Biosféra

Biosféra, neboli živý obal země, je soubor živých částí všech ekosystémů země. Biosférou se nazývá někdy i oživená část Země (v současné době známe okolo 1,3 mil. rostlin a živočichů).

Mimo biosféru existuje také biogeosféra (geobiosféra), která zahrnuje část neživou. Někdy se jí také říká globální ekosystém.

Biosféra sahá do výše až 12 km, kde se ještě nalézají bakterie a spóry hub. Spodní hranice biosféry zasahuje do hloubky asi 5 m na souši (to jsou nejhlubší kořeny stromů) a 11 km v oceánech. Nejrozšířenějším druhem je člověk.

Jako úseky biosféry lze z různých pohledů chápat biomy, biocenózy, ekosystémy (= sepjetí biocenózy a biotopu, biotop je životní prostředí každého jedince), krajiny. Patří sem i biomasa Země.

Vztah mezi živou a neživou přírodou

Neživá příroda vytváří životní prostředí pro živou přírodu, přičemž neživá příroda je prvotní (nezávisí na živé přírodě) a živá příroda je druhotní (je závislá na neživé). Živá příroda narušuje a ovlivňuje neživou.

Člověk a biosféra

Zájem o globální (celosvětové) problémy vzrůstali mezi vědci a politiky od 70. let 20. století. Mezi globální problémy patří násilí, šíření pouští, znečištění atmosféry, chudoba, růst lidské populace, potravinový problém, ohrožování půdy.

Energetika biosféry

Základním zdrojem pro biosféru Země je Slunce. V biosféře dochází k převodu sluneční energie na tepelnou.

Jednotu biosféry lze sledovat na biochemických cyklech, v nichž dochází k výměně látek a biogenních prvků mezi živou a neživou částí biosféry.

Krajina

Krajina je všechno kolem nás. Příroda se liší od krajiny tím, že je to všechno, co se vytvořilo (na pevnině i v oceánu) bez pomoci člověka.

Krajinná sféra je tvořena všemi krajinami:

- fyzickogeografická sféra (všechno, co vytvořila příroda)

- socioekonomická (vytvořil člověk)

Převažuje kulturní krajina, kterou představuje příroda i lidské výrobky. Je to krajina, kterou člověk pozměnil. Kulturní krajinu můžeme rozdělit na:

a) vlastní kulturní krajina (kultivovaná) – nejméně pozměněná krajina, řídce osídlené oblasti, zemědělsky využívané oblasti

b) degradovaná krajina – částečně pozměněná, přírodní i kulturní složky jsou v rovnováze

c) silně devastovaná krajina – zcela poničená krajina, těžební oblasti (Mostecko, Ostravsko) nebo v oblastech chemického průmyslu (Ústecko)

Přírodní krajiny Země:

1) Polární kraje

Polární kraje můžeme také nazvat polární pustiny nebo také mrazové pouště. Jsou zde nepříznivé podmínky pro život lidí. Střední roční teplota je – 20 °C. Význam polárního kraje: zásobárna sladké vody, bohaté přírodní zdroje (uhlí, ropa), nepoškozená, rozmanitá krajina.Polární kraje můžeme rozdělit na severní a jižní.

Severní polární kraj zahrnuje Aktidu, která je většinou pokryta oceánským ledovcem, avšak ostrov Grónsko a několik dalších ostrovů pokrývá ledovec pevninský. Nenajdeme zde žádné rostliny. Živočichové, kteří tady žijí, musí být speciálně uspůsobeny pro podmínky polárního kraje – mají tukovou vrstvu a mastnou nebo hustou srst bílá srst savců slouží k tepelné izolaci (chlupy jsou duté a lépe drží tělesnou teplotu) a maskování na sněhu a ledu. Typickými zástupci jsou lední medvěd, kosatka, tuleň, mrož ad.

Jižní polární kraj zahrnuje Antarktidu, která je tvořena převážně pevninským ledovcem, v období zimy se však objevuje i ledovec oceánský. V období léta se objevují některé odolné rostliny, jako jsou mechy a lišejníky. Mezi živočichy můžeme jmenovat hlavně tučňáka císařského, mrože a tuleně, ale také velryby či kryl (což jsou drobní živočichové, kteří jsou součástí planktonu). Antarktida je mezinárodně chráněnou oblastí, a ačkoli se zde nachází naleziště uhlí a ropy, nesmí se zde nic těžit. Lidé se zde vyskytují jen ve výzkumných stanicích.

2) Tundra

Teplota je nižší než 0 °C. Tundra se vyskytuje mezi trvale zaledněnými polárními oblastmi a tajgou. Říká se, že tráva je zde stejně vysoká jako stromy, a to proto,že tundra je bezlesá krajina. Je to rozlehlá pláň porostlá nízkými keříky, mechy a lišejníky. Žijí zde živočichové, kteří jsou vybaveni na tuhé zimy (tukem, srstí) například polární lišky, sobi, vlci, pižmoni.

Léta jsou krátká a vlhká, zimy drsné a dlouhé. Vody je dostatek, ale v pevném skupenství. Půda v tundře promrzá do značných hloubek. Kromě období léta, kdy dochází k částečnému rozmrznutí (max. do 1 m hloubky) je takovouto půdou pokryta velká oblast světa, které říkáme trvale zmrzlá půda = permafrost.

Lidé se životu v tundře dokázali přizpůsobit. Nejznámější osídlená tundra je Laponsko ve Finsku, kde se lidé živí lovem. Známí jsou také Inuité = Eskymáci.

3) Lesy mírného pásu

Teplota se pohybuje okolo 10 °C. Lesy mírného pásu můžeme rozdělit na jehličnaté (tajga) a lesy smíšené a listnaté.

Tajga se na jižní polokouli vůbec nevyskytuje. Zimy jsou dlouhé a drsné, léta poměrně teplá. Z rostlinstva jmenujme například smrky, modříny, v severní Americe sekvoje (nejmohutnější stromy světa). Žijí zde živočichové jako jsou medvědi, vlci, lišky, rys, strakapoudi, datli a lýkožrouti. Státy, které mají tajgu, jsou největšími vývozci dřeva. Jsou to například Finsko, Kanada, Švédsko a Rusko.

Lesy smíšené a listnaté se vyskytují v mírném pásu. dobré podmínky pro život lidí - člověk přeměnil listnaté lesy na pole a louky nebo je nahradil uměle vysazenými stromy (smrk). Rostou zde hlavně stromy: buk, dub, habr, olše, bříza….ale také smrk, borovice, dále sem můžeme zařadit i lesní plody (maliny, jahody, borůvky..). Nejznámějšími živočichy jsou jeleni, srnky, prase divoké, mýval, skunk atd.

4) Stepi

Step je oblast travnaté roviny, která se nachází v mírném kontinentálním podnebném pásu. V Severní Americe je step známá jako prérie, v Jižní Americe jako pampy a Kazachstánu jako celiny. Jsou zde úrodné černozemě, a tak kromě výskytu nízkých trav se zde pěstují náročné druhy obilovin a kukuřice. Mezi nejtypičtější zvířata patří bizon a dále drobní hlodavci.

5) Středomoří

Středomoří zahrnuje oblast kolem Středozemního moře, které se nachází v subtropickém pásu. To znamená, že léta jsou zde suchá, zimy s pravidelnými srážkami. Roste zde například eukalyptus, olivovník, cedr, kaktus či husté křovinaté porosty macchií. Pěstují se citrusové plody, olivy, vinná réva a pistácie. Mezi živočichy jmenujme hlodavce, skot…

6) Pouště

Pouště také dělíme na horké a chladné. V horkých pouštích, které jsou v tropickém a subtropickém pásu teplota většinou po celý rok neklesne pod nulu. V pouštích chladných, které se nachází v pásu mírném naopak teplota klesá pravidelně hluboko bod 0°C.

Jsou různé typy pouští: písečná, kamenitá, štěrkovitá.

Přes rok naprší méně než 200 mm srážek. Je zde sucho a proto vznikají vádí (koryta, v nichž se vyskytuje voda jen někdy).

Typickými rostlinami jsou kaktusy a ojedinělé trsy trav, nízké keře, v oázách palmy, typickými zvířaty jsou velbloudi, malé šelmy, plazy a štíři.

7) Savany

Savana je místem, kde se střídá období sucha s obdobím deště. Období deště trvá od tří (suchá savana) do devíti (vlhá savana) měsíců. V závislosti na daném období mění savana svou tvář – za deště je zelená, za sucha typicky oranžová.

Rostliny: vysoké trávy, keře, akácie, blahovičníky, baobaby.

Živočichové: šelmy – lev, gepard, hyena, velcí savci – slon, hroch, nosorožec, kopytníci – antilopy, zebry, žirafy …