Jedovaté prvky historie

Některé jedovaté látky mohou zbůsobit křeče, šílenství, bolesti, zvracení, vypadávání vlasů, ochrnutí, a dokonce i smrt. Nyní si ukážeme některé jedovaté prvky působící v historii:

Antimon: Smrt Mozarta, ve věku 35 let, je nejspíš způsobena velkým množstvím sloučenin antimonu v lécích, které mu proti jeho depresi předepisoval jeho doktor.

Arzen: Někdejší francouzský vůdce Napoleon Bonaparte, byl zase možná otráven vdechováním par arzenu, který byl vylučován z jeho vlhké zelené barvy na tapetách v jeho domě.

Kadmium: Bolestivé, oslabující onemocnění zvané itai-itai (z jap. bolí-bolí) bylo způsobeno konzumací rýže, která vyrostla na půdě kontaminované kadmiem.

Uhlík: Některé jednoduché sloučeniny uhlíku mohou být velmi nebezpečné, jako například oxid uhelnatý, který vzniká tehdy, když se palivo nedokonale spaluje. Rovněž kyanid je smrtelný, zvláště pro ryby.

Olovo: Biolog Charles Darwin byl jedním z mnoha bohatých lidí, kteří trpí otoky kloubů- dnou. Měl v krvi vyšší hladinu olova způsobenou patrně pitím portského vína, to se dávalo do karaf (nádob) z olovnatého křišťálu.

Rtuť: Mnozí amatérští alchymisté, jako například Isaac Newton, měli otravu ze rtuti. Jiní lidé si brali rtuť jako lék, rtuť je ale místo vyléčení zabila.

Fosfor: V 19. století se vyráběly zápalky z fosforu. Dělníci vyrábějící zápalky trpěli pozvolným rozpadem dolní čelisti, protože fosfor pomalu likvidoval jejich kosti- fosforová nekróza.

Selen: Porosty na velkých planinách USA jsou bohaté na selen. Kovbojové věděli, že kdyby jejich stáda jedli hrachor, začala by se potácet a časem by zešílela.

Thalium: Slavná spisovatelka detektivek Agatha Christie, která pracovala jako lékárnice, použila thalium jako smrtící látku v románu Plavý kůň. První známkou oběti je vypadávání vlasů.