Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Německý jazyk » Základy německého jazyka

Základy německého jazyka

Němčina je západogermánský jazyk a hovoří jí přibližně 120 mil. lidí na celém světě. V Evropě je z hlediska počtu rodilých mluvčích němčina s 110 mil. mluvčími druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině. V Evropské unii je němčina nejpoužívanějším mateřským jazykem.Píše se latinkou se spřežkovým pravopisem. Zvláštností je, že podstatná jména se píší velkými počátečními písmeny.

Němčina je úředním jazykem v:

  • Německu (80 mil. mluv.)

  • Rakousku (7,9 mil. mluv.)

  • Lichtenštejnsku(31 tis. mluv.).

  • Švýcarsku (4,3 mil. mluv.)

  • Lucembursku (270 tis. mluv.)

  • Jižním Tyrolsku (260 tis. mluv.)

Do roku 1918 byla němčina úředním jazykem i na území dnešního Česka

Gramatika

Rozlišuje se určitý (der, die, das) a neurčitý (ein, eine) člen

Rozlišují se čtyři pády u jmen: nominativ, genitiv, dativ a akuzativ. Jsou vyjádřeny většinou jen tvarem členu, k některým ale patří koncovky podstatného jména.

Systém slovesných časů je bohatší než v češtině, ale ve srovnání s angličtinou chybí průběhové formy: předminulý, minulý , přítomný a budoucí.Podmíněný děj se vyjadřuje konjunktivem a kondicionálem.

Výslovnost

  • EI-> čte se AJ

  • EU-> čte se OJ

  • TZ-> čte se C

  • IE-> čte se Í

  • Z -> čte se TS nebo C

  • ST-> čte se ŠT

  • SP-> čte se ŠP

  • SCH-> čte se Š

  • TSCH-> čte se Č

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Šárka Hartmannová | Napsáno: 9. 7. 2009, 22:31
Zavřít