Jezera

Definice jezera podle Wikipedie:

je to vodní nádrž na pevnině nebo na ostrově, která přijímá povrchovou nebo srážkovou vodu, popřípadě podpovrchovou vodu a není součástí světového oceánu. Zkoumání jezer se zabývá limnologie.

Geografové dělí jezera několika způsoby:

• podle vzniku

• podle slanosti

• podle přítomnosti různých forem života

Dělení jezer podle vzniku:

1. tektonická jezera

Zlomy a pohyby zemské kůry ovlivnily jak vznik největšího jezera světa, Kaspického moře, tak vznik nejhlubšího jezera světa, Bajkalu na Sibiři. Kaspické moře se rozkládá v proláklině ohraničené na západě Kavkazem a na východě náhorní plošinou střední Asie. Nejníže položeným jezerem je Mrtvé moře, jehož hladina leží 399 m pod hladinou moře.

2. sopečná jezera

Nejběžnějším druhem jezer sopečného původu jsou jezera, která vznikají vyplněním sopečných kráterů vodou. Některá jezera sopečného původu vznikají, když údolí zahrazená proudy lávy začnou zachycovat vodu. Příkladem je jezero Kivu.

3. ledovcová jezera

byla vytvořená činností ledovců  a jsou nejběžnějším druhem jezer na severní polokouli. Jsou výsledkem procesů, které se odehrály v době ledové. Patří mezi ně většina jezer ve Velké Británii, na 60 tisíc jezer ve Finsku a také jezera v italských Alpách. Ledovce vyhloubily v podložní hornině rozsáhlé a hluboké přirozené nádrže. Při roztání ledovců se nádrže zaplnily vodou.  Častokrát se také stalo, že moréna nasbíraná ledovcem přehradila údolí, a vytvořila tak další jezera.

4. podzemní jezera

vznikají ve vápencových oblastech. Vápenec je ve vodě rozpustný, proto  mohou v podzemí působením vody vzniknout rozsáhlé jeskynní prostory, v nichž pak protékají řeky a vytvářejí se jezera. Podobná jezera mohou vzniknout i v oblastech, kde se pod zemí nacházejí ložiska soli.

5. umělá jezera

nejtypičtějším druhem umělých nádrží jsou přehradní nádrže. Na těchto nádržích často pracují vodní elektrárny. Existuje mnoho dlaších druhů umělých nádrží, z nichž některé slouží jako zásobárna pitné nebo užitkové vody pro domácnost, jiné jako zásobárny vody pro potřeby průmyslu.

Většina jezer je sladkovodních a neustále se doplňují vodou z pramenů a vodních toků. Přítoky přinášejí do jezera s vodou i minerály, které jsou v ní rozpuštěny. Je-li přívod sladké vody omezený a nestačí doplňovat úbytek vody z jezer, potom množství minerálu v jezeře roste. Odpařováním vody z jezera se koncentrace minerálů ve vodě dále zvyšuje, a tudíž je voda v jezeře stále slanější. Velké Solné jezero  v Utahu v USA je typickým příkladem slaného jezera. Dalšími  slanými jezery jsou např. Kaspické nebo Aralské moře. Nejslaněším jezerem je Mrtvé moře v údolí řeky Jordán mezi Izraelem a Jordánskem. Jeho voda je 9x slanější než voda oceánů. Díky této slanosti je voda v Mrtvém moři, tak hustá, že nadnáší lidské tělo více, než je v mořích obvyklé.