Karel Hynek Mácha - Máj

Nakladatelství: Knižní expres

Rok vydání: Rok 2001. Poprvé však sbírka vyšla r. 1836

Ilustrace: Iva Karasová – Třísková

Proč jsem si knihu vybrala:

Jelikož jsme byli se školou na stejnojmenném filmu v kině, chtěla jsem si přečíst původní dílo K. H. Máchy a tyto tvorby  porovnat. Očekávala jsem oslavu přírody, lásky, jara a všeho, co k měsíci Máji patří.

Hlavní myšlenka knihy:

Oslava přírody, lásky a tragédie tří lidí, nešťastná láska a poté smrt.

Hl. postavy:

·   Vilém – vůdce loupežníků, „strašný lesa pán“, neznal svého otce, kterého zabil a poté byl odsouzen         k trestu smrti.

·  Jarmila – Vilémova milá. Když zjistí, že byl odsouzen, spáchá sebevraždu.

· Hynek -  ztotožněn s autorem. Svedl Jarmilu a Vilém ho zavraždil.

Moje myšlenky a komentáře:

Našla jsem zajímavou věc, o které jsem nikdy dříve neslyšela. Příběh byl prý možná inspirován skutečnou událostí. V r. 1774 byl popraven lámáním v kole otcovrah Hynek Schiffner, který pocházel z vesnice nedaleko Doks. Mácha prý toto vyprávění zaslechl během některého ze svých pobytů v Doksech.

Líbilo se mi, že je v básni velmi používaný obraz přírody, romantiky, spoustu přívlastků. Důraz je brán také na cit, touhu a pocity hrdinů.

„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj byl lásky čas.“ – První máj je krásný den. Zamilovaní lidé se chodí líbat pod rozkvetlé stromy na důkaz své lásky, venku je teplo, jarní vánek si pohrává s našimi vlasy...

I ten, kdo báseň Máj nečetl, ani neviděl film určitě zná tuhle větu, začátek Máchovi slavné básně.

„On hanu svou, on tvoji vinu se dozvěděl; on svůdce tvého vraždě zavraždil otce svého.“ – Jarmila si myslela, že k ní přišel Vilém, ale byl to neznámý plavec, který dívce řekl, že se její milý dozvěděl o její nevěře, ve vzteku zabil svého vlastního otce a teď čeká na smrt. Pro Jarmilu to muselo být hrozné zjištění, když jí došlo, že nebude mít muže ani jednoho. Ale neměla se nechat svést. Nikdy nemůžeme milovat dva lidi zároveň. Ubližujeme tím sobě i jim. A pravda dříve nebo později stejně vyjde najevo.

„Od svého otce v svět vyhnán, v loupežnickém tam roste sboru.“ – Když byl Vilém malý, otec ho vyhnal a on se musel sám uživit, a proto začal s loupežnictvím. Později se setkal se svým otcem, aniž by to věděl a následně ho zavraždil. Myslím že okrádat lidi není zrovna správný způsob obživy. Svých poctivě vydělaných peněz bych si vážila určitě víc. Ale v té době byli loupežníci v lesích asi normální.

Jelikož je báseň psaná básnickou řečí (např.: Viz, mihla se u skály kraje;
daleko přes ní nahnuté …), hodně špatně se mi četla a některým slovům sem ani nerozuměla. Naštěstí děj jsem pochytila.

Vlastní hodnocení:

Nevím, co se mi líbilo více. Jestli film, nebo kniha. Každopádně jsou to výborně zpracovaná díla. Některé části na mě byly až moc drsné. To sem si v kině dala ruce přes oči a nedívala se (např. když Viléma lámaly do kola). V knížce jsem si to naštěstí jen mohla představovat. Na vlastní oči vidět to bylo hrozné! Ale přes tyhle hrozivé scény se mi Máj celkem líbil. Je to krásný měsíc v roce plný lásky, jarního vánku, zelené přírody a slunce. Máj je další velmi známé dílo, které si určitě stojí zato přečíst!