Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Biologie » Biologie člověka » Genetika » Genetika (základní informace)

Genetika (základní informace)

Co bychom o genetice měli vědět? aneb úvod do genetiky…..

Genetika (z řeckého genno = plodím, rodím)

Všichni víme, že jde o moderní vědu zabývající se dědičností, ale kdy genetika vznikla? Uvádí se rok 1909, kdy dánský botanik Wilhelm Johannsen poprvé použil slovo gen. Jeden gen představuje malý úsek makromolekuly DNA. Každý gen předává buňce instrukci k tvorbě určitého proteinu neboli bílkoviny. Proteiny v našem těle mají funkci řídící, z čehož plyne, že geny ovládají naše tělo. Geny přecházejí z rodičů na děti pohlavním rozmnožováním. Tímto procesem, jemuž se říká dědičnost, se dědičné znaky předávají z generace na generaci. Gen udává určitý rys, například barvu očí nebo pleti. V DNA je obsaženo přes 30 000 genů. Zkratka DNA označuje deoxyribonukleovou kyselinu, která tvoří 2 řetězce obtočené navzájem kolem sebe. Těmto řetězcům říkáme dvojšroubovice. Tyto dvě vlákna spojují čtyři různé chemické látky zvané báze (adenin A, guanin G, thymin T, cytosin C).

Jádro lidské buňky obvykle ukrývá 23 párů chromozomů. Je- li tomu jinak, následuje genomová porucha. Každý chromozom je v jádře buněk našich těl v páru, ale například při Downově syndromu se v jádře nalézají tři chromozomy 21. Těchto aneuploidií (=genetické mutace) se může u člověka vyskytnout vícero. Veškerá dědičná informace buňky, tedy soubor všech genů ale i DNA, která není součástí genů, se nazývá genom. Každý chromozom z páru nese určitou formu znaku zvanou alelu. Alela je dvojího typu, může být dominantní nebo recesivní. Dominantí alela je silnější a potlačuje druhou recesivní alelu, proto tento boj vyhraje a projeví se její vlastnost. Pokud se sejdou dvě recesivní nebo dvě dominantní alely jedná se o homozygotnost. Znak se nám bude projevovat jednoznačně. Nastane-li situace, že jedna alela bude dominantní a jedna recesivní, jedná se o heterozygotnost. V takovém případě se budou obě alely nějakým způsobem spolupodílet. Záleží na jejich vzájemném poměru sil. Z těchto 23 párů chromozomů 22 párů určuje tělesné charakteristiky a říkáme jim autonomy.

Zbylý pár jsou pohlavní chromozomy. Z názvu již plyne, že na těchto chromozomech bude záviset druh pohlaví jednotlivce, který se vyvíjí ze zygoty, oplodněného vajíčka. Ženské tělní buňky obsahují pár pohlavních chromozomů nazývaných chromozomy X, které jsou stejné. Kdežto mužské pohlavní chromozomy stejné nejsou, tělní buňky muže obsahují jeden chromozom X a jeden Y. Pohlaví jedince, závisí na tom jestli spermie přenáší chromozom X nebo Y, vajíčko vždy obsahuje chromozom X. Pravděpodobnost jestli se narodí chlapec nebo děvče je 1:1. Přibližně 99,8 procenta genetické informace v chromozomech je u všech lidí stejných, pouze 0,2 procenta genetických informací nás lidi rozlišuje. Lidi od opic odlišují 2 procenta genetické informace.

Určitě někoho napadne otázka, jak je to s jednovaječnými dvojčaty?! Identická dvojčata se narodí, když se jedno vajíčko rozdělí na dvě samostatné buňky. Tyto dvojčata vypadají stejně, protože sdílejí identické sady genů. Tento jev však nesouvisí s dědičností, je to pouhá náhoda, která se stane asi v jednom ze sedmdesáti porodů. I pojem klonování úzce souvisí s genetikou. Klonování rozumíme vytváření identických kopií živočichů a rostlin. V roce 1997 se vědcům podařilo naklonovat ovci, pojmenovanou Dolly. Tato věc vyvolala celosvětovou debatu o etické stránce klonování.

Genetika v praxi

Mnoho z nás si to ani neuvědomuje, ale objevy, které nám přinesla genetika, se staly nepostradatelnou součástí všedního života . Vezměme si například geneticky modifikované rostliny. Tyto rostliny jsou nositeli genů, které byly pozměněny vědci. Pro potravinářství se tak například děje u kukuřice, sóji a řepky. Díky tomuto zásahu může být rostlina odolná proti svým přirozeným škůdcům.

Ve farmacii se běžně mnoho léků vyrábí z bakterií, kvasinek nebo zvířecích buněk, které byly geneticky upraveny, aby produkovaly lidské bílkoviny jako protilátky. Ty pak mohou být užity buď k léčení nebo k diagnostice chorob a infekcí. Velký pokrok se díky genetice dostavil i do kriminalistiky, kde určují jasnou identifikaci osob na základě analýzy DNA.

Velké jméno genetiky - Johan Gregor Mendel (1822-1884)

Hynčický rodák J.G. Mendel, na základě jednotlivých pokusů,zejména na hrachu, objevil, že každý znak je určen dvěma faktory, které nyní nazýváme alely. Své poznatky, poté publikoval v knize „Pokusy s rostlinnými hybridy“. Mendelovy objevy se za jeho života nedočkaly náležitého docenění, význam jeho fantastické práce byl objeven až 20 let po jeho smrti.

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Kateřina Kozáková | Napsáno: 20. 4. 2009, 17:52
Zavřít