Pouště

Poušte jsou místa na Zemi, kde za rok spadne méně jak 25 cm srážek. Pokrývají něco mezi 1/8 až 1/7 povrchu Země (mezi 20° a 30° na obě strany od rovníku).

Pro pouště je typická řídká vegetace jednoho typu (kaktusy a další sukulenty), výjimečně se ale mohou vyskytovat i rozsáhlejší porosty (např. „lesy kaktusů“). Klasická vegetace se vyskytuje pouze u oáz nebo v okolí řek. V některých typech pouští, kde příděl srážek padá naráz v úzkém časovém období, může existovat krátké vegetační období.
Pro režim počasí je charakteristické prudké střídání teplot: ve dne vedra až nad 50 – 60 °C, v noci prudké ochlazení (často až pod bod mrazu) Obrovská denní vedra, způsobují omezení denní aktivity pouštních živočichů. Pouštní život je tedy zpravidla život noční, který začíná s večerním šerem a končí nejpozději dopoledne.
Velkým současným problémem je dezertifikace. To je proces rozšiřování pouští a polopouští na úkor úrodných oblastí. Způsobena může být různými globálními klimatickými jevy přirozenými i člověkem vyvolanými, jakož i přímo lidskou činností v dané oblasti či v oblastech těsně sousedících, například:

• spásáním dobytkem a zvěří
• kácením zeleně v oblasti
• nadměrným odběrem vody pro závlahu zemědělské půdy (s tímto problémem se potýká například pásmo Sahelu ve střední Africe)

Největší poušt je Sahara (9,1 milionu km čtverečných)
Nejvyšší duny dosahují výšky 300 metrů. (velký Erg Tunisko)