Petr Iljič Čajkovskij

Petr Ilijač Čajkovskij se narodil 7. května 1840 a zemřel 6. listopadu 1893. Byl to jeden z nejvýznamějších ruských hudebních skladatelů.

Jeho hlavním rysem bylo spojování prvků ruské lidové hudby s evropskou vážnou hudbou.

Život:

P. I. Čajkovskij se narodil 7. května 1840 ve Votkinsku v Rusku. Jeho otec, Illij Petrovič Čajkovský, byl vrchní správce a matkou byla Alexandra Alexejevna. Petr vyrůstal v početné rodině, neboť měl tři sestry. Rodina žila v blahobytu a tak nechyběl v této rodině klavír, u kterého trávil Petr svůj volný čas. V této době si Petr oblíbil Mozarta (jeho hudba nebyla tak známá a oblíbená jako dnes).

Petr velice trpěl odloučením, neboť kvůli otcově práci se rodina stěhovala z místa na místo. Citlivý a neurotický chlapec utrpěl velikou ztrátu, když mu v ejho 14 letech zemřela jeho milovaná matka. Celý jeho svět se zbořil a nikdy poté nedokázal o této katastrofe mluvit.

Jinak byl velmi citově sdílný.

Petr Čajkovskij studoval nejprve na právnické fakultě v Petrohradě a občas chodil i na hodiny hudby. Ve svých 19 letech se stal mladším úředníkem na ministerstvu spravedlnosti. V této době byly jeho touhy upřeny zcela k hudbě.

Petr studoval dál, ale když měl v roce 1863 promovat, opustil státní služby a nechal se zapsat na konzervatoř umění. Tady se seznamuje s ředitelem Antonem Rubinsteinem, kterého nadchne. Anton přiměl svého bratra Nikolaje, aby přijal Petra jako učitele harmonie na nově otevřenou konzervatoř v Moskvě.

P. I. Čajkovkij zemřel 6. listopadu 1893. Podle oficiálního tvrzení zemřel na choleru, když se napil z infikované vody. Kromě tohoto tvrzení existují i určité spekulace, například, že skladatel spáchal sebevraždu. Tato spekulace by mohla být potvrzena, neboť Petr trpěl za svého života častými stavy melancholie a depresemi. Tyto stavy byly prý způsobeny taky tím, že se nikdy nevyrovnal se svojí homosexuální orientací (v době jeho života byla homosexualita silně odsuzována!).

P.I. Čajkovkij za svého života složil celkem 6 symfonií, programní symfonii, symfonické básně, Slavnostní předehru, houslový koncert, 3 klavírní koncerty, sbory, kantáty, 10 oper a další…

Díla

Balety:

Labutí jezero (1875-1876)

Šípková růženka (1888-1889)

Louskáček (1891-1892)

Opery:

Vévoda (1867-1868)

Undina (1869 – nebyla dokončena)

Opríčník (1870-1872)

Evžen Oněgin (1877-1878)

Panna Orleánská (1878-1879)

Mazepa (1881-1883)

Střevíčky (1885)

Čarodějka (1885-1887)

Piková dáma (1890)

Jolanta (1891)

Symfonie

Zimní sny

Malá Ruská

Polská

Patetická

Koncerty:

Klavírní koncert 1874-1875

Houslový koncert 1878

Klavírní koncert 1879

Klavírní koncert 1892

Pro orchest:

Francesce de Rimini

Slavnostní předehra

Vévoda symfonická balada

Slovanský pochod