Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Výtvarná výchova » Dějiny umění » Kubismus

Kubismus

Kubismus byl založen r. 1910 v Paříži. Jedná se o avandgardní výtvarné hnutí (předchází svou dobu a přináší něco nového). Od samého zrodu kubismu malíři hledali způsob, jak zachytit tři rozměry věci a přitom zachovat dvojrozměrnost obrazu. Umělci zkoumali formu z různých pohledů, rušili hladké křivky, posuzovali předmět a točili se kolem něho -> hledali tajemství formy. Předmět byl pak rozbit na mnoho částí popisujících skutečnost v základních geometrických tvarech bez prostoru a perspektivy….(cubus = krychle -> kubismus). Cílem kubistické nové formy však nebyl ani popis, ani abstrakce, ale konkrétní a nově otevřená skutečnost.

Zakladatelé – Pablo Picasso a George Braque…..oba sběratelé afrického umění.

Fáze kubismu:

1.období - prekubismus (Cezzánovský kubismus) 1906 – 1909, experimentování

2.obdobi – analytické (rozklad) 1909 – 1912 – rozloženi předmětu na jeho X - tisíc částí,pohlížení na

předmět z různých úhlů a pohledů…(nad sebe,vedle sebe)

Tvořily se hlavně zátiší. Malby obsahovaly pasivní barevnost (hnědá, šedá, tm. modrá…) Na barevnost se nekoncentrovali (oproti Fauvistům) právě proto, že jejich hlavním a zájmem byl tvar.

- syntetické (spojeni) = vrcholný kubismus – do obrazu se dostavá písmo, znak (nějaká informace o téhle práci), 1912 – 1914

Autoři se přiblížili abstrakci, do obrazů se vlepovaly výstřižky ap. Kubismus se projevuje i v architektuře např: Dům U Černé matky boží v Praze.

1907 – nejznámější kubistické dílo – Avignonské slečny - Picasso.

1) Princip rozkládání předmětu na více pohledů

2) Zestylizování (zjednodušení) jejich tvaru

3) Následné spojení těchto pohledů (princip vícepohledovosti)

Autoři se inspirovali u zátiší a krajin malíře Cézanna

Pablo Picasso (1881-1973)

Avignonske slečny

Guernica – bombardování španělské vesnice (vyjadřuje se k politice),

Láska a věda

(narozen ve Španělsku, žil ve Francii, hrál ve filmech, např. „Orfeova závěť“, -výtvarnická škola v Barceloně – nastoupil do pokročilých (otec – učitel kreslení), machista /svět se točil kolem něj, ovlivňoval lidi, zejména ženy/)

1.dílo – 1. přijímání - postava klečící u oltáře, kněz (akademická klasicistní malba)

Modré období – tragédie (námět), studené barvy, ponurá melancholie, lidé na pokraji společnosti - pijáci,prostitutky,harlekýn

Růžové obdobi – růžové barvy, maluje baletky, lehké akty

 

Georges Braque (1882 – 1963)

Francouzský malíř a sochař, narodil se 13. května 1882 v Argenteuil-sur-Seine. Vyučil se malířem pokojů a dekoratérem. V letech 1897 až 1899 chodil na večerní kurzy malování. Odešel do Paříže - pokračoval v učení na dekoratéra. V roce 1902 získal v tomto oboru výuční list. Seznámil se s Marií Laurenciovou a F.Picabiou, kteří ho přesvědčili, aby se začal plně věnovat umění. První obrazy byly vytvořeny v impresionistickém stylu. Po tom, co navštívil výstavu fauvistů, rozhodl se přijmout jejich malířské techniky. Kolem roku 1908 se Braque začal zajímat o geometrické prvky, působení světla a perspektivu v umění => jeho přístup ho brzy zavedl k počátkům kubismu a seznámil ho v roce 1909 s Pablem Picassem. S Picassem se pak Braque podílel na zakládání tohoto moderního uměleckého směru. Spolupráce Braquea a Picassa trvala do roku 1914, kdy se Braque dal zapsat do francouzské armády a odešel na bojiště první světové války. Po té, co se vrátil z války se opět vrátil k umění, které ovšem prošlo změnou -> poněkud se zjemnilo a začaly se v něm odrážet i ty Braqueovy nejhlubší pocity. Maloval především zátiší, namaloval však také řadu zajímavých portrétů a ve 20. letech 20. století vytvořil také několik dekorací pro Ďagilevův balet.

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Jana Delsartová | Napsáno: 24. 5. 2009, 12:26
Zavřít