Nacházíte se zde: Galaktis » Články » Biologie » Geologie » Geologické éry vývoje Země

Geologické éry vývoje Země

Předgeologické období

Není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje, později zemská kůra chladne. Vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra), atmosféra, hydrosféra. Nejdříve vznikají horniny vyvřelé, poté usazené a přeměněné. Vývoj života neexistuje, jen chemické reakce.

Předgeologické období trvá 700 milionů let, před 4700 (?) miliony let.

Prekambrium (prahory a starohory)

Vytváří se prvotní zemská kůra (jednoduchá ale stává se složitější). Dochovala se jádra nebo štíty kontinentů. Nejstarší zkameněliny jsou kulovité a vláknité útvary v jižní Africe - doklad života v prahorách. Vývoj biosféry: zvětšuje se množství kyslíku, to umožňuje rychlejší průběh životních dějů. V atmosféře vzniká ozónová vrstva, která chrání život před kosmickým zářením. Nejstarší organismy jsou bakterie a sinice - období jejich rozvoje trvalo 2 miliardy let. Rozvinuly se řasy, láčkovci, kroužkovci a členovci.

Prahory trvaly celkem 1400 milionů let, před 4000 miliony lety. Starohory trvaly 2000 milionů let, jejich začátek je před 2600 miliony let.

Prvohory

Probíhá geologický vývoj: horotvorné děje:

1) kaledonské vrásnění - ordovik, silur

2) variské vrásnění - devon, karbon, perm

Byly doprovázeny magmatickou činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny. Dochovaly se zkameněliny. Prvohory může rozdělit na mladší (sem patří období zvaná perm a karbon) a starší (sem patří období devon, silur, ordovik a kambrium).

Kambrium a ordovik

- ve vodním prostředí vznikly trilobiti, ostnokožci a první obratlovci, rozvíjely se řasy. Ke konci ordoviku vznikly bažiny.

Silur

- v moři vznikly korály a rybovití praobratlovci, na souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny

Devon

- rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky, plavuně a kapradiny

Karbon

- v důsledku vrásnění popadaly přesličky a plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí). Rozvoj nahosemenných rostlin (cikasy, jinany, jehličnany). Rozvoj hmyzu, štířů, stonožek

Perm

- ochlazení jižní polokoule mělo za následek vymření trilobitů. Rozvoj plazů, nahosemenných rostlin.

Pokračuje vývin bakterií a sinic, což jsou primitivní rostliny, které nemají jádro. Nazýváme je prokaryota. Vývoj řas = zdokonalení stavby buňky s jádrem, nazývají se eukaryota.

Živočichové: vývin ramenonožců, měkkýšů, polostrunatců (graptoliti), obratlovci (důkazem jsou nálezy zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů).

Kontinentální drif: rozpadnutí Pangei na přelomu druhohor na litosferiké desky, které se vzdalují. Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové podnebí (změny životních podmínek).

Prvohory trvaly celkem 340 milionů let, začátek je před 570 miliony lety.

Druhohory

Druhohory dělíme do období trias, jura, křída.

Trias

- rozvoj krytolebců, savců, plazů, hlavonožců (amoniti). Nové druhy přesliček a kapradin do 2 m, rozvoj jehličnanů. Probíhá také rozpad Pangei. Pro toto období jsou také typičtí plazi:

1) dinosauři - býložravci (brontosaurus) i masožraví (tyranosaurus)

2) ryboještěři (ichtiosauři)

3) ptakoještěři (teradaktylus)

Jura

Vlhčí a teplejší podnebí má za výsledek největší rozvoj ryboještěrů. Archeopterich - prapták, má drápy, zuby, více se vznáší než létá. Typický je také rozvoj jehličnanů.

Křída

Mělká moře - usazují se písky stmelené uhličitany. Na konci křídy probíhá alpinskohimalájské vrásnění (Alpy, Himaláje, Karpaty, Kavkaz, Kordilery). Vymřeli velcí plazi, rozvíjeli se hadi, ptáci, hmyzožravci, krytosemenné rostliny (vrby, topoly, drobné byliny).

Pokračuje kontinentální drif, utvářely se nové oceány. Z tohoto období pochází mohutné vrstvy usazenin, málo vyvřelin. Vývinuli se také měkkýši (hlavonožci - amoniti a belemiti).

Druhohory trvaly celkem 165 milionů let, začátek před 230 miliony lety.

Třetihory

Probíhá alpinské vrásnění (Alpy, Pyreneje, Karpaty, Kavkaz, Himaláje). Plocha moří se zmenšila, rozdělení pevnin už je stejné jako dnes. Vzniká hnědé uhlí. Sopečnou činností v některých oblastech vznikají vulkanická pohoří (tvoří ho čedič a andezit).

Přežily organismy schopné přizpůsobit se změnám životních podmínek, savci získali vůdčí postavení. Rozvoj ptáků a také hmyzu (opylování). Rostliny byly stejné jako v druhohorách - krytosemenné a nahosemenné, jednoděložní a dvouděložní. Koncem třetihor se také objevily první předchůdci člověka.

Třetihory trvaly 63 milionů let, začátek před 65 miliony lety.

Čtvrtohory

Ochlazení klimatu na severní polokouli mělo za následek vytvoření mohutné ledovcové vrstvy. Vystřídalo se 5 dob ledových a 4 meziledové. Ovlivnilo to vývin druhů dnešní podoby.

Horniny jsou sypké, převážně usazeniny. Vznikají suťové hlíny (štěrky, písky - vznikají naplaveniny řek nebo moře). Vznikají rašeliny (navážky a haldy - smetiště). Usazeniny pokrývají celý povrch a jsou ze starších dob.

Dále se vyvíjí krytosemenné a nahosemenné rostliny, ale také savci, zejména člověk.

Dodnes je dochován glaciální relikt = ledový pozůstatek (Krkonoše, Jeseníky).

Čtvrtohory trvaly 2 miliony let, začátek před 2 miliony lety.

Geologická stavba ČR

1) období prahor a starohor – skandinávský štít a evropská část Ruska

2) prvohory – připojení mladších částí vlivem:

a) kaledonského vrásnění (starší prvohory)

b) variského vrásnění (mladší prvohory)

3) druhohory a třetihory – alpinskohimalájské vrásnění (Alpy a Himaláje)

Česká republika je tvořena 2 geologickými celky: Český masiv a Západní Karpaty.

Český masiv – Čechy jsou nižší než Západní Karpaty, vrcholy jsou zaoblené, malý rozestup mezi horami. Vznik v prvohorách hercinským vrásněním.

Západní Karpaty – Morava má vyšší nadmořskou výšku než Čechy, vrcholy jsou ostré, prudší hluboká údolí. Vznik v druhohorách alpinskohimalájským vrásněním.

Rozmezí mezi Českým masívem a Západními Karpaty tvoří Znojmo, Brno, Vyškov, Přerov, Hranice, Ostrava.

Český masív

1) ve starohorách pokrývalo Český masív geosynklinální moře. Usadily se v něm souvrství písčitých a jílovitých usazenin. Láva utuhla v čedič. Na konci starohor došlo k horotvorným dějům. V jejich průběhu byly mořské usazeniny zvrásněny v pohoří. Moře ustoupilo. Nepřeměněné horniny obsahuje barrandien (Kralupy nad Vltavou, Žlutice, Kladno, Domažlice, Klatovy, Příbram, Říčany). Přeměněné horniny utvářejí Českomoravká vrchovina, Jihočeské pánve, Šumavu a část Českého lesa, tj. oblast vltavsko-dunajskou (moldanubikum).

2) prvohory – horniny se vyskytují v Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku. V mladších prvohorách dochází k přerušení usazování variským vrásněním, které je doprovázeno přeměnou žulových masívů. Na místě močálů a jezer vznikly černouhelné pánve. Ve starších prvohorách došlo k mořské záplavě. Na dně moře se usadily slepence, pískovce, břidlice, vápence a železné rudy.

3) druhohory – v křídě pokles řídkého moře. Usazovaly se pískovce a opuky (Česká křídlová pánev). Ústup moře.

4) třetihory – alpinské vrásnění (zvlnění a popraskání zemské kůry). Zvýšení: Šumava, Krušné hory, Krkonoše. Snížení: jezera jižních Čech.

5) čtvrtohory – rozšíření pevninského ledovce až do Krkonoš a Jeseníků (malé horské ledovce: Krkonoše, Šumava).

Západní Karpaty

1) Starohory a starší prvohory – geosynklinální moře: mohutné vrstvy usazenin, za průchodu sopečné činnosti vznikají vyvřelé a přeměněné horniny. Po ústupu moře vznik Jaderných pohoří (nejstarší ve Slovensku): Vysoké a Nízké Tatry, Slovenské Rudohoří, Malá a Velká Fatra, Malé Karpaty. Došlo ke kaledonskému vrásnění.

2) Mladší prvohory – proběhlo variské vrásnění, vytvoření a spojení geologických celků do Slovenského masívu.

3) Druhohory – první vlna alpinského vrásnění vyzdvihla Jaderné pohoří, byla ještě posunuta a překlopena, vznikly tak příkré příkrovy. Trhliny, pukliny v pohořích měly za následek vznik rud.

4) Třetihory – střídavým usazováním jílů a písků vznikají flyšová pásma. Vnější flyšové pásmo se označuje jako Vněkarpatské sníženiny (Ždánský les, Chřiby, Bílé Karpaty, Javorníky, Slovenské Bezkydy, Levočské vrchy a Nízké Bezkydy). Probíhá druhá vlna alpinského vrásnění – rozlámání Jaderného pohoří. Doprovodná sopečná činnost způsobila vznik sopečných pohoří (Štiavnické vrchy, Slánské vrchy, Vinorlat).

5) Čtvrtohory – stále probíhá alpinské vrásnění, není intenzivní. Střídají se meziledové a ledové doby, pevninské ledovce ze severu zasahují do Malé a Velké Fatry a také do Tater. Dochází k formování ledovcového údolí. Ráz krajiny je stejný jako dnes.

Informace o článku

Tagy: (Přidat tag)
Autor: Jana Hlaváčová | Napsáno: 29. 7. 2009, 14:37
Zavřít