Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Biologie » Stavba buňky

Stavba buňky

Doporučit a sdílet | Tisk

Buňka je základní jednotka jednobuněčných i mnohobuněčných organismů, tj. bakterií, sinic, hub, rostlin, živočichů i člověka. Každá z buněk nese genetickou informaci pro případ dělení (rozmnožování), stavba buňky se ale liší jak mezi buňkou živočišnou a rostlinnou, tak je rozdíl mezi buňkami jednoho typu, např. lidské buňky (nervová buňka má odlišnou stavbu a tvar od buňky pokožky), jejich velikost souvisí s jejich funkcí. Nejjednodušší buňky jsou červené krvinky, protože nemají jádro, a nejsložitějšími buňkami jsou Purkyňovy buňky v mozečku, které mají napojení až na statisíce dalších nervových buněk. Životnost buněk je různá, ale jen nervové buňky se dožijí stáří, což souvisí především s fungováním mozku. Kdyby nám odumíraly buňky mozku, zapomínali bychom věci, které jsme se dřív naučili a týkat by se to mohlo třeba i chůze, řeči nebo jiných pro nás tak samozřejmých věcí. Buňky žijí volně, př. červené a bílé krvinky, anebo vázaně, pak tvoří soubory, které nazýváme tkáně.

Rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou jsou veliké. Jednak ve stavbě, jednak ve funkci. Funkce ale úzce souvisí se stavbou. Jsou totiž organely (= "orgány buňky") typické pouze pro rostlinné buňky a organely živočišných buněk. Rozdíl je i ve výživě. Rostlinná buňka přjímá stejně jako živočišná vzduch, tedy kyslík i oxid uhličitý, ale rostlinná buňka při fotosyntetických dějích spotřebovává oxid uhličitý a zpět do atmosféry uvolňuje kyslík. Živočišné buňky nejsou schopné fotosyntézy, protože nemají plastidy, organely odpovědné za fotosyntézu, ale probíhá v nich děj podobný, nazývaný dýchání, kdy se ale spotřebovává kyslík a do vzduch pak vydechujeme oxid uhličitý.

srovnání rostlinné a živočišné buňky:

Rostlinná buňka

výživa: autotrofní

růst: buňky přibývají v místech dělivého pletiva, zvětšují svůj objem – pasivní růst

stavba těla: jednoduchá

počet druhů:250 000

buňka: eukaryotická

-velikost: 10-100µm

-tvar: stálý, pevná buněčná stěna

-stavba (organely):

Golgiho komplex

vakuola

endoplazmatické retikulum

---

buněčná stěna

ribozomy

cytoplazma

jádro

mitochondrie

plastidy

plazmatická membrána

---

cytoskelet

spoje: plazmodezmy

zásobní látka: škrob (inulin)

 

 

Živočišná buňka

výživa: heterotrofní

růst: všechny buňky se mohou dělit, objem se příliš nezvětšuje – aktivní růst

stavba: složitá

počet druhů: 1 300 000

buňka: eukaryotická

-velikost:10-20µm

-tvar: proměnlivý, bez buněčné stěny

-stavba (organely):

Golgiho komplex

---

endoplazmatické retikulum

centriola

---

ribozomy

cytoplazma

jádro

mitochondrie

---

plazmatická membrána

lyzozom

cytoskelet

spoje: desmozomy

zásobní látka: glykogen

 

eukaryota – česky jaderní mají pravé jádro (x prokaryota-prvojaderní, prastaré organismy, DNA neuložena v jaderném obalu)

autotrofie – schopnost vytvářet organické látky (získání uhlíku) z atmosférického CO2, souvisí s fotosyntézou (zelené rostliny)

heterotrofie – schopnost získat uhlík z různých organických látek, ogranismy bez chlofofilu, což je barvivo zajišťující fotosyntézu (houby, nezelené rostliny, živočichové)

Základní organely buněk:

jádro: nese genetickou informaci (DNA), řídí biochemické procesy v buňce

mitochondrie: zajišťuje dýchání

cytoskelet: vnitřní kostra buňky, výplň

plazmatická membrána: první obal buňky, polopropustná

buněčná stěna: druhý obal buňky, plně propustná, odolnost, pevnost

Golgiho komplex (aparát): zajišťuje vylučování buňky a přeměnu látek vzniklých v buňce

ribozomy: vytvářejí bílkoviny

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Nikol Vácová | Napsáno: 30. 3. 2009, 18:49
Zavřít