Kosti

Nauka o kostech se nazývá osteologie.

Kosterní soustava je tvořena kostmi a jejich spoji, což jsou klouby, vazy a chrupavky.

Kosti jsou živé orgány, protože rostou a mění se jejich stavba. Mají své vlastní cévy a nervy. Co týden dochází k obměňování, recyklaci až 5% kostní hmoty. Jsou pevné, tvrdé a silné, aby udržely váhu těla, ale lehké (cca 11kg), aby umožnily pohyb. Kostra tvoří cca 13-14% tělesné hmotnosti. Některá pouzdra (lebka, hrudník) chrání určité klíčové orgány před zraněním.

Kosti vykonávají několik funkcí:

• opornou - podpírají tělo, udržují orgány na správném místě
• ochranou - lebka chrání mozek, žebra srdce, plíce a  žaludek
• krvetvornou - v některých kostech se tvoří červené a bílé krvinky a krevní destičky
• pohybovou - spolu se svaly, vazy a klouby umožňují pohyb
• úložnou - je zde uschován fosfor a vápník, které jsou v případě potřeby uvolněny

Povrch kosti kryje na kloubních plochách chrupavka, ostatní povrch kosti kryje vazivová blána okostice, která je protkána nervy a cévami, které vnikají do kosti a zajišťují výživu. Vnitřní vrstva okostice obsahuje kostitvorné buňky, jejichž činností se vytváří kostní hmota a kost roste do tloušťky. V kosti se nacházejí mimo jiné 3 druhy buněk: osteocyt je vlastní kostní buňka produkující mezibuněčnou hmotu, osteoblasty jsou na povrchu kosti a osteoklasty rozrušují kostní hmotu a podílejí se na její přestavbě.

Složení kostí:

Kost se skládá z:

1. kosti hutné - pevná a tvrdá, tvoří souvislou tkáň, vyskytuje se ve středních částech dlouhých kostí a na povrchu plochých kostí

2. kosti houbovité (kostní trámčina) - nachází se v hlavicích dlouhých kostí, středních částech kostí plochých a tvoří krátké kosti

Celý povrch kostí, kromě částí, kde jsou klouby a chrupavky, tvoří okostice - vazivový obal. Sval, který se upíná na kost prorůstá až do okostice, sval se tak snadno neutrhne.

Podle převládajících rozměrů a tvaru rozeznáváme 3 druhy kostí:

1. dlouhé - pažní, stehenní (nejdelší kost v těle), silná vrstva kosti hutné, v oblasti kloubů tenčí kostní trámčina uspořádána v kostní trámečky(lamely), dutina těla kosti je vyplněna kostní dření, kde vznikají červené a bílé krvinky. Má červenou barvu, ale v dospělosti dřeň v dlouhých kostech žloutne, ztrácí krvetvornou schopnost, usazuje se v ní tuk, schopnost tvořit krvinky si uchovává dřeň v plochých a krátkých kostech

2. krátké - zápěstní, kost hutná je tenčí, hustší trámčina

3. ploché - hrudní, lebeční, zevní a vnitřní povrch kosti tvoří kost hutná, mezi nimi je trámčina

Některé kosti se tvarovou kombinací vymykají, nespadají do žádné z těchto skupin, jsou to nepravidelné kosti. Ty, které mají v nitru dutinu nebo více dutinek vystlanými sliznicí a vyplněné vzduchem, jsou kosti pneumatizované (kost čelní- nosní dutina).

Kostní trámčina - trámce kostí je uspořádáno tak, že vytvářejí prostorovou síť (pruhy trámečků), jejich hustota ovlivňuje namáhání kostí (tlak a tah), tzv. trajektorie, která není dána od počátku, nezatížené se ztenčují a odbourávají- dochází k osteoporóze.

Kosti jsou pružné díky ústrojním látkám, do kterých se ukládají neústrojné látky (krystalky solí). Poměr organické a anorganické složky kostní hmoty se v průběhu života mění. V mládí převládá organická hmota. Ve stáří převládají částí anorganické látky a kost je proto křehčí.

Vývoj a růst kostí

Většina kostí vzniká z chrupavky, jen kosti lebeční klenby z vaziva. Přeměna těchto pojivových tkání v kost se nazývá osifikace - kostnatění. Růstové chrupavky okolo 20. roku věku kostnatějí a růst kostí do délky se zastavuje.

Spojení kostí:

1. v souvislosti s některou pojivovou tkání - pevné
· vazivem myslíme švy na lebce nebo mezikostní blány, jsou to pruhy vaziva jdoucí z jedné kosti na druhou, pevné, málo pohyblivé, odolné vůči tahu

• chrupavkou je spojena např. pánev, meziobratlové ploténky – rovněž málo pohyblivé, odolné vůči tlaku
• kostní tkání jsou srostlé obratle křížové kosti a ta je zcela nepohyblivá

2. pohyblivé - v doteku znamená, že se spolu opírají plochami krytými chrupavkami, je to kloubní spojení neboli kloub

Na kloubu rozeznáváme:

kloubní plochy, což jsou rozšířené konce kostí kryté chrupavkou- hlavice (vypoulený konec jedné kosti) a jamka (vyhloubený konec druhé kosti)

kloubní pouzdro, které spojuje styčné plochy, je tvořeno z vaziva 2 vrstev: vnitřní- kloubní maz (synovie), průhledná tekutina, konzistence bílku, má výživový význam, neboť chrupavka je bez cév, zmírňuje tření; vnější – tuhé vazivo

kloubní dutinu, což je kapilární prostor vyplněný synovií

pomocná kloubní zařízení, kam patří vazy, které zesilují pouzdro; chrupavčité destičky, což jsou disky a menisky; lemy, které zvětšují kloubní jamky; synoviální váčky zvětšují plochu, která vytváří kloubní maz a svaly

Druhy kloubů

Rozlišujeme buď podle počtu klubů, tzn. že máme klouby jednoduché, tvořeny pouze ze 2kloubů anebo složené, které jsou z více jak 2 kloubů, nebo ze 2kostí, disků nebo menisků; podle tvaru styčných ploch – s větší pohyblivostí – kulový, válcový, kladkový, vějčitý, sedlový a plochý nebo s menší pohyblivostí a to je kloub mezi kostí křížovou a kyčelní. A podle počtu os, okolo nichž se pohyb děje – jednoosé, dvojosé (2hlavní osy na sebe kolmé) a trojosé (3hlavní osy na sebe kolmé – konkrétně rameno).

Velmi zajímavá je pevnost kostí. Pod tlakem kost pažní ve směru dlouhé osy unese asi 600kg, kost stehenní 760kg, kost lebeční 650kg, kost holenní 1350kg a bederní obratel 620kg. Tyto hodnoty se ve stáří snižují asi o 10-20%. Ještě větší hodnoty lze dosáhnout v tahu směrem dlouhé osy kosti. Co se týče lomu, hodnoty jsou zhruba o poloviční než při zatížení ve směru dlouhé osy( kost pažní 240-300kg). Nejmenší pevnost je při zkrutu ( klíční kost 8kg, lýtková kost 6kg)

Vazivo je složeno z vazivových buněk a mezibuněčné hmoty, která má kolagenní nebo elastická vlákna a rosolovitou až polotekutou hmotu. Vazivo dělíme na:

• řídké - převládá rosolovitá základní hmota, je nejrozšířenější, tvoří obaly orgánů, slizniční a podslizniční vazivo, podkožní vazivo atd.
• tukové - obsahuje tukové buňky, mechanicky a tepelně izoluje, je to energetická rezerva
• tuhé - převládá vláknitá složka s menším množstvím buněk a základní hmoty, tvoří hlavně šlachy, vazy a kloubní pouzdra

Šlacha je tuhý vazivový pruh, kterým se příčně pruhovaný sval upíná na kost. Je málo elastická, ale pevná.

Vaz má podobnou stavbu jako šlacha, je více elastický.

K buňkám vaziv patří především buňky produkující mezibuněčnou hmotu a dále např. pigmentové buňky nebo tukové buňky.