Biologie - tkáně

Tkáň je soubor buněk stejného původu a přibližně stejného tvaru, které zajišťují společnou funkci. V lidském těle je přibližně 30 bilionů buněk, které tvoří tkáně.

Tkáně rozlišujeme na:

1) EPITELY = tkáň výstelková

Epitelové buňky se nacházejí těsně vedle sebe, mezi nimi je minimum mezibuněčné hmoty a  jsou rozložené do plochy. Buď kryjí povrch těla, např. pokožka, nebo vystýlají tělní dutiny a orgány, např. žaludek, močový měchýř, plíce, atd.)

Podle vrstev se rozdělují na jednovrstevné epitely - takovou výstelku má například tenké střevo, a mnohovrstevné epitely – příkladem může být pokožka. A podle funkce se dělí na epitel krycí (pokožka), žlázový, resorpční (tenké střevo), smyslový (tyčinky a čípky v oku) a zárodečný (na povrchu vaječníků a varlat)

2) POJIVA = tkáň podpůrná, budovací

Pojiva umožňují  propojení různých tělních útvarů a tvoří podporu měkkým tkáním. Buňky jsou od sebe odděleny prostory s  mezibuněčnou hmotou, podle které rozlišujeme vazivo, chrupavku a kost.

Vazivo je tvořeno tukovými buňkami, pigmentovými buňkami, histiocyty – buňky měňavkovitého tvaru se schopností fagocytózy (pohlcování) a žírné buňky s látkou heparin proti srážení krve. Mezibuněčná hmota vaziva je polotekutá, rosolovitá, vazivo je pak měkké a pružné. Vazivo vyplňuje prostory mezi orgány a tvoří šlachy, vazy a kloubní pouzdra. Podkožní vazivo tvořené tukem je příkladem vaziva.

Chrupavka je pevná, bílá, chráněná ochrustavicí, vazivovou blankou, ze které se chrupavka může vyživovat. Je bezcévná, a tudíž neregeneruje. Jsou tři druhy chrupavek; sklovitá, elastická, vazivová.

Kost je nejtvrdší pojivo a vzniká osifikací (zkostnatěním) chrupavky nebo z vaziva. Buňky tvořící se kosti se nazývají osteoblasty, dotvořené kosti osteocyty. Mezibuněčná hmota obsahuje složku organickou i anorganickou. Po narození převažuje složka organická, a proto jsou kosti pružné, schopné růst a nelámou se. Ve stáří jsou kosti asi z 60- 65% tvořeny anorganickou složkou, jsou tvrdé, ale křehké.

Povrch kosti kryje okostice, která zajišťuje zásobení kostí a inervaci (nervy)

3) SVALY = tkáň svalová

Tato tkáň je specializovaná pro vykonávání pohybu, je schopná se smršťovat a zkracovat. Svaly jsou ovládány nervy.

Hladká svalová tkáň (hladké svalstvo) tvoří především stěny vnitřních orgánů. Pracuje pomaleji, ale zato je téměř neunavitelná. Hladké svalstvo neovládáme vůlí.

Srdeční tkáň (srdeční svalstvo) je tvořena buňkami ve tvaru písmene Y, je na ní znát patrné příčné pruhování. Toto svalstvo nelze ovládat vůlí, je neunavitelné. Jeho regenerační schopnost je malá, poškození se hojí jizvou.

Příčně pruhovaná svalová tkáň (příčně pruhované svalstvo) tvoří podkožní a kosterní svaly.

Pruhování je způsobené dvěma druhy bílkovin. Brzo se unaví. Pro správné fungování je potřeba dostatečný příjem vápníku.

4) NERVY = nervová tkáň

Nervová buňka se nazývá neuron a má dvě části; tělo s jádrem a dlouhý výběžek (neurit). Funkcí nervové soustavy, jež je tvořená právě neurony, je přenos vzruchů na krátké i na dlouhé vzdálenosti pomocí chemických nebo elektrických signálů.

5) TROFICKÁ POJIVA = tělní tekutiny

Sem patří krev, míza a tkáňový mok. Tekutá tkáň je tvořena mezibuněčnou hmotou (plazma), v níž jsou volně buňky.