Dekameron
Autorem je Giovanni Boccaccio (1313–1375)
Vydáno jako 3. vydání nakladatelství Odeon v roce 1975
Počet stran je 771 s obrazovou přílohou
Knihu přeložil Radovan Krátký (1921–1973)
Jedná se o epický literární druh. Žánr – novela.
Téma - sedm žen a tři muži se vydávají pryč z města, aby se zachránili před morem, který napadl jejich město, po 10 dnů si vyprávějí povídky.
Prostředí - palác s nádvořím skrytý daleko od města Florencie ve 14 století.
Děj
Dekameron je sbírka sta novel ohraničených rámcovým příběhem. Ve Florencii řádí mor a jednoho dne se sedm paní a tři mladíci rozhodnou utéct na venkovské sídlo a užívat si života. Přes den chodí do zahrady, na procházky, hrají různé hry a v horkých odpolednech se sesednou kkolem fontány a vyprávějí si různé příběhy. Na venkově pobývají čtrnáct dní a po deset dní vypráví každý z nich jeden příběh na předem dané téma, které určí královna nebo král zvolený pro ten den. Jmenují se: Pampinea, Fiammetta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifile, Elisa a Pamfilo, Dioneo a Filostrato.
První den je vladařkou zvolena Pampinea, která byla ze všech paní nejstarší a určila volné téma. Druhý den vládne Filomena a vypravuje se o lidech, které potkaly různé nehody, ale nakonec vše dobře dopadlo. Třetí den je královnou Neifile a vypráví se o lidech, kteří svou obratností dosáhli něčeho, po čem velmi toužili, anebo získali to, o co přišli. Čtvrtý den se pod vladařením Filostrata vypravuje o láskách s něšťastným koncem. Pátý den je královnou zvolena Fiammetta a rozhodne, že se bude vyprávět o lidech, jejichž láska se přes problémy dočkala šťastného konce. Šestý den se pod vladařením Elisy vypráví o lidech, na kteé byl zaměřen nějaký vtip, ale oni ho buď odrazili pohotovou odpovědí, nebo se vyhnuli ztrátě, nebezpečí či hanbě. Sedmý den je králem Dioneo a vypráví se o ženách, které z lásky nebo pro svou záchranu obalamutily své manžely, aniž to ti zpozorovali nebo nezpozorovali. Osmý den všichni pod vladařením Lauretty hovoří o šprýmech, které denně tropí žena muži, muž ženě anebo muži mezi sebou. Devátý den pod vládou Emilie vypráví každý o tom, co se mu líbí. Poslední, desátý den, vládne Pamfilo a vypravuje se o lidech, kteří vykonali něco šlechetného nebo skvělého ve jménu lásky.
Dekameron je typické renesanční dílo, oslavuje život a jeho radosti, je prosycené humorem, vtipen a erotikou. Tato kniha bývá přezdívána arcikuplířka nebo „kniha krve a rozkoše". Všechny příběhy jsou krátké a poutavé, mají za úkol hlavně pobavit. Je v nich velice chráněna úcta k ženám jako křehkým a počestným bytostem, a přestože jsou zde popisovány i situace smyslné a nepříliš počestné, autor je podává takovým nadneseným stylem, že nikoho neuráží.


