Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Český jazyk a literatura » Literatura » Spisovatelé » Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, spisovatel, herec, novinář a organizátor společenského života, jedna z vedoucích osobností nároního obrození před rokem 1848 i po něm.

Narodil se v Kutné Hoře 4. 2. 1808 v rodině vysloužilého vojenského muzikanta, zemřel v bídě, se kterou zápolil po celý život, 11. 7. 1856 v Plzni.

Studoval Akademické gymnázium v Praze, v letech 1826-28 v Hradci Králové, kde byl žákem V. K. Klicpery. Po ukončení filozofie v Praze se z důvodů existenčních stává členem Hilmerovy kočovné společnosti. Po dvou letech se vrátil a pracoval jako vojenský účetní, od roku 1842 se již plně věnoval literární a kulturní činnosti. Řídil časopis Květy, přispíval do Pražského posla a do Sedlských novin. Byl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle. Toto místo ztratil roku 1851 v době protirevoluční reakce. Založil proto vlastní kočovnou společnost, s níž jezdil po Čechách až do své smrti.

Z díla:

Povídky s historickou i současnou tematikou - Kusy mého srdce, Rozina Ruthardova, Dekret Kutnohorský, Poslední Čech.

Historické hry - Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové, Staré Město a Malá Strana, Bruncvík, kníže české, Žižka z Trocnova, Jan Hus, Měšťané a studenti aneb Oblehnutí Prahy od Švédů, Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři.

Společenská dramata - Nalezenec, Paličova dcera, Chudý kejklíř, Bankrotář, Paní Marjánka, matka pluku, Fidlovačka.

Dramatické báchorky - Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Lesní panna, Čert na zemi, Tvrdohlavá žena.

Frašky:

- jsou oblíbené ve 30. – 50. letech

- typické postavy z tehdejšího města

- většinou láska s překážkami (láska vítězí nad lstí)

- obsahují písně, taneční výstupy

FIDLOVAČKA ANEB ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA (1834)

Fraška, která se poprvé hrála v Praze. Mladí lidé mají problémy se svými rodiči. Jeník (mlynářský chasník) miluje Lidunku. Jeníkův otec Kroutil je švec a vlastenec. Teta Lidunky Mastílková chce Lidunku provdat za šlechtice. Lidunka ho ale nechce – je ošklivý a má zlé oči.

Koná se fidlovačka – slavnost šveců. Vyjde najevo, že Lidunčin ženich je podvodník, Mastílková s Kroutilem se usmíří a Jeník se může oženit s Lidunkou.

Ve hře vystupuje také žebrák, slepý houslista Mareš. Chtějí po něm, aby zazpíval, on zazpívá vlasteneckou píseň Kde domov můj.

Kde domov můj

Stala se oblíbenou písní, lidé ji v divadle zpívali s Marešem, někde se zpívala i v kostelech. Hudbu napsal František Škroup.

Na začátku se 2x opakuje věta Kde domov můj? – zpěvák hledá svůj domov, poté ho popisuje – „bory šumí po skalinách…“ ale nepopisuje českou zemi „zemský ráj to napohled“ – Mareš je slepý, vysnil si tu zemi, touží po ní, ale nemůže ji najít. Ve 2.sloce říká, že jeho domov je kraj, kde mu lidé podají ruku „mezi Čechy domov můj – tam je jeho skutečný domov.

Dramatické báchorky (pohádky):

STRAKONICKÝ DUDÁK ANEB HODY DIVÝCH ŽEN

Vystupují komické postavy, pohádkové bytosti.

Švanda ze Strakonic se nestará o své živobytí, ale hraje po hospodách na dudy. Chce si vzít Dorotku. Její otec požaduje po Švandovi, aby si našel živobytí, které by jej uživilo. Švanda je ale furiant („já mám pravdu“) a odchází do světa. Jeho matkou je víla. Vyprosí pro Švandu dar – královna víl očaruje dudy tak, že každý kdo je slyší, je chce slyšet pořád, což zaručí Švandův úspěch. Mazaný darebák Vacilka na Švandovi vydělává. Švanda na Dorotku zapomněl.

Dorotka a Švandův kamarád Kalafuna najdou Švandu v Turecku. Ten však Dorotku odmítne, vezme si tureckou princeznu. Její ženich ho ale vsadí do vězení, matka víla ho přivede domů. Švanda rozhazuje peníze. Přijme nabídku divoženek, aby hrál na půlnoční slavnosti na popravišti. Tam se objeví zlí duchové, kteří ho málem roztrhají, zachrání ho Dorotka. Švanda pozná skutečnou hodnotu, stane se sedlákem, dudy odhodí a prokleje. Tím ztratí svou kouzelnou moc.

- štěstí dokážeš najít jen doma

LESNÍ PANNA ANEB CESTA DO AMERIKY

Učitelský mládenec podlehne lákání starého Žida a jede do Ameriky (do otroctví). Antisemitismus je pro ČNO obvyklý. Jeho milá uzavře smlouvu s lesní pannou, která ho doprovodí v různých podobách, zkouší jeho lásku, on však obstojí. Proto mu pomůže vrátit se domů.

Vážné hry:

PALIČOVA DCERA

Hodná dívka z maloměsta. Její otec zapálil cizí majetek, byl za to odsouzen. Přesto ji společnost odstrkuje. Zastane se jí mladý muž, měšťané se s tím smíří.

 

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Jana Hlaváčová | Napsáno: 28. 7. 2009, 18:50
Zavřít