Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil 11. listopadu 1821. Byl to ruský prozaik, spisovatel, filosof, jeden z největších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.
Jeho život
Dostojevskij se narodil v Moskvě roku 1821 v rodině lékaře. Vystudoval vojenské technické učiliště (konstrukce mostů), ale dal přednost literatuře. Patřil do skupiny, která vystupovala proti carovi, utopické socialisty Michila Vasiljeviče Petrašovského. Společně se všemi členy byl v roce 1849 odsouzen vojenským soudem k trestu smrti.
Těsně před popravou jim však byl trest změněn na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde Dostojevskij strávil deset let života. První čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl na tom fyzicky i psychicky špatně. Trpěl epilepsií. Prošel si peklem, a proto se dokázal vcítit do lidí s narušenou osobností.
Po návratu ze Sibiře absolvoval dva delší pobyty v západní Evropě. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví s příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře a také v respektování ruských tradic. Díky těmto svým názorům si získal úctu cara. Přesto ho pronásledovala carská policie.
Dostojevskij měl bratra Michaila. Spolu v letech 1861-1863 vydávali časopis Čas Vremja a rok poté časopis Epocha. Po smrti bratra se dostal do existenčních problémů, protože splácel jeho dluhy. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Viděl kolem sebe víc hrůzy než lásk. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností, lidé ho obviňovali a litovali. Lidé ho považovali za psychologa,ale to odmítal uznat. Stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Fjodor Michajlovič Dostojevskij zemřel 9. února 1881.
Díla
- Bratři Karamazovi - Dostojevského vrcholné dílo, psychologický a filosofický román s kriminální zápletkou.Otec Fjodor Pavlovič Karamazov je zhýralec.Myslí si, že může nad svými syny (Dmitrij, Ivan, Aljoša, nemanželský Smerďakov) vládnout, jak se mu zachce. Starší syn Dmitrij je vášnivý stejně jako otec.Ivan je nadaný, racionálně uvažující ateista.Nejmladší Aljoša hledá víru. Nemanželský syn Smerďakov, kterého starý Karamazov nepřijal za svého, zabije otce tak, aby byl z vraždy obviněn Dmitrij. Smerďakov pak spáchá sebevraždu a Dmitrij je odsouzen. Román má mnoho dalších důležitých dějových linií, např. lásky Dmitrije, který se rozhoduje mezi Kateřinou a Agrafenou, na niž má zálusk i jeho otec Fjodor.
- Bílé noci - lyrická povídka,Je o dívce, která každý večer čeká na svého milého u břehu řeky. Nesmělý mladík jí začne dělat společnost a po čase se do ní zamiluje, ale dívka chce, aby zůstali přáteli. Přesto jí vyzná lásku, dívka se rozhoduje, zda přijmout jeho lásku, ale právě tehdy se vrátí její milý a ona jde bez váhání za ním.
- Idiot - hlavní hrdina je kníže Lev Nikolajevič Myškin, nedoléčený epileptik, se po dlouhé době léčení vrací do ruské společnosti do Petrohradu,v níž je kvůli své nemoci označován za „idiota“, ale svým chováním velmi rychle dovede předsudky ostatních změnit a většinou i vyvrátit. Svou lidskostí, nesobeckou ušlechtilostí a zdánlivě až naivní dobrotivostí dokonce nad ostatní ruskou společností výrazně vyniká.
- Dvojník- novela
- Uražení a ponížení- román se sentimentální tematikou
- Zločin a trest
- Hráč-román, ve kterém použil autor své zkušenosti s hráčskou vášní
- Běsi
- Výrostek- román
- Chudí lidé- román v dopisech


