Starověký Egypt - počátky dějin

I přes usilovnou práci archeologů toho ani dnes mnoho nevíme o počátcích egyptské civilizace, přesto objevy z poměrně nedávné doby odkrývají kousky tajemství o mocném národu z povodí největší africké řeky. Výzkumy ukazují, že ještě v patnáctém tisíciletí před našim letopočtem byly klimatické podmínky nad Saharou zcela odlišné než nyní. Dnes vyprahlá poušť bývala úrodným krajem plným jezer, stepí, močálů a palmových hájů.

Vlna dešťů, která se tehdy nad severní Afrikou držela, se však začala posunovat, což mělo dopad na veškerý život na Sahaře. I předkové Egypťanů museli opustit dříve úrodná místa u jezer a vydali se na východ. Poslední důležitou zastávkou před dosažením jejich budoucí domoviny u Nilu bylo zřejmě jezero Nabta Playa (dnes v této lokalitě probíhají archeologické výzkumy).

Egypťané u Nilu se rychle naučili využít cyklů nilských záplav (dnes už se Nil nerozvodňuje kvůli přehradám) a rozdělili svůj rok na tři období: Achet (dobu záplav), Peret (Dobu setby) a Šemu(čas sklizně), přičemž každé roční období mělo čtyři měsíce.

Kolem 5. tisíciletí před Kristem se začala objevovat první větší a stálá sídla. Ze zemědělců se tehdy, kromě řemeslníků, vyčlenili první stavitelé budující hráze a závlahové kanály v povodí řeky. V té době také začalo bujet soupeření a války mezi kmeny. Kolem roku 4000 př. n. l. už pokročilo sjednocování kmenů natolik, že se vyčlenily dvě hlavní frakce. V nilské deltě to byl stát označovaný jako Dolní Egypt (Ta-mehu), v boji o nadvládu tam na čas zvítězil kmen sídlící v severozápadní části delty, v místě zvaném Pe a Dep (pozdější Búto). Nejhorším sokem dolnímu Egyptu byli Dolnoegypťané ze sídla Nechenu.

Sjednocení a praotec Meni

Teprve kolem roku 3000 př. n. l. začalo sjednocování Egypta nabývat reálnějších rozměrů. Největší zásluhy se v tomto směru připisují králi Narmerovi (Také je známý jako Meni nebo Menés). Rozumí se, že Egypt byl pod jeho vládou sjednocen v potocích krve. Tento muž se stal prvním králem první dynastie a jeho panováním započínají skutečné dějiny Egypta. Založil město Men-nefer(Menofer, Menfis), které se však stalo hlavním až ve třetí dynastii, neboť Narmer staromilsky vládl z města Cinew. Byl to pry také právě on, kdo rozdělil Egypt na 42 územních celků (nomů), kterým vládli správci (nomarchové). Toto rozdělení Egyptu zůstalo po tisíce let, což dokazuje pozoruhodnou konzervativnost obyvatel nilského povodí.

Král Narmer prý vládl Egyptu po 62 let. Je napůl mýtickou a napůl reálnou historickou postavou. Zemřel prý tak, že ho pod hladinu Nilu stáhl hroch (avšak jde pouze o neověřenou pověst). Jeho nástupcem se stal král Džér, který pokračoval v bojích o nadvládu a při svém dobývání dosáhl až k druhému nilskému kataraktu. Džer si nechal vystavit dvě hrobky, v Ebozewu a v Sakaře. Do říše mrtvých boha Usira ho, zcela jistě nedobrovolně, doprovodilo 338 jeho poddaných.

Egypt v době předdynastické a na počátku staré říše byl velmi kruté místo, kde krveprolití střídalo krveprolití. Například zpráva krále Chasechema nás informuje o tom, že potlačil vzpouru v dolním Egyptě a zanechal po sobě 50 tisíc mrtvých. Panovníci druhé dynastie potom stát upevnili a jejich výboje směřovaly zejména na Sinaj a na jih do Núbie. S nástupem čtvrté dynastie začíná v Egyptě éra stavitelů pyramid...