Podstatná jména

Podstatná jména určují názvy osob, zvířat, věcí, dějů, vlastností a vztahů.

Dělíme je na:

Podstatná jména konkrétní

označují vše co je hmotné, tedy názvy osob zvířat a věcí. Podstatná jména konkrétní ještě dělíme na obecná a vlastní. Vlastní označují právě jednu určitou věc, osobu či zvíře. Obecná neoznačují určité věci osoby a zvířata, ale označují je obecně, tedy jakoukoliv věc, osobu nebo zvíře.

Podstatná jména abstraktní

naopak označují to, co je nehmotné, názvy dějů, vlastností a vztahů.

Podst. jména jsou ohebná, skloňují se, určujeme u nich pád, číslo, rod a vzor.

Pád

• 1. pád (nominativ) - Kdo, co ?
• 2. pád (genitiv) - koho, čeho ?
• 3. pád (dativ) - komu, čemu ?
• 4. pád (akuzativ) - koho, co ?
• 5. pád (vokativ) - oslovujeme, voláme
• 6. pád (lokál) - o kom, o čem ?
• 7. pád (instrumentál) - kým, čím ?

 

Číslo

• jednotné (singulár)
• množné (plurál)

Existují podstatná jména, která mají tvar jednotného čísla, ale znamenají více věcí jednoho druhu, tedy nemají tvar plurálu. Zpravidla mívají koncovku -í (trní), přípony -oví (křoví), -stvo (potomstvo), -ctvo (žactvo), -ina (spodina), nazýváme je hromadná.

Kdežto substantiva, která nemají tvar jednotného čísla, respektive tvar jednotného a množného čísla je stejný a označují jednu věc, nazýváme pomnožná (židle, lavice, hodinky...).

Některá podstatná jména mají zpravidla tvar čísla jednotného a označují jimi jak část, tak i celek, tedy látku samu bez zřetele na množství (dřevo, mouka, voda, železo). Nazývají se podstatná jména látková. Jejich tvary čísla množného mají jiný slovní význam, např. (dřeva = různé druhy dřeva), (vody = minerální), (dvě vody = dvě sklenice vody)...

Do kategorie číslo zajisté patří i zmínka o tzv. dvojném čísle (duálu). Používal se v jistém období vývoje českého jazyka, konkrétně když byly-li osoby, věci právě dvě.  Dnes již tato kategorie zanikla, používá se jen v málo slovanských jazycích. Například ve slovenštině. I přes zánik duálu můžeme narazit na spoustu stop, které jsou patrné i současné češtině. Na tyto stopy narazíme při skloňování podstatných jmen označujících párové části těla - ruce, nohy, uši, oči; a dvou číslovek - dva a oba.

Jestliže označují části těla lidí, zvířat jsou podstatná jména ruce, nohy, uši, oči v 7. pádě množného čísla zakončena na -a, a to i v případě kdy jde o zdrobněliny stejného výrazu, i pokud jsou rozvita přídavnými jmény, zájmeny, a číslovkami budou tato podstatná jména v 7. pádě mn. čísla zakončena na -a. Pokud ale neoznačují části těla, ale předměty a jevy, které pouze připomínají části těla  jsou skloňována podle svých vzorů.

Příklad:

• fotbalista s rychlýma nožičkama  x  stůl s dřěvěnými nožičkami
• žena s nádhernýma očima  x  punčocha s velkými oky
• kuře mávalo křídlama   x  budovy s dlouhými křídly

 

ALE:

• má zlaté ruce  x  mechanické ruce
• bránil se holýma rukama  x  stroj s ocelovými rukami

Číslovky dva a oba, která rozvíjí podstatná jména mají ve 3. a v 7. pádě mn. čísla tvar dvěma, oběma. (se dvěma pány, oběma rukama, ... )

 

Rod

• mužský (maskulinum) - ten chlapec
• ženský (femininum) - ta dívka
• střední (neutrum) - to zvíře

Vzor

• Rod mužský životný: pán, muž, předseda, soudce
• Rod mužský neživotný: hrad, stroj
• Rod ženský: žena, růže, píseň, kost
• Rod střední: město, moře, kuře, stavení

 

Skloňování vzorů podstatných jmen

ČÍSLO JEDNOTNÉ

rod mužský životný

1. pád - pán - muž - předseda - soudce

2. pád - pána - muže - předsedy - soudce

3. pád - pánu/-ovi  - muži/-ovi - předsedovi - soudci/-ovi

4. pád - pána - muže - předsedu - soudce

5. pád - pane - muži - předsedo - soudce

6. pád - pánu/-ovi  - muži/-ovi - předsedovi - soudci/-ovi

7. pád - pánem - mužem - předsedou - soudcem

 

 

ČÍSLO JEDNOTNÉ

rod mužský neživotný

1. pád - hrad - stroj

2. pád - hradu - stroje

3. pád - hradu - sroji

4. pád - hrad - stroj

5. pád - hrade - stroji

6. pád - hradu/-ě  - stroji

7. pád - hradem - strojem

 

 

ČÍSLO MNOŽNÉ

rod mužský životný

1. pád - páni/-ové - muži/-ové - předsedové - soudci/-ové

2. pád - pánů - mužů - předsedů - soudců

3. pád - pánům - mužům - předsedům - soudcům

4. pád - pány - muže - předsedy - soudce

5. pád - páni/-ové - muži/-ové - předsedové - soudci/-ové

6. pád - pánech - mužích - předsedech - soudcích

7. pád - pány - muži - předsedy - soudci

 

 

ČÍSLO MNOŽNÉ

rod mužský neživotný

1. pád - hrady - stroje

2. pád - hradů - strojů

3. pád - hradům - strojům

4. pád - hrady - stroje

5. pád - hrady (lesy)  - stroje

6. pád - hradech - strojích

7. pád - hrady - stroji

 

 

ČÍSLO JEDNOTNÉ

rod ženský

1. pád - žena - růže - píseň - kost

2. pád - ženy - růže -  písně - kosti

3. pád - ženě - růži - písni - kosti

4. pád - ženu - růži - píseň - kost

5. pád - ženo - růže - píseň - kosti

6. pád - ženě - růži - písni - kosti

7. pád - ženou - růží - písní - kostí

 

 

ČÍSLO MNOŽNÉ

rod ženský

1. pád - ženy - růže - písně - kosti

2. pád - žen - růží -  písní - kostí

3. pád - ženám - růžím - písním - kostem

4. pád - ženy - růže - písně - kosti

5. pád - ženy - růže - písně - kosti

6. pád - ženách - růžích - písních - kostech

7. pád - ženami - růžemi - písněmi - kostmi

 

ČÍSLO JEDNOTNÉ

rod střední

1. pád - město - moře - kuře - stavení

2. pád - města - moře - kuřete - stavení

3. pád - městu - moři - kuřeti - stavení

4. pád - město - moře - kuře - stavení

5. pád - město - moře - kuře - stavení

6. pád - městě - moři - kuřeti - stavení

7. pád - městem - mořem - kuřetem - stavením

 

 

ČÍSLO MNOŽNÉ

rod střední

1. pád - města - moře - kuřata - stavení

2. pád - měst - moří - kuřat - stavení

3. pád - městům - mořím - kuřatům - stavením

4. pád - města - moře - kuřata - stavení

5. pád - města - moře - kuřata - stavení

6. pád - městech - mořích - kuřatech - staveních

7. pád - městy - moři - kuřaty - staveními

 

 

Z hlediska syntaktické funkce (užití ve větě) plní podstatná jména funkci podmětu, přívlastku neshodného, přístavku, doplňku a příslovečného určení.