The Beatles: Slavnější než Bůh

Roku 1957, na jedné venkovské slavnosti v liverpoolském Wooltonu (Velká Británie), se stala jedna neobyčejná náhoda. Na oné slavnosti hrál sedmnáctiletý, podnapilý hoch se svou amatérskou skupinou něco, co by se rockem dalo nazvat s trochou dobré vůle. Jmenoval se John Lennon, a ač jeho chování asi nebylo nejpředpisovější, zaujal jednoho z diváků, o dva roky mladšího hudebního nadšence Paula McCartneyeho. Seznámili se a Paul byl později přijat do kapely, díky svému umění s kytarou a navíc, na rozdíl od Lennona, znal texty písní, které tehdy hráli. Sám měl v té době už složenou svou první píseň. Od této chvíle by se dal počítat vznik Beatles, protože Lennon a McCartney později tvořili základ Beatles a byli hlavními textaři a skladateli hudby. Později se k nim přidal mladý George Harrison, Paulův kamarád.

Během několika let skupina změnila jména i členy, jen trojice Paul, John a George zůstávala. Téměř konečné složení tvořili – John, Paul, George, bubeník Pete Best a baskytarista Stuart Sutcliffe. Snažili se prosadit mezi masou amatérských skupin. Když dostali možnost angažmá v Hamburku, samozřejmě ji využili a působili v tamních klubech několik let. Přitom střídavě cestovali do rodné země. V Liverpoolu i Hamburku byli čím dál slavnější, ale ne natolik, aby mohli vydat vlastní desku. Až roku 1960 natočili desku My Bonnie jako doprovodná skupina Tonyho Sheridana. Ke konci toho roku taky byl George z Německa deportován, protože byl ještě nezletilý. O nějakou dobu později jej následovali Paul a Pete, usvědčení z pokusu o žhářství. Policie pak domů poslala i Johna a Stuart je následoval. Měli na čas zakázaný vstup na německou půdu. Ne, Beatles nebyli svatoušci, ani pozdějiJ

Skupinu opustil Stuart, mimo jiné kvůli nemoci, na níž později i zemřel. Beatles nadále vystupovali v Liverpoolu, kde na ně později narazil jistý podnikatel, Brian Epstein. Zaujali ho natolik, že jim nabídl, že bude jejich manažerem. Beatles to přijali a jejich manažer se postaral o to, aby se stali slavnými. Přiměl je i, aby změnili image, takže místo v kožených bundách začali hrát v společenštějších oblecích. Všichni se taky nechali ostříhat na známý „beatlesácký“ střih, až na Petea.

Ač se Epstein snažil, žádné nahrávací studio o ně nestálo. Tvrdili, že „čtyřčlenné skupiny už jsou minulostí“ a všichni je odmítali. Až londýnské studio od EMI/Parlophone, Abbey Road, jim dalo šanci. Později uzavřeli smlouvu, pod podmínkou, že si najdou jiného bubeníka, protože se producentovi nelíbil. Pete Best byl tedy ze skupiny, i přes četné protesty liverpoolských fanoušků, vyloučen. Náhradou za něj byl bubeník liverpoolské skupiny Rory Storm & The Hurricanes – Ringo Starr, vlastním jménem Richard Starkey. Ten se kvůli tomu i musel oholit, protože ostatní členové Beatles měli oholené tvářeJ .

Jejich prvním singlem bylo Love me do/P.S. I love you. Postupně Beatles získali slávu v celé Anglii a dál i v celé Evropě. Do konce šedesátých let znal Beatles každý obyvatel planety Země.

Jejich první deskou byla Please, please me a po ní With The Beatles. Po Evropě se Beatles prosadili i v Americe. Tu si získali hitem I want to hold your hand a vystoupili v oblíbené The Ed Sullivan Show. Natočili svůj první film A hard day´s night a stejnojmennou desku. Další deskou byla Beatles for sale. V roce 1965 jsou jejich úspěchy oceněny samotnou britskou královnou – MBE, Řádem britského impéria. Traduje se historka, že když ho přebírali od samotného Veličenstva, byli pod vlivem marihuany.

V té době začali opravdu na drogách ujíždět. Je to vidět i na jejich, mnohem psychedeličtější tvorbě, třeba zmínit desku Help! a film téhož názvu.

Jejich sláva byla tak velká, že jejich koncerty se začaly konat i na stadionech. Byl při nich takový hluk, způsobený fanoušky, že Beatles klidně mohli hrát a zpívat falešně, aniž by si toho někdo povšiml. Což i občas činiliJ

Natočili desku Rubber soul a Revolver, jež už měli větší hloubku a míň pochopení u kritiků. Když Lennon jednou (1966) v rádiu prohlásí památnou větu, že „Beatles jsou slavnější než Bůh.“, vzešla z toho obrovská kauza. Mnoho lidí desky Beatles pálilo, protestovalo proti nim, někde i odmítalo, aby hráli. Třeba v Japonsku se jim nelíbilo, že mají Beatles vystupovat v jakési svatyni, na Filipínách byli i doslova vyhozeni ze země. V té době taky umřel na předávkování prášky jejich manažer, Brian Epstein. Beatles nato založili společnost The Apple Corps, která jim přinesla víc neúspěchů než výdělku. V témže roce vzniklo jejich nejlepší a nejslavnější album Sgt. Pepper´s Lonely Hearts Club Band.

Natočili další filmy, kreslený, pohádkový s názvem Yellow submarine a vlastní crazy film The Magical Mystery Tour, z něhož byl propadák. Po pobytu v Indii vzniká pozoruhodné dvojalbum zvané White album. Díky Georgeovi, který se začal zajímat (již v roce 1965) o indickou kulturu, se do jejich hudby dostali zajímavé prvky a cizokrajné hudební nástroje – kupříkladu sitar. Do své hudby však začlenili všechno možné – orchestr, smyčcové kvarteto atd.

Už tehdy byly mezi členy více méně vážné rozmíšky a hrozil rozpad. Většina lidí to dávalo za vinu Lennonově milence, avantgardní japonské umělkyni, Yoko Ono. Prý se zajímal víc o ni a vlastní hudbu, než o svou skupinu. On a Yoko natočili album Two Virgins, na němž byli vyfoceni nazí, což vzbudilo nemalé pobouření. John Yoko taky bral na natáčení, jako jediný z Beatles, kteří svoje manželky do studia nikdy nebrali.

Než se rozpadli, natočili ještě alba Abbey Road a Let it be. Ironií je, že první, kdo skupinu definitivně opustil je Paul, který byl proti rozpadu skupiny. Následně se každý vydal vlastní cestou.