Staroslověnské písemnictví a rozvoj české literatury

Velká Morava

V 9. století byla Velká Morava neustále pod tlakem Východofranské říše – její panovníci pod záminkou šíření křesťanství usilovali o politickou závislost Velké Moravy na německých vládcích.

Roku 862 kníže Rastislav požádal Byzantského císaře Michala III., aby na Velkou Moravu poslal učitele křesťanství, kteří by hlásali víru v řeči lidu srozumitelnou. Následujícího roku 863 na Velkou Moravu přišel Cyril (Konstantin) a Metoděj.

Konstantin a Metoděj pocházeli se Soluně, kde žili Slované, kteří hovořili tzv. makedonským nářečím. Vytvořili na základě tohoto nářečí jazyk – staroslověnštinu (1.

spisovný jazyk) a hlaholici (písmo).

Proglas

Veršovaná předmluva k evangeliu (předzpěv). Složil ho pravděpodobně sám Konstantin. Je to první slovanská báseň na našem území.

Život Konstantinův

Próza, která vznikla za života a přispění Metoděje.

Život Metodějův

Je bojovně laděný.

Zákon Sudnyj ljudem

Sestavení základních pravidel pro laiky.

10. století

Kristiánova legenda

Psaná latinsky. Dokládá čilý život v 10. století. Autorem mohl být Vojtěchův příbuzný. Obsahuje život sv. Ludmily a sv. Václava.

Na Kristiánovu legendu existuje několik pohledů. Josef Dobrovský a Oldřich Králík měli skeptický pohled a viděli stoletou díru. Josef Pekař naopak zahájil tažení za „rehabilitaci“ kroniky.

Kyjevské listy

Jsou překladem 9 měsíčních formulářů, které jsou jediným dochovaným textem z tohoto období.

První staroslověnská legenda o sv. Václavu

Vznikla těsně po smrti sv. Václava.

Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu

Jen se jí tak říká, je to překlad. Základem je Gumpoldova legenda, která je přizpůsobena českým poměrům.

11. století

V tomto období nalézáme více doložitelných památek. Objevují se glosy psané do Bible, biblických slovníků, žaltářů.

1032 – založen Sázavský klášter

1096 - Definitivní ukončení přímého pokračování Velké Moravy (působení Cyrila a Metoděje).

Legenda o sv. Prokopu

Rajhradské legendy

Dokládají pokračování staroslověnštiny. Vývoj hlaholice směrem k Cyrilici.

Vídeňské glosy

Svatořehořské glosy

12. – 13. století

Převažuje latina. Kolem roku 1100 dochází k prvním projevům v národním jazyce.

Kosmova kronika česká (Chronica Boëmorum)

Je výjimkou, kdy známe autora = Kosmas. Jsou známé údaje o autorově vzdělání. Byl kněz, politik, diplomat.

Inspirační zdroje jsou bájná vyprávění starců, čerpá z různých kronik, svědectví hodnověrných svědků, vlastní zážitky.

Začíná stavbou Babylonské věže, zmatením jazyků a posléze i českým národem. Je to dílo vysokých básnických hodnot. Nalezneme zde zkreslování.

První tzv. pokračovatelé jsou Kanovník Vyšebrodský a Mnich Sázavy.

Václavské legendy

mají na něco navazovat. Autoři psali pod vlivem Gumpoldovy legendy.

Prokopské legendy

Mají dvě části:

Vita manor - 14. století - Menší život sv. Prokopa, vznikla později

Vita maior - 12. století - Větší život sv. Prokopa. Zpracovává legendu o muži vzdělaném, který žil jako poustevník v lese. Pozděi se setkal s panovníkem, začaly se dít zázraky.