Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Výtvarná výchova » Životopisy umělců » Salvador Dalí

Salvador Dalí

Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí i Domènech se narodil 11. května 1904 ve španělském městě Figueres. Salvador Dalí byl zručným představitelem surrealismu. Tento kreslíř je známý zejména svými pozoruhodnými a bizardními obrázky (např. jeho nejznámější dílo – Persistence paměti).

Jeho otec pracoval jako právník a notář, matka povzbuzovala synovy umělecké snahy. Salvador měl staršího bratra, který zemřel dřív, než se Salvator narodil, a mladší sestru Annu Maríu, která o svém bratrovi napsala knihu.

Dalí navštěvoval kreslířskou školu. V roce 1916 objevil moderní výtvarné umění na prázdninách s rodinou Ramona Pichota, místního umělce, který podnikal cesty do Paříže. O rok později, Dalího otec uspořádal výstavu ve svém domě. Vystavoval uhlokresby svého syna. První veřejnou výstavu měl Dalí v roce 1919 v budově nazvané Municipal Theater ve Figueres.

V únoru 1921 zemřela Dalího matka. Dalímu bylo šestnáct let. O rok později se přestěhoval do Madridu, kde studoval Akademii de San Fernando. Se svou výškou 172 cm a excentrickým šviháckým vzhledem budil pozornost. Nosil dlouhé vlasy s licousy, kabát, punčochy a jezdecké kalhoty ve stylu anglických estétů 19. století. Nicméně bylo to spíše jeho kresba, na které experimentoval s kubismem, která upoutala pozornost spolužáků. V té době v Madridu nebyli žádní kubističtí umělci. Dalí měl informace o kubismu jen z časopisů a letáků, které mu vozil Pichot z Paříže.

Dalí také experimentoval s dadaistickým uměním, které ho ovlivnilo na celý život. V Madridu se také seznámil s Pepínem Bellem, Louisem Buňuelem a básníkem Federicem García Lorcou.

V roce 1926 byl vyhozen z Akademie, když prohlásil, že nikdo není tak dobrý, aby ho zkoušel. O jeho mistrovství svědčí jeho bezchybně namalované dílo z roku 1926, Košík chleba. V tomtéž roce podnikl svou první cestu do Paříže, kde se seznámil s Picassem. Picasso už o Dalím slyšel příznivé zprávy od umělce Joana Miróna. Picasso i Joan Miró ovlivnili tvorbu Salvadora Dalího. Ve svém díle používá klasické i moderní techniky, které také kombinuje do jednoho obrazu. Jeho práce byla vystavena v Barceloně a upoutala velkou pozornost. Kritici byli na rozpacích, ale práci Salvádora většinou chválili. Když si jeho otec přečetl recenzi v novinách, byl ohromen. Jeho syn vystavoval obraz Posvátné srdce Ježíše Krista s vepsáním „Jednou pro zábavu plivnu na portrét své matky.“ To způsobilo roztržku mezi otcem a synem. Pan Dalí svému synovi pohrozil tím, že ho vydědí, jestliže neopustí surrealistickou skupinu.

V roce 1929 Dalí spolupracoval se surrealistickým režisérem Louisem Buňuelem na krátkém filmu s názvem Andaluský pes. V roce 1931 Dalí nakreslil jeho nejznámější dílo Persistence paměti. “Tekoucí” a “pevné” hodiny symbolizují jeho teorii času – spojenou s teorií relativity. Do bytosti uprostřed obrazu Dalí začlenil lidskou postavu (pravděpodobně jeho autoportrét). Strom představuje život a zároveň vzbuzuje neklid. Zlaté útesy jsou reminiscencí rodného Španělska. Obraz je nyní v Museum of Modern Art v New Yorku.

Dalí bydlel se svou přítelkyní Galou od roku 1929. Vzali se roku 1934 a v roce 1958 se vzali znovu.

Dealer umění Julian Levy představil Dalího v Americe roku 1934. Jeho Persistence paměti vyvolala okamžitou senzaci. Dalí se dostal na seznam prominentních osobností a na jeho počest byl uspořádán ples nazvaný „Dalí Ball“. Dalí se tam ukázal s obrovskými hodinkami na hrudi.

V roce 1936 se Dalí zúčastnil Londýnské mezinárodní surrealistické exhibice. Měl zde přednášku. V tomto období se Dalího patronem stal zámožný muž – Edward James. Pomohl Dalímu vystavovat díla, kupoval je a finančně tohoto umělce podporoval. Stali se přáteli a James se dokonce objevil na jedné s Dalího kreseb - Swans reflecting elephant. Spolupracovali spolu také na knize o surrealismu.

Když v Evropě začala druhá světová válka, Dalí a Gala se přestěhovali do USA, kde žili osm let. Dalí se vrátil ke katolictví. V roce 1942 publikoval svou autobiografickou knihu – Tajný život Salvadora Dalího. Napsal také román o módních salonech a automobilech.

Od roku 1949 žil ve španělském Katalánsku, které bylo ovládáno fašistickým diktátorem Francem. V roce 1959 André Breton uspořádal výstavu nazvanou Homage to Surrealism (Čest surrealismu), která obsahovala práce těchto umělců: Salvator Dalí, Joan Miró, Enrique Tábara, a Eugenio Granell.

Salvator Dalí se ale neomezil pouze na malování, ale zaměřil se také na experimenty, jako je například optická iluze. V dalších letech mladí umělci jako například Andy Warhol prohlásil Dalího za důležitou osobu moderního umění. Dalí se také zajímal o přírodní vědu a matematiku. To se také odrazilo na jeho díle, zejména v 50. letech, kdy byl fascinován například DNA.

Dalího poválečná tvorba je ovlivněna technickými dovednostmi a zájem o iluzi, vědu a náboženstvím. Stal se oddaným katolíkem a v tu samou dobu byl inspirován šokem z útoku na Hirošimu. Toto období Salvador nazval jako Nuclear Mysticism (Nukleární mystika). V malbách jako je The Madonna of Port-Lligat a Corpus Hypercubus Dalí usiloval o spojení křesťanských symbolů s obrázky materiálního rozpadu z nukleární fyziky. Vznikla tak díla: Nuclear Mysticism, La Gare de Perpignan, Hallucinogenic Toreador.

V roce 1980 se Dalího zdraví podlomilo. Jeho senilní žena Gala mu namíchala nebezpečný koktejl, který zničil Dalího nervový systém, což způsobilo okamžitý konec jeho umělecké kariéry.

V roce 1982 španělský král Juan Carlos Dalímu udělil titul markýz Púboly, za který se mu potom Dalí odměnil kresbou, kterou pro něj nakreslil - Head of Europa (Hlava Evropy), což byl zároveň jeho poslední obraz.

Gala zemřela 10. června 1982. Po její smrti ztratil Dalí vůli žít. Přestěhoval se z Figueres do zámku v Púbolu, který koupil pro Galu a který byl zároveň místem její smrti. V roce 1984 v jeho ložnici vypukl požár za nejasných okolností. Byl to pravděpodobně Dalího pokus o sebevraždu nebo možná jen nedbalost způsobená jeho stavem. Dalí přežil a přestěhoval se zpět do Figueres, kde se o něho starala skupina přátel.

V listopadu 1988 byl Dalí převezen do nemocnice kvůli selhání srdce, kde ho navštívil král Juan Carlos. Přiznal se, že byl vždycky Dalího oddaný obdivovatel.

23. ledna 1989 zemřel na selhání srdce, zatímco si přehrával svou oblíbenou hru – Tristan a Isolda. Zemřel ve věku 84 let.

 

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Jana Hlaváčová | Napsáno: 25. 5. 2009, 18:16
Zavřít