Česká poezie v letech 1945 - 1948

V básních se projevuje reakce na válku, ale i vyjádření pocitu svobody. Zároveň jsou však i přítomné obavy z budoucnosti a nejistota.

Během této doby vznikalo mnoho literárních skupin. Např.:

– Skupina 42 (1942–1948) – J. Kolář, J. Kainar, I. Blatný aj. – inspirace velkoměstskou civilizací a periférií

– Skupina Ohnice (1939–1945) – K. Bednář aj. – vliv existencialismu, program ”nahého člověka” (úzkost a zklamání)

– Skupina Rudého práva – 1945 – I. Skála aj.

– Skupina Mladé fronty – 1947 – program dynamoarchismu (dynamis = síla, archien = vládnout) – F. Listopad, L. Fikar aj.

– Skupina surrealistů (1938–1948) – V. Effenberger aj.

– Skupina Ra (1942–1948) – L. Kundera aj. – tendence surrealistické

– Kulturní kádr Českého svazu mládeže – P. Kohout aj.

– Katoličtí básníci – B. Reynek, J. Zahradníček, V. Renč, Z. Rotrekl, I. Slavík, Deml aj.

– Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu od pol. 50. let – O. Mikulášek, J. Skácel aj.

– Skupina kolem časopisu Květen – 1955 – M. Florian, M. Holub, K. Šiktanc, J. Šotola, M. Kundera aj. – program poezie všedního dne

– Skupina kolem časopisu Tvář – V. Havel, J. Lopatka, J. Gruša, Josef Topol aj.

Jiří Kolář

Byl básník a výtvarník, člen Skupiny 42, od konce 60. let zakázaný autor. Byl proti tradiční poezii; monumentalizoval všednost, projevovalo se u něj dramatické vidění běžného života (i odporných jevů), obraz brutality doby. Jeho styl je plný útržkovitých rozhovorů, slova jsou součástí výtvarně pojatých celků (koláž), projevuje se řeč ulice.

Sbírky: Dny v roce, Prométheova játra (zkonfiskována v rukopise) aj.

Josef Kainar
Básník existenciálního zaměření, člen Skupiny 42. Patřil do halasovské linie (znaky: disharmonie, ironie, sebeironie, drsnost). Měl tendenci k epice.

Sbírky:Nové mýty, Osudy – tragická osudovost; po r. 1948 dobová oslavná poezie (Veliká láska, Český sen), popé se projevuje společenská kritika a skepse, obraz světa sobectví a smutku – sbírka Člověka hořce mám rád;

Z dalších sbírek: Lazar a píseň – oba póly života, klady i zápory (viz titul) – nově využití obecné češtiny; Moje blues – obhajoba života a lásky, životní bilance, otevřenost

Básně: Stříhali dohola malého chlapečka (Nové mýty) – zhudebnil V. Mišík; Jaký to s ním bylo (Lazar a píseň)

Ivan Blatný

Básník Skupiny 42. Od r. 1948 v emigraci v Londýně. Jeho poetika měla tři rysy: poetistickou hravost, surrealistickou snovost a syrový realismus.

Sbírky: Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Hledání přítomného času, v samizdatu: Pomocná škola Bixley

Jan Zahradníček
Byl vyhraněně metafyzického zaměření. Člen katolické skupiny, v 50. letech byl nespravedlivě odsouzen, uvězněn, v 60. letech ale rehabilitován. Projevuje se halasovské ladění (bez optimismu).

Sbírky: Pokušení smrti, po válce Svatý Václav, Stará země, La Salleta – pocit osamělosti, žalu, nicoty; víra v člověka – křesťana; válka chápána jako boží zkouška; vyslovení touhy, aby se utrpení lidstva neopakovalo;

Od 50. let dostal Zahradníček zákaz publikovat;

Posmrtně vyšly sbírky Čtyři léta (verše z vězení) a Znamení moci

Jiří Šotola

Básník skupiny Květen, prozaik a dramatik. Psal poezii každodenního života.

Sbírky: Náhrobní kámen; Svět náš vezdejší;

Vrcholné sbírky: Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon, Poste restante aj. – vývoj od romantických veršů k epice (protiválečné pásmo s židovskou tematikou Bylo to v Evropě), často obíhá až k filozofickým úvahám (báseň Óda na smrt Karla Hynka Máchy) a aforistickému výrazu; projevoval úsilí skloubit ideál se skutečností; výrazné užití enumerace a expresivních výrazů.

Psak i prózu:Tovaryšstvo Ježíšovo, Kuře na rožni

Oldřich Mikulášek

Patřil k brněnské skupině Host do domu. Držel se halasovské linie. Vstoupil do literatury před válkou, po válce napsal sbírku s tematikou velkoměsta.

Sbírky: Pulsy (vliv existencialismu, boj s lhostejností), Horoucí zpěvy, Ortely a milosti (kontrast lhostejnosti a aktivity, nenávisti a lásky), Svlékání hadů (apeluje na charakter člověka, odmítá zpohodlnění – život proměněný ve zvyk je protikladem života), To královské, Šokovaná růže;

V samizdatu sbírka: Agogh (obava z ohrožení světa)

Jan Skácel

Člen skupiny Host do domu.

Sbírky:Kolik příležitostí má růže (osobitý výraz, hodnoty člověka, domova, téma pozemské reality); Co zbylo z anděla (promyšlená kompozice, oslava lidskosti a prostoty, klidu a moudrosti), Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky;

V 60. letech dostal zákaz publikovat, poezie tedy vychází v exilu. Teprve v 80. letech vyšly další sbírky – Dávné proso, Znovu láska aj

Václav Hrabě (1940–1965)

Byl básník a hudební. Jeho básnická tvorba prolnutá s hudebními impulsy vyšla až posmrtně.

Sbírky: Stop-time (Blues v modré a bílé), Černé nebe nad městem a souborně Blues pro bláznivou holku;

Jeho bbásně jsou ispirovány beatnickou vlnou, upřímná výpověď citů a názorů mladého člověka, projevuje se touha po plném životě a svobodě, ale i politické deformace. Měl vliv na Karla Kryla, Jaromíra Nohavicu aj.

Jiří Suchý (1931)

Významný básník a písničkář. Zakladatel divadla SEMAFOR.

Soubory textů: Klokočí, Motýl, Pro kočku, Písničky