Řeč přímá a nepřímá

Přímou a nepřímou řeč hojně užíváme v běžné mluvě. Slouží ale také k vyjádření řeči v textu. Pojďme se na obě podívat blíže.

Přímá řeč:

Řadí se mezi takzvaná volná spojení vět. To znamená, že spojuje věty pomocí jejich obsahu a intonace, se kterou jsou vyslovovány. Neužívá za tímto účelem spojovacích výrazů a netvoří s nimi souvětí.

Přesně zachycuje mluvené slovo tak, jak bylo vyřčeno. Můžou se v ní tudíž objevit i hovorové, či dokonce vulgární výrazy. Ve slohovém útvaru vyprávění je důležitá nejen jako základ pro sepsání dialogu, ale také jako dramatizující prvek.

Uvádí ji věta uvozovací, ve které je obvykle vyjádřeno, kdo hovoří, případně ke komu, nebo jaké při tom pociťuje emoce. Př.: Děti radostně zavolaly na maminku: „Mami, pojď se podívat, co jsme našly!“
Zde si povšimněte, jakých znamének se k vyznačení přímé řeči používá. Obvykle píšeme přímou řeč v uvozovkách a od uvozovací věty ji oddělujeme buď dvojtečkou (to když uvozovací věta stojí před přímou řečí jako je tomu v předchozím příkladě), nebo čárkou (která se nepíše, pokud přímá řeč končí otazníkem, nebo vykřičníkem), popřípadě čárkami. Na naší ukázkové větě si teď předvedeme, co se stane, pokud umístíme uvozovací větu za přímou řeč:
„Mami, pojď se podívat, co jsme našly!“ zavolaly na maminku děti radostně.

Zdůrazňuji, že na začátku uvozovací věty stojící za přímou řečí se píše vždy malé písmeno a to i když přímá řeč končí vykřičníkem, nebo otazníkem. Totéž platí i pro uvozovací větu vloženou do přímé řeči: „Našly jsme malé ptáčátko,“ řekly děti mamince, „asi vypadlo z hnízda.“

Nepřímá řeč:

Mění vyřčenou větu ve větu vedlejší a přizpůsobuje jí uvozovací větě. Věta, kterou zde uvádím jako první příklad, by potom v nepřímé řeči vypadala takto:
Děti radostně volaly na maminku, ať se jde podívat, co našly.
Děti radostně volaly na maminku, že se má jít podívat, co našly.
Děti radostně volaly na maminku, aby se šla podívat, co našly.

Pro úplnost doplňuji ještě následující ukázky přímé řeči:
Děti se přišly zeptat maminky: „Mami, půjdeš se s námi podívat, co jsme našly?“
„Mami, půjdeš se s námi podívat, co jsme našly?“ přišly se děti zeptat maminky.
„Mami,“ začaly děti s nadějí v hlase, „viď, že se s námi půjdeš podívat, co jsme našly?“
Děti řekly mamince: „Našly jsme malé ptáčátko, asi vypadlo z hnízda.“
„Našly jsme malé ptáčátko, asi vypadlo z hnízda,“ řekly děti mamince.
„Mami!“ volaly děti radostně na maminku. „Pojď se podívat, co jsme našly!“