Erich Maria Remargue

Německý spisovatel Erich Maria Remargue patří k nejoblíbenějším autorům 20. století. Někdy je řazen do tzv. „ztracené generace“, kam patřil i E. Hemingway, a jehož dílem byl ovlivněn. Tento termín označuje skupinu amerických spisovatelů, kteří zažili 1. světovou válku a své zážitky popsali ve svých dílech.

Erich Maria Remargue vlastním jménem Erich Paul Remark se narodil jako jedno z pěti dětí Anně Marii Remarkové a knihvazači Franzu Remarkovi 22. června 1898 v Osnabrücku. Měl dva bratry a dvě sestry. V mládí chtěl být hudebníkem, pak malířem. Po studiu na učitelském ústavu v Münsteru, odešel jako 18letý do 1. světové války, na západní frontě byl brzy vážně raněn a konec války prožil v lazaretu v Duisburgu.

Po návratu z války měl problémy začlenit se do normální společnosti. Vystřídal řadu povolání, byl mimo jiné účetním, učitelem, obchodním cestujícím, agentem se hřbitovními náhrobky, varhaníkem. Velmi se zajímal o automobilové závody a nějaký čas i aktivně závodil. Působil také jako redaktor časopisů „Sport im Bild“ v Berlíně a „Echo Continental“ v Hannoveru. Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Balkáně a Turecku.

V roce 1931 emigroval do švýcarské Ascony. V této době již měl vydaných několik povídek a jeho nejznámější román Na západní frontě klid (1929-během tří let se prodalo tři a půl milionu výtisků), kde líčí na základě vlastního prožitku válečné hrůzy očima mladičkého vojáka a zbavující čtenáře jakýchkoli iluzí o válečných hrdinstvích. Avšak po nástupu nacismu v roce 1933 se dostal na index zakázaných autorů a v roce 1938 byl zbaven německého občanství. Byl fašisty označen za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly nazývány "zvrhlým uměním" a byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný. Během druhé světové války zemřela jedna z jeho sester v koncentračním táboře, což ho později podnítilo k napsání knihy Jiskra života.

V roce 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství. Po válce žil střídavě v USA a Švýcarsku. V roce 1958 se podruhé oženil (poprvé v roce 1925, ale manželství trvalo pouze 7 let) s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddart, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.

Erich Maria Remarque umírá na srdeční chorobu 25. září 1970 na klinice Sant'Agnese v švýcarském Locarnu.

Byl jedním z nejlepších spisovatelů své doby. I přes těžkosti, které mu život připravil, dokázal napsat spoustu skvělých knih a otevřeně popisovat hrůzy války. Jeho dílo je humanistické, společensko-kritické a protifašistické. Byl nominován na Nobelovu cenu míru válečným zpravodajem Cybichovskym.

Nejznámější díla:

• jeho vrcholným dílem je sugestivně napsaný román Na západní frontě klid (1929), ve kterém zpracoval své vlastní zážitky z 1. světové války, okamžitě vzbudila zájem po celém světě. Záměr knihy a částečně i obsah vyjadřuje její moto „Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou – i když unikla jejím granátům“
• volným pokračováním tohoto románu je Cesta zpátky z roku 1931, kde líčí problém začlenit se do společnosti po návratu z války
• roku 1937 vychází další román Tři kamarádi - Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní.
• osudy německých emigrantů popsal poprvé v románu Miluj bližního svého (1940)
• světového úspěchu dosáhl znovu až roku 1946 s románem Vítězný oblouk ­- děj románu se odehrává v Paříži těsně před nacistickou okupací
• román z koncentračního prostředí Jiskra života z roku 1957 byl inspirován vězením a smrtí jeho sestry Elfriede
• v románu Čas žít, čas umírat (1954) líčí osudy německého vojáka 2. světové války
• ironicky založený román Černý obelisk z roku 1956 popisuje období hyperinflace v Německu, hlavními hrdiny jsou kamarádi z I.světové války, kteří vlastní pohřební ústav. Kniha zaznamenává jejich radosti, lásky a starosti. Zároveň na jejich osudu ukazuje politické a hospodářské těžkosti výmarského
• Nebe nezná vyvolených (1959) - román z prostředí automobilových závodů

Remarqueova nejúspěšnější díla Na západní frontě klid a Vítězný oblouk byla zfilmována

Další díla:

• Domov snů, překládáno také jako Říše snů (1920),
• Stanice na obzoru (1928) – z automobilového prostředí, o chlapském kamarádství a rivalitě, o ženách, o těkavém neklidu, výstřelcích a povyraženích bohémské společnosti
• Noc v Lisabonu (1962)- příběh Josefa Baumanna a jeho ženy Heleny, kteří prchají z nacistického Německa.
• Stíny v ráji (1971) - vyprávění o německém emigrantovi-novináři, kterého osud zavál až do New Yorku
• Žena se zlatýma očima (1918)
• Zaslíbená země (1970)– o osudu německých uprchlíků za druhé světové války. Děj se odehrává ve Spojených státech, kde se židovský emigrant vypořádává s krutou minulostí.
• Divadelní hra - Poslední stanice (1956) – o bombardování Berlína