Victor Hugo - Bídníci

Autor:

Victor Hugo (26. února 1802, Besançon – 22. května 1885, Paříž)

Francouzský prozaik, dramatik, básník, esejista – vrcholný představitel romantismu

Díla: Cromwell, Kasteláni, Chrám matky Boží v Paříži, Paprsky a stíny, Hrozný rok, Tresty, Marie Tudorova a mnoho dalších

Román Bídníci zachycuje život francouzského lidu na začátku 19. století.

Hlavní postavy:

Jean Valjean – chudý zloděj, kterému se podaří změnit svůj život

Inspektor Javert – urputný, nesnášenlivý, žije ve své představě, že zloduch zůstane vždy zloduchem

Cosseta – mladá, krásná dívka, dcera chudé ženy, schovanka rodiny Tenardiérové

Obsah knihy:

Hlavní postavou tohoto románu je chudý mladík jménem Jean Valjean, který žil ve svém rodném městě Faveroles. Jeanovi rodiče zemřeli, když byl ještě malý a proto žil u své starší sestry, která měla sedm dětí. Po smrti jejího manžela se Jean musel starat o svou chudou sestru a její děti. Jean se všemožně snažil obstarat potravu pro rodinu. Když bylo opravdu nejhůř, ukradl z pekárny pecen chleba. Jean byl přistižen a bez pořádného soudu odvezen na galeje. Jean byl odsouzen na 5 let na galejích, ale po jeho opakovaných pokusech o útěk se jeho trest prodloužil na 19 let.

Po 19 letech strávených na galejích se Valjeanova povaha radikálně mění. Připadá si ukřivděn, že za pouhou krádež chleba musel pracovat na galejích tak dlouhou dobu. Při odchodu z galejí mu policejní inspektor Javert řekne, že ho stejně zpátky dostane. Jeho teorií je, že lump zůstane navždy lumpem.

Valjean okrade ve městě kominíčka, ale později toho lituje. Jean se dostane do místního kostela, kde mu starý ochotný biskup nabídne nocleh. Při společné večeři mu Jean Valjean vypráví svůj smutný příběh o sestře, ukradenému chlebu a o galejích. Po večeři biskup odchází spát a Jean ukradne stříbrné příbory. U brány je chycen četníky, kteří ho vedou k biskupovi. Když Jeana biskup uvidí pozdraví ho jako svého starého přítele a ptá se ho, proč si nevzal ještě stříbrné svícny, které mu ke stříbrným příborům daroval. Jean je ohromen laskavostí biskupa a ptá se ho, proč je na něj tak hodný. Biskup mu vysvětlí, že každý člověk si zaslouží mít druhou šanci a loučí se s ním jako se svým bratrem.

Jean získává za stříbro značné bohatství a chce začít nový život. Odchází do městečka, kde ho nikdo nezná, a stává se tam starostou. Všichni lidé ho obdivují. Jejich starosta se snaží pomáhat chudákům, dává lidem práci a rozšiřuje nemocnice. I sám Jean žije spokojený život. Náhle se v jeho městečku objevuje inspektor Javert a je svědkem toho, jak Jean zachraňuje muže, na kterého se převrhl povoz s nákladem. Javert ví, že takovou sílu může mít pouze trestanec z galejí a ve starostovi poznává bývalého galejníka Jeana Valjeana.

Javert neustále Jeana sleduje a čeká až udělá nějakou chybu. Když chce inspektor zatknout chudou dívku Fantinu, která se stala poběhlicí kvůli lásce ke své dceři, Jean zasahuje. Starosta Jean nařídí dívku propustit a Javertova nenávist roste.

Javert oznámí Jeanovi, že v nedalekém městě bude odsouzen mladík Jean Valjean, který okradl pře několika měsíci kominíka. Jeanovi je mladíka líto, tak se vydává do města, aby se přiznal. Javert chce Jeana zatknout, ale Jean požádá o 24 hodin. Snaží se zachránit Cossetu, dceru chudé Fantini, která ji musela nechat u pana Tenardiera. Fantina sice každý měsíc posílá do rodiny nehorázné peníze, ale adoptivní rodiče se chtějí Cossety zbavit. Jean si proto kupuje Cossetu za 1 500 franků a odjíždí s ní do Paříže.

V Paříži si Jean nechá opět změnit jméno. Nyní je z něj Le Blanck, který se i s Cossetou schovává v místním klášteře a vydává se za bratra bývalého zahradníka. Společně v klášteře žijí několik let. Cosseta se má stát jeptiškou, ale ta odmítá. Z kláštera teda odcházejí a Jean si mění jméno na pana Favera. Cosseta se zamiluje do barona, který se svými kamarády připravuje spiknutí proti králi. Ten její lásku opětuje.

Do města opět přijíždí Javert a prohledává všechny domy, kde by se mohli ukrývat povstalci proti králi. Jean se rozhodne odjet do Calais do Anglie, ale před jeho odjezdem vypuká revoluce. Jean se přidává do revoluce k republikánům, ale jejich protivníci mají navrch. Baron je zraněn při výbuchu z děla,je v bezvědomí, a Jean se s ním schovává do stoky. Snaží se ho zachránit kvůli Cossetě.

Ve stoce se setkává s Tenardiérem, který má klíč od brány na konci stoky. Domlouvají společně obchod, protože si Tenardiér myslí, že Jean zabil barona a chce polovinu odměny. Na konci stoky na Jeana čeká inspektor Javert a chce ho znovu poslat na galeje. Jean prosí o hodinu navíc, aby mohl dopravit baronovo tělo na adresu jeho dědy. Javert mu to dovolí a jede s ním. Když společně přijedou na napsanou adresu, baron se probouzí. Jean se s ním a s Cossetou chce ještě rozloučit a Javert ho nechá samotě. Cosseta a baron za vše Jeanovi poděkují a loučí se s ním. Jean se vrací k bráně, kde stál Javertův kočár, ale už tam není.

Javert se přesvědčil, že jeho teorie o lumpech není správná, ne ve všech případech. Poučený jde na policejní stanici pro pouta a se poutanýma rukama se vrhá do vody.

Jean dává Cossetě jako svatební dar 600 000 franků a poví baronovi o své minulosti. Jean mizí z Cossetina života. Baron se po pár dnech dozvídá o tom, že ho Jean Valjean zachránil při povstání na barikádách a společně s Cossetou za ním odjíždějí. Společně mu děkují a Jean Valjean jim s podlomeným zdravím umírá před očima.

Závěr:

Ne každý lump má zlé srdce a odsuzování nesprávných zákonů a nedostatků v organizaci společnosti