Souvětí podřadné

Souvětí podřadné nebo také souvětí hypotaktické,jak se uvádí na mnoha středních a vysokých školách, se skládá z věty hlavní a jedné nebo více vět vedlejších, které jsou členy své věty řídící a nahrazují členy věty řídící (ve většině případů věty hlavní).

• Věta hlavní - je věta mluvnicky nezávislá na jiné větě
• Věta vedlejší - je věta uvozená spojkou podřadící nebo vztažným slovem závislá na jiné větě vyjadřující její větný člen
  Např. z dvojice jednoduchých vět: Maminka volá na Péťu. a Má jít domů. Utvoříme souvětí podřadné: Maminka volá na Péťu, že má jít domů. - Kde kurzívou vyznačená věta je věta vedlejší (podřazená větě hlavní) a rozvíjí nám Péťu (předmět) z věty hlavní.

V souvětím podřadném se ptáme větou hlavní na větu vedlejší tak, abychom si na otázku mohli odpověděť vedlejší větou.

Pozor !!! Ve větách vedlejších si musíme dát pozor na správné určení podmětu. Často v nich totiž bývá podmět zastoupen vztažným zájmenem !!!

Např. Ten, který druhému škodí, škodí sám sobě. - V tomto případě nám podmět zastupuje vztažné zájmeno který!!!

Měli bychom být schopni rozeznat 11 druhů vedlejších vět:

• Vedlejší věta podmětná: Vyjadřuje podmět řídící věty. Např. Je nutné, aby ses jim omluvil.
  
• Vedlejší věta přísudková: Vyskytuje se velmi zřídka. Ptáme se na ni otázkou: Co dělá podmět ? Např. Řeka byla, jako by ji postříbřili.
  
• Vedlejší věta předmětná: Vyjadřuje předmět věty řídící. Např. Řekl, že k nám přijde.
  
• Vedlejší věta přívlastková: Vyjadřuje přívlastek podstatného jména ve větě řídící, závisí na podstatném jméně věty řídící. Např. Znáte toho člověka, který nám to slíbil?
  
• Vedlejší věta doplňková: Vyjadřuje doplněk řídící věty: Např. Vidím ho, jak tam stojí se skloněnou hlavou.
  
• Vedlejší věta příslovečná časová: Vyjadřuje příslovečné určení času věty řídící.
  Např. Počkám na Tebe, dokud nepřijdeš.
  
• Vedlejší věta příslovečná místní: Vyjadřuje příslovečné určení místa věty řídící.
  Např. Vrátil se tam, odkud přišel.
  
• Vedlejší věta příslovečná způsobová: Vyjadřuje příslovečné určení způsobu věty řídící.
  Např. Petr pozdravil, jak se sluší.
• Vedlejší věta příslovečná příčinná: Vyjadřuje příslovečné určení příčiny věty řídící.
  Např. Třásl se, protože mu byla zima.
  
• Vedlejší věta příslovečná účelová: Vyjadřuje příslovečné určení účelu, okolnosti, ke které směřujeme. Např. Vyzval ji, aby si s ním zatančila.
• Vedlejší věta příslovečná podmínková: Vyjadřuje podmínku, při které může nastat děj věty řídící.
  Např. Co by si počaly, kdyby neměli maminku.
  
• Vedlejší věta příslovečná přípustková: Vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Např. I když je mladá, je velmi nemocná.
  
  

Nepravé vedlejší věty

• Spojkové

s aby:

nepravá věta záporná

Vloni těžce onemocněl, aby se už z choroby nikdy nevzpamatoval.

- není věta účelová, ale spíš odporovací vztah (vyjadřuje protiklad)

nepravá věta kladná

Odpočinul si od práce, aby po chvíli zas pokračoval.

- není věta účelová, ale spíš slučovací vztah (vyjadřuje následnost)

• Vztažné

Věty vztažné jsou správné jen tehdy, jestliže

a) omezují význam substantiva nebo ukazovacího zájmena, které rozvíjejí

např. Jsou však i studenti, kteří nemají zájem o sport.

(ne všichni, jedni se odlišují od druhých)

b) vyjadřují-li průvodní děj (ne následný!) a jen připomínají vlastnosti substantivem pojmenované osoby, věci, jevu

např. Slunce, které mi svítilo do očí, konečnězašlo za mrak.

Nepravé věty vztažné

a) vyjadřují následný děj

Spadl pod vlak, který ho přejel.

(správně: a ten ho přejel)=vztah slučovací

b) místo volně připojené věty hlavní

V koruně stromu seděl kos, který radostně zpíval.

(správně: a radostně zpíval)

c) věty se zájmenem což (čehož, čemuž, čímž ...) nebo příslovci přičemž, načaž, pročež

Vybudujeme nová sportoviště, což povede k dalšímu šíření sportu.

(správně: a to povede)

d) místo jiných vět, které vyjadřují významový vztahjednoznačně

místo věty odporovací

Božena Němcová zobrazujesvou babičku, které dává i vlastnosti jiných českých venkovských žen.

(správně: ale dává jí ..., dává jí však ...)

místo věty vysvětlovací

Půjdu ještě jednou na výstavu, která se mi líbila.

(správně: protože se mi líbila; velmi se mi totiž líbila)

místo věty přípustkové

Jestliže nepřijdou hosté, půjdu se podívat na výstavu, kterou jsem už jednou viděla.

(správně: třebaže, ačkoli ...)

místo věty příčinné

Byl vysoce hodnocen za svůj vynález, kterým prospěl zvláště zdravotně postiženým občanům.

(správně: protože prospěl ...)

místo věty podmínkové

Nepřijímáme zakázky, které nemůžeme vyřídit včas.

(správně: nemůžeme-li je ..., jestliže je nemůžeme)

e) zbytečná vztažná věta - místo přívlastku

Železný drát, který je dlouhý 30 cm, na obou koncích opilujeme.

(správně: Železný drát, dlouhý 30 cm, na obou koncích opilujeme.)