Kostra člověka

Kostra je soubor kostí. Spolu s chrupavkami, vazy a klouby se nazývá pasivní pohybový aparát. Kostra dospělého člověka se skládá  přibližně z 206 kostí. Je zajímavé, že například novorozenci jich mají až 300 a postupným růstem menší a malé kosti srůstají ve velké kosti. Kostra je již u 6ti týdenního embrya tvořena z vaziva a sklovitých chrupavek). Proces kostnatění začíná již během těhotenství a pokračuje po narození až do dospělosti, kdy zanikají růstové štěrbiny dlouhých kostí a vývoj kostry je dokončen. V dospělosti dochází k přestavbě kosti, neboť ta se musí přizpůsobit vnějším fyzikálním vlivům, hmotnosti těla a vnitřním poměrům v organismu.

Kostra se skládá z kostry hlavy, trupu a končetin.

Kostra hlavy neboli lebka se skládá z 22 kostí, kromě dolní čelisti jsou spojeny nepohyblivě buď chrupavkou anebo vazivem (švy). Tvar je individuální, záleží na věku a pohlaví. Ohraničuje řadu dutin a podle toho ji rozdělujeme na 2části : mozkovou (8 kostí) – tvoří ochranné pouzdro pro mozek a obličejovou (14 kostí) – tato část tvoří podklad obličeje a ohraničuje dutinu ústní a z větší části i dutinu nosní a dutinu očí.

Kostra trupu je sestavena z páteře, hrudní kosti a žeber.

Páteř tvoří nosnou a opornou osu těla, chrání míchu a umožňuje pohyb těla. Má dvojesovité zakřivení. Prohnutí dozadu se nazývá kyfosa ( oblast hrudní a křížová) a prohnutí dopředu lordóza ( oblast krční a bederní). U dítěte se jako první vyvíjí krční lordóza tahem šíjových svalů, po té lordosa bederní. Od zdravé páteře existují i výchylky. Jsou jimi kulatá záda, prohnutá záda, plochá záda a skoliotická záda (zahnutí doprava- dextroskolióza, doleva- sinistroskolióza).

Při zvedání břemen je potřeba dávat pozor na správné provedení. Při špatném dochází k velké zátěži a následně bolestem zad a poškození páteře. Zvedáme- li břemeno z předklonu, dochází k velkému tlaku na bedra, vhodnější je si přidřepnout a zvedat ho z bobku. Nevhodné je také spaní na břiše, protože se páteř propadá.

Páteř je tvořena z 33-34 obratlů a 23 plotének, které se nachází mezi obratli.

Obratle jsou nosné části páteře a skládají se z těla, obratlového oblouku, který tvoří páteřní kanál, kde je chráněna mícha a 7 výběžků ( 1 trnový, dobře hmatatelný na zádech; 2 příčné a 4 kloubní-2 směřují nahoru a 2 dolu, čímž tvoří kloubní spojení mezi obratli).

Dělíme je na: pravé – pohyblivé, kam patří 7 krčních obratlů( nejmenší,1. se jmenuje nosič a je typický tím, že nemá tělo obratle, nese kloubní plošky pro spojení s týlní kostí lebky, 2. se jmenuje čepovec–z plochy těla vyrůstá trn umožňující otáčení hlavy do strany), 12 hrudních- navazují na ně žebra, 5 bederních – největší, spočívá na nich největší váha

nepravé – nepohyblivé, srostlé v kost a tam patří 5 křížových a 4-5 kostrčních

Ploténky jsou pružné vložky mezi obratli zajišťující odolnost vůči nárazům a otřesům ( skoky, dopady,…), umožňují pohyb. Tvoří ¼ až 1/5 délky páteře, 1. je mezi 2. a 3. obratlem, poslední mezi posledním bederním obratem a kostí křížovou. Skládají se z jádra (které je vodnaté, řídké, kulovité, téměř nestlačitelné, kolem něj se pohybují obratle, ve stáří dochází ke ztrátě tekutiny) a prstence.

Hrudní kost je plochá, nepárová kost, leží na přední straně hrudníku, má 3 části: rukojeť, tělo a mečíkovitý výběžek, připojují se k ní žebra a tím vzniká hrudní koš, který chrání srdce a plíce.

Žebra jsou protáhlé, obloukovité, prohnuté kosti se zploštělým tělem, které se vzadu připojují k obratlům a vpředu chrupavkou k hrudní kosti,v těle máme 12 párů, z nichž 7 párů je pravých-chrupavkami připojeny na hrudní kost, 3 páry nepravé – končí na chrupavce předchozího páru a 2 páry volné – volně směřují do stěny břišní.

Tvar hrudníku může mít několik tvarů : soudkovitý (normální tvar); rachitický neboli vpáčený, vyskytuje se u dětí s nedostatkem vitamínu D; atletický; astenický; fyzický neboli tuberkulózní

Kostra horní končetiny se skládá ze 2 částí, z pletence horní končetiny (lopatka a kost klíční) a z kostry volné horní končetiny ( kost pažní, vřetenní, loketní a kostra ruky, což jsou kosti zápěstní, záprstní a články prstů).

Kostra dolní končetiny se skládá také ze 2 částí, a to z pletence dolní končetiny, který připojuje dolní končetinu ke kostře trupu (pánevní kost–kost párová, vzniká srůstem kosti kyčelní, stydké a sedací) a z kostry volné dolní končetiny ( kost stehenní – nejdelší, holenní, lýtková a kostra nohy, což jsou kosti zánártní, nártní a články prstů.

Jamka pánevní kosti a hlavice stehenní kosti se spojují v kloub kyčelní

Za zmínku strojí kolenní kloub, který vzniká spojením spodního konce kosti stehenní a horního konce kosti holenní. V jeho přední části je umístěna čéška, která zabraňuje, aby se kloub po natažení nohy mohl dále ohýbat.

S tímto článkem souvisí článek Biologie – kosti