem pohybu litosférických desek. V místě, kde se tyto desky setkávají dochází k sopečné činnosti.

Sopka je místo, kde roztavená hornina vystupuje na povrch z nitra Země. Při sopečném výbuchu je chrlen sopečný popel, sopečné balvany a magma se vylévá jako láva. Mezi nejznámější sopky patří Etna, Vesuv, Hekla.

Vznik pohoří

Území s vodorovně umístěnými horninami se nazývá tabule. Při pohybu litosférických desek dochází k vytváření vrás (zemská kůra se vlní, tím vznikají vrásová pohoří) a zlomů (zemská kůra se láme, vznikají kerná pohoří).

Zvětrávání a činnost větru

Na zemský povrch i jeho stavbu působí dešťová voda, teplota vzduchu, vítr, kořeny, rostliny, led. Zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin na zvětraliny (balvany, štěrk, písek, prach).

Působení povrchové tekoucí vody

Tok řeky je dělen na tři části, a to na horní tok (koryto potoka má velký sklon, voda odnáší usazeniny i velké kameny), střední tok (řeka je méně prudká, odnáší se menší valouny a písek), dolní tok (řeka teče pomalu, dochází k usazování např. písku a jiného kalu). Naplavená hornina při ústí řeky, která má tvar trojúhelníku se nazývá delta.

Atmosféra

Atmosféra je plynný obal Země. Umožňuje život na naší planetě. Je tvořena vzduchem, který je směsí plynů (dusíkem, kyslíkem, vzácnými plyny, oxidem uhličitým, vodními parami a ozonem).

Počasí je okamžitým stavem atmosféry. Počasí ovlivňuje sluneční záření, teplota vzduchu a půdy, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, vítr.

Podnebí

Je to dlouhodobý stav ovzduší. V důsledku sklonu zemské osy a oběhem Země kolem Slunce se střídají v našich zeměpisných šířkách různá roční období (jaro, léto, podzim, zima).

Teplotní pásy

Podnebí je závislé na množství slunečního záření, které dopadá na zemský povrch. Jeho množství se zmenšuje od rovníku k pólu. Máme tři teplotní pásy a to tropický, mírný, polární.

Oběh vzduchu v atmosféře

Celkový oběh vzduchu v atmosféře představuje stálé proudění velkého množství vzduchu. Toto proudění ovlivňuje sluneční záření, otáčení Země kolem své osy, pestrost zemského povrchu.

Tlak vzduchu se mění s rostoucí nadmořskou výškou (klesá) a se změnami teploty. Vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku do oblasti nižšího tlaku.

Hydrosféra

Hydrosféra je veškerá voda na naší planetě (oceány, moře, ledovce, povrchová voda, voda na pevnině, voda v atmosféře).

Oceány a moře

Rozloha oceánů tvoří asi 71% povrchu Země. Máme Tichý, Atlantský, Indický a Severní ledový oceán. Moře se dělí na vnitřní (Středozemní, Černé, Baltské) a vnější (Arabské, Grónské).

Průliv je zúžená část nacházející se mezi pevninou a ostrovem, nebo mezi pevninami. Průplav je uměle vytvořený úzký pruh pevniny.

Pohyby mořské hladiny jsou patrné už na pohled. Projevují se vlněním, které vzniká vlivem větru. Vlny narážejí na pobřeží a způsobují mořský příboj. Tsunami je tvořeno dlouhými a vysokými vlnami vznikajícími při výbuchu sopky nebo při podmořských zemětřeseních.

Příliv a odliv je ovlivňován přitažlivostí Měsíce a Slunce.

Oceánské proudy jsou způsobovány pravidelnými proudy větru. Tyto proudy mají rozdílnou teplotu od ostatního oceánu kolem nich.