Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Výtvarná výchova » Životopisy umělců » Alfons Mucha

Alfons Mucha

Alfons Maria Mucha (24. července 1860 – 14. července 1939) byl český umělec. Narodil se v Ivančicích na Moravě. Narodil se v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě vlastní sestry, Annu a Andělu. 1875 ještě před ukončením gymnázia se musel vrátit do Ivančic a nastoupit místo písaře u soudu. Připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z tohoto roku pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba, pastel, představující Janu z Arku na hranici. Ve svém vzdělání pokračoval v Brně na střední škole díky svému pěveckému talentu, dokud se kreslení nestalo jeho další láskou. Pracoval jako dekorativní malíř na Moravě, poté se v roce 1879 přestěhoval do Vídně, aby se mohl stát vedoucím vídeňské navrhovací firmy, zatímco neoficiálně dokončoval své další umělecké vzdělání. Když oheň zničil všechna díla jeho zaměstnanců v roce 1881, vrátil se na Moravu, kde kreslil jako nezávislý umělec dekorativní a portrétové kresby. Hrabě Karl Khuen z Mikulova najal Muchu, aby vyzdobil interiér zámku Emmahof, Emín nedaleko Hrušovan nad Jevišovkou. Hrabě byl natolik spokojen, že se rozhodl zaplatit Muchovi další studia na mnichovské akademii.

Mucha se rozhodl pokračovat ve svých studiích v Paříži, kam se roku 1887 přestěhoval. Mezitím  kreslil do časopisů a také kreslil reklamní ilustrace. Okolo Vánoc 1894 začal Mucha pracovat v tiskárně, kde ho náhle a neočekávaně oslovila Sarah Bernhard, nejznámější herečka v Paříži, aby nakreslil nový plakát jako reklamu na hru, ve které hrála. Mucha dobrovolně vytvořil litografický plakát během dvou týdnů a 1. ledna 1895 se reklama na Gismondu objevila na ulicích Paříže. Plakát se stal okamžitou senzací. Sarah Bernhard byla natolik spokojená s Muchovou prací, že se rozhodla spolupracovat s Muchou i nadále. Byli v kontaktu 6 let.

Mucha vypracovával velké množství plakátů, kreseb, reklam, knižních ilustrací, ale také šperky, podlahové krytiny, rohože, tapety a divadelní letáky, díky kterým vznikl název „Mucha style“, ale Muchův styl se stal známý pod jménem Art Nouveau. Muchovy práce častokrát představovaly krásné zdravé mladé ženy v neoklasicistních róbách,  často obklopené spoustou květin, které někdy tvoří aureolu za hlavou ženy. V porovnání se současnými tvůrci plakátů, Mucha používal více pastelových barev.

Krátce před rokem 1900 začal modelovat za spolupráce se sochařem Augustem Seyssem. 1897 v únoru byla v malém sále pařížské La Bordiniere uspořádána první Muchova výstava a od května do června připravil rozsáhlejší výstavu Salon des Cent. Uskutečnily se Muchovy výstavy ve Vídni, Praze a Londýně.

Vyzdobil pavilon v Bosně a Hercegovině a jeho Art Nouveau byl napodobován. Od tohoto stylu se ale snažil Mucha co nejvíc distancovat. 1902 bylo vydáno Muchovo samostatné dílo Documents décoratifs, určené jako učebnice nového dekorativního umění. Vypracoval návrh na reformu výuky uměleckých řemesel na pařížských školách.

V červnu 1906 se oženil s Marií Chytilovou v Praze. Dvojce navštívila Spojené státy americké a zůstala tam do roku 1910. Jejich dcera Jaroslava se narodila v New Yorku. Také se jim narodil syn Jiří. Uskutečnily se jeho výstavy ve Philadelphii, Chicagu a Bostonu. Očekával, že získá peníze na fond pro svůj projekt  - Americko slovanskou akademii. Podporoval ho milionář Charles S. Crane, který užíval své bohatství na podporu revolucí po setkání s Tomášem Garriguem Masarykem.

Mucha se s rodinou přestěhoval zpátky do Prahy, kde vytvořil cyklus akvarelů Sedm blahoslavenství. Když Československo získalo po první světové válce nezávislost, vytvářel Mucha nové poštovní známky, bankovky, a jiné vládní dokumenty pro nový stát.

1913 se podílel na malířské výzdobě Obecního domu v Praze. V ateliéru na zámku ve Zbirohu začal pracovat na prvních plátnech Slovanské epopeje. Navrhl také československý státní znak. 1. září 1928 Mucha odevzdal cyklus dvaceti monumentálních pláten Slovanské epopeje darem městu Praze. Byly vystaveny ve Veletržním paláci.

 

Navrhl malované okno pro novou arcibiskupskou kapli v chrámu sv. Víta v Praze, pro pražský pěvecký spolek Hlahol namaloval rozměrné plátno Píseň. 1936 odjel naposled do Paříže, kde byla v Museé du Jeu de Paume uspořádána jeho výstava. O dva roky později začal pracoval na triptychu Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky, který již nedokončil

Růst moci fašismu ve třicátých letek vedl Muchovy práce k tomu, aby odsuzoval tisk jako zpátečnický. Když německé vojsko obsadilo Československo na jaře 1939, Mucha patřil mezi první lidi, kteří byli zatčeni gestapem. Během výslechů dostal stárnoucí umělec zápal plic. 14. července 1939 zemřel v noci po výslechu gestapem ve věku 79 let. Byl pohřben na Slavíně na Vyšehradě v Praze.

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Jana Hlaváčová | Napsáno: 2. 8. 2009, 17:27
Zavřít