Dráteník - Božena Němcová

Paní Božena Němcová - spisovatelka, která provází již mnohé generace. Milovaná i zatracovaná. Vždyť všichni jsme rádi poslouchali její zpracování našich národních pohádek. Mnozí z nás rádi četli její povídky - například Divá Bára (byla i filmově zpracována), Karla, Dráteník. Proklínají ji studenti, když mají vysvětlovat v čem je realismus a v čem romantismus v její tvorbě. Dráteník je povídka, na které si můžeme právě tyto rysy její tvorby ukázat.

V 19.století nebyli dráteníci v Čechách žádnou vzácností. Na vesnicích i ve městech se použivalo kameninové nádobí téměř ve všech kuchyních. Jeho opravy zajišťovali právě dráteníci. Byli to obvykle slováci, kteří doma neměli živobytí. V Čechách chodili od vesnice k vesnici, od městečka k městečku a vydělávali si opravami nádobí na nuzné živobytí. Nebylo divu, když mnozí zmrzli na cestě nebo umřeli hladem. Popis tohoto krušného života je u Boženy Němcové realistický a můžeme si na základě jejího vyprávění dobře představit, že tito obvykle negramotní lidé  neměli na růžích ustláno.

Jenže Božena Němcová nechce zobrazit jen typický život dráteníků, běžný vztah ostatních lidí k nim. Touží zobrazit idylické vztahy mezi lidmi a snad pro to si vybírá netypický příběh, který se odehrál na zámku v Březnici.

Hanuš Krakovský z Kolovrat, který v 19.století byl majitelem zámku Březnice, byl velice zajimavou osobností se silnými romantickými rysy. Romantismus jeho osobnosti se dá vysledovat z celé řady jeho skutků. Jeden z nich je spojen právě s hrdinou povídky Dráteník. Jednou v zimě, když jel Hanuš na návštěvu do sousedního panství, uviděl v závěji u cesty polomrtvého člověka. Nechal ho naložit do svých saní a zabalit do svých kožešin. Místo na návštěvu jel zpět domů. K dráteníkovi, který byl tím polozmrzlým člověkem, zavolal svého osobního lékaře. Bohužel veškerá péče, která ubožákovi byla poskytnuta ho už nezachránila. Hanuš Krakovský z Kolovrat se rozhodl dráteníkovi vystrojit pohřeb a nechal mu udělat náhrobek s železným křížem. Dobové prameny uvádějí, že pohřeb byl vekolepý. Zámecký pan pozval všechny dráteníky z okolí a nechal sloužit mši, které se sám účastnil a díky tomu i celá městská honorace i chudina. Na náhrobku, který dodnes stojí u zdi kaple sv.Rocha na hřbitově v Březnici, si můžete přečíst: "Daleko od domova a přesto mezi svými." Tímto nápisem se Hanuš Krakovský z Kolovrat vyjádřil své slovanské smýšlení.(Na zámku byste našli celou řadu dokladů o jeho slovanství.

Boženě Němcové imponoval romantický příběh, který ji vyprávěli přátelé vlastenci, jejichž byl Hanuš Krakovský z Kolovrat mecenášem. Rozhodla se ho zpracovat jako povídku, ale rozhodla se, že romantický příběh, který se skutečně udál, má jednu vadu na kráse - dráteník zemřel. A tak její dráteník v povídce sice těžce zápasí s prochlazením a s celkovým oslabením , ale nakonec se uzdraví .