Česká literatura 2. poloviny 20. století

Spisovatelé rozděleni:

a) ti, co se přizpůsobili

- podbízivé, komerční, ne příliš kvalitní

b) emigranti

- přechází do zahraničí a píší česky, ale někdy jiným jazykem (Milan Kundera - francouzsky)

c) zůstali v ČSR, ale nesměli publikovat

- politicky činní (tzv. disidenti), chartisté - Havel, Milan Uhde

Témata:

1) Zobrazení vztahu člověka a společenského vývoje (dějin)

- komunističtí autoři: obyčejný člověk svou usilovnou prací mění dějiny (velké činy malých lidí)

- téma neúcty k člověku (dnes jako statistické jednotky

2) Boj proti nacismu

3) Boj proti komunismu

Próza v symbolech, alegoriích, podobenstvích, a to i v knihách jako je sci-fi (Fuks) a poukazují na společenské problémy (Oldřich Daněk, Jiří Šotola ukazují tyto problémy v historii)

Arnošt Lustig (* 1926)

Zobrazuje svou zkušenost z dospívání v koncentračním táboře (Terezín, Buchenwald, Osvětim). Krátce před osvobozením se mu podařilo utéct, skrýval se po lesích a zúčastnil se pražského povstání na barikádách, stal se komunistou. Po studiu pracuje jako novinář, na konci 50. let píše povídky a stává se i filmovým scénáristou. V 60. letech chtěl demokratizovat komunismus - ztratil iluze při sovětské okupaci (Izrael, USA)

NOC A NADĚJE (1957)

DÉMANTY NOCI (1959)

Jsou povídkové knihy, které zachycují krátkou situaci v lidském životě, kdy jde o život (skrýt se na útěku, obstarat jídlo). Odehrávají se za 2. světové válce. Člověk zůstává hrdý, dá přednost svobodě před posluhováním

MŮJ ZNÁMÝ VILI FELD (1961)

Novela, v níž se úspěšný muž po zkušenostech z koncentráku nemůže vrátit do svého původního života

DITA SAXOVÁ (1962)

Novela, v níž krásná dívka traumatizovaná zážitky z koncentračního tábora, obletovaná muži, není schopna milovat - zabije se

MOTLIDBA PRO KATEŘINU HOROWITZOVOU (1964)

Hlavní hrdinové jsou bohatí lidé, kteří věří, že se jim podaří vykoupit z koncentráku, jenže nacisté si s nimi jen hrají. Nacisté z nich tahají další peníze a nakonec je odvezou do Osvětimi do plynové komory. Kateřina Horowitzová není z bohaté rodiny, vykoupí si ji bohatý žid a ona cestuje s nimi. Na rozdíl od nich nevěří v sílu peněz a myslí na své známé, kteří museli zemřít. Jako jediná se zachová lidsky - když jdou do plynové komory, začně se s esesáky rvát.

Egon Hostovský (1908 - 73)

Pochází z Hronova (setkal se s Jiráskem) ze židovské rodiny (ale nenáboženská), měl spoustu sourozenců, ale nebyli si blízcí. Otec byl neúspěšný podnikatel. Egon Hostovský vydal svůj první román v 18 letech. Před nacisty uprchl do Francie, odtud do Portugalska a poté do USA. Pracoval ve službách čs. ministerstva a to i po válce, po vzestupu komunismu znovu emigroval na západ. Usadil se v USA, kde ale jeho knihy nebyly tak úspěšné jako v ČSR

GHETTO V NICH (1928)

= místo osamocení, uvěznění

- lidé se oddělují od druhých anedokáží se s nikým domluvit

ŽHÁŘ (1935)

Dospívající chlapec trpí citovým chladem své matky, zamiluje se do kamarádky své sestry. Ta ho jen provokuje. Chlapec vyvěšuje letáky, že něco zapálí. Žhář zapálí stodolu. Všichni si myslí, že to zapálil chlapec. V této chvíli se sblíží se svou matkou, uvědomí si, že ho dívka jen provokuje.

SEDMKRÁT V HLAVNÍ ÚLOZE (1942)

Sdm různých vypravěčů se zabývá osobností spisovatele, který hlásá příchod nové doby, nového člověka a zamýšlí se nad tím, jak je možné, že se intelektuálové připojili k fašismu.

ÚKRYT (1943)

Hlavní hrdina (intelektuál) utíká před nacisty, zavře se v bytě a klade si otázku - co je svoboda? Je zavřený, ale je na svobodě. Na konci opouští úkryt, aby za svobodu bojoval

CIZINEC HLEDÁ BYT (1945)

Je tzv. „absurdní román“, v němžčeský inženýr Marek žijící v New Yorku, chce napsat práci, tak hledá byt (= domov, klid). V každém bytě, který si najde nemá klid - jeho bytný ho vždy vtáhne k sobě do života. Umírá v bytě chudého dělníka. Vyčerpal se tím, že žil životy jiných lidí.

NEZVĚSTNÝ (1951)

Téma komunistického převratu: politik zmizí a snaží se ho najít STB i americká špionážní služba.

DOBROČINNÝ VEČÍREK (1957)

Vyrovnání se s opuštěním v emigraci. Dobročinný večírek má vynést peníze na podporu chudých.

VŠEOBECNÉ SPIKNUTÍ (1961)

Traumatické postavení vzdělaného člověka v emigraci. Nemůže si zvyknout na nové prostředí. Vede ho to ke schizofrenii (doplňuje si svět představami, které ve skutečnosti nejsou) a paranoie (chorobná podezíravost vůči okolí, všichni se proti němu spikli). Všude nachází stopy spiknutí (např. když se nemůže trefit do svého podpisového vzoru v bance).

Bohumil Hrabal (1914 - 1997)

Pochází z Brna, ale vyrůstal v Nymburce v pivovaru (strýc Pepin je skutečná postava – dobrý vypravěč, který Hrabala inspiroval). Narodil se jako nemanželský syn (za svého ho přijal 2. manžel jeho matky). Začal studovat práva, ale VŠ byly zavřené, tak se ve válce živil různými pracemi (železniční výpravčí). Během okupace píše básně (nepublikuje). Po 2. SV dostudoval práva, ale nepracoval jako právník (soudy nástrojem komunistického útlaku), tak se živil jako dělník (v železárnách, kulisák v divadle, vykupoval starý papír ve sběrných surovinách). Píše povídky, novely, experimentální texty, romány, od r. 1963 se živí jen literaturou. Po r. 1968 měl zakázáno psát (vydává v samizdatu nebo v zahraničí), snažil se komunismu vyjít vstříc, proto upravoval své knihy. V nemocnici ve vážném stavu, dobrovolně ukončil svůj život (?) vypadl z okna.

HOVORY LIDÍ

Vyšly v nízkém nákladu jako bibliofilie (tzv. „krásné knihy“, v nákladu 100-200 výtisků, s hezkou grafikou).

PERLIČKA NA DNĚ (1963)

= hlavní hrdinové jsou lidé na dně společnosti (špína, mravní zkaženost) a snaží se na nich najít něco jedinečného „V KAŽDÉM ČLOVĚKU JE NĚCO DOBRÉHO“ není u něho záporná postava

PÁBITELÉ (1964)

= lidé, kteří nachází v lidském životě to krásné, nenechají si vnutit, že je život zlý. Jsou to podivíni, jejich chování je směšné a nepochopitelné, ale obdivuhodné

TANEČNÍ HODINY PRO STARŠÍ A POKROČILÉ (1964)

Experimentální text: monolog muže (strýce Pepina?), který mění různé tanečnice a vypráví jim (příběhy, názory, koketuje s nimi, reklamní slogany). Je to jedna dlouhá nedokončená věta

OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY (1965)

Novela, která byla zfilmována Jiřím Menzelem (Oskar). Mladík Miloš Hrma, chce spáchat sebevraždu, protože mu nevyjde první sex. Nepodaří se mu to. Sebevědomí nabere, až když si je jistý, že je chlap. Vyhodí nacistický vlak do povětří, ale je postřelen a umírá - ve chvíli, kdy už chce žít.

INZERÁT NA DŮM, VE KTERÉM UŽ NECHCI BYDLET (1965)

Povídky z prostředí kladenské železárny (třídí se staré železo, ze kterého se dělá nové - politická metafora, komunisté takto nechali pracovat lidi, kteří jim nechtěli sloužit. Zfilmoval to Jiří Menzel pod názvem Skřivánci na niti.

POSTŘIŽINY

Idyla, blízko k Babičce (není záporná postava, cykličnost), Zfilmoval to Jiří Menzel. Středem je nymburský pivovar, hlavní postava Maryška: Hrabalova maminka, temperamentní, živá, je pyšná na své dlouhé vlasy na konci si je ale nechá podle módy ostříhat. Francin: manžel Maryšky, obětavý, má svou ženu rád, nejradši je, když se o ni může starat. Strýc Pepin: nespoutaný živel, co ho napadne, to udělá

MĚSTEČKO, KDE SE ZASTAVIL ČAS (1974)

Pokračování Postřižin, nový vypravěč, ale díky cykličnosti si ani neuvědomujeme, že hlavní hrdinové zestárli. Hlavní hrdina jezdí za rodiči ne do pivovaru, ale do domovu důchodců. Upravil pro oficiální vydání.

SLAVNOSTI SNĚŽENEK (1975)

Zfilmoval Jiří Menzel. Je to soubor povídek, prostředí chatařské kolonie Kersko. Idylické povídky i groteskní, tragické, vznešené. Cenzura z toho udělala jen humornou.

PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA (1977)

Novela (vyprávění) i esej (pojednání, úvaha). Haňťa je starý muž, který 20 let sbíral a lisoval starý papír. Vybíral si z toho knihy, nosil si je domů a četl je. Balíky, které vytvářel, zkrášloval (= umělec, kterému nejde o to, aby to lidé obdivovali, ale pro svůj pocit). Haňťa odejde do penze. Když se dozví, že jeho sběrna byla nahrazena druhou, jde tam - mladíci tam vidlema hází papír do lisu. Haňťa se nechá slisovat jako papír… a pak se probudí.

NĚŽNÝ BARBAR

Vzpomínka na přátele z Libni, ani jeden z nich nebyl příliš uznávaný:

- Vladimír Boudník: malíř, tvůrce uměleckého směru informel, např. oprýskanou omítku dotvoří tak, aby z toho bylo umělecké dílo, a to potom vyfotil

- Egon Bondy: svérázný filozof

- Vystupuje tam i Bohumil Hrabal

OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE (1974)

Román, ve kterém hlavního hrdinu (Jan Dítě) sledujeme od dětství do stáří, byl číšník, pro něhož byl smysl života úspěch a peníze. Za války se ožení s nacistkou, ta je ale zabita, zůstane mu cenná sbírka známek, které patřili židům. Za známky získá peníze, postaví si hotel, ale probíhá znárodňování (sám se přihlásí, když na něj zapomenou). Zbytek života prožívá v malém domečku na Šumavě. Když zapadne sněhem sepisuje své vzpomínky a zjišťuje, že měl šťastný život (splněný sen se mu nestačil zprotivit). Zfilmoval Jiří Menzel.

Milan Kundera (* 1929)

Pochází z Brna. Jeho otec: hudební vědec na brněnské univerzitě, bratranec Ludvík Kundera je básník, překladatel. Sám Milan Kundera studuje kompozici na JAMU (hudební skladatel), poté v Praze filozofii, literární vědu, FAMU scénáristiku a režii, učil na FAMU světovou literaturu. V 50. letech komunista, slavný básník, dramatik, k těmto hrám se dneska nehláší. V 60. létech píše povídky, romány. Po roce 1968 nesmí publikovat, protože chtěl demokratizaci komunismu. 1977-78 přednáší na univerzitě ve Francii, do ČSR se už nevrátí. Přechází na francoužštinu a svá díla píše francouzsky. Ženy v jeho dílech působí hloupě, ale mají instinkt, který je vede přes překážky, muži jsou inteligentní a pyšní.

SMĚŠNÉ LÁSKY

Sbírka povídek, původně vycházely po 3 povídkách v Sešitech šílených lásek. Skeptický k „lyrické části člověka“ = láska, ješitnost, pýcha, závist, věci, které člověka sráží.

Povídka Nikdo se nebude smát: vysokoškolský učitel se vyhýbá pánovi, který mu napsal práci o Mikoláši Alši, protože mu nechce říct, že ta práce je špatná. Muž mu ale začne ničit život - stěžuje si u nadřízených, odhalí nenahlášenou dívku v profesorově bytě… Nakonec s ním učitel dílo rozebere a muž v klidu a slušně odchází. Chtěl jen slyšet pravdu.

Povídka Falešný autostop. Dva milenci v autě se nudí, tak si hrají na to, že dívka je stopařka. Ona ho svádí. Postupně se sami sobě znechutí, neberou to jen jako hru, rozvrat vztahu.

ŽERT (1967)

Komponuje romány po vzoru hudebních děl: sedm kapitol (= počet vět u symfonií Ludvika van Beethovena). 4 vypravěči: Ludvík, Helena, Jaroslav a Kostka. Ludvík se jako student zamiloval do Markéty (= krásná, ale hloupá). Všichni si z ní dělají legraci. Ona je nadšená komunistka, naivní. Je přesvědčená, že Ludvík ještě není úplný komunista, proto potřebuje ji, ženu, která mu v tom pomůže. O letních prázdninách mu pošle optimistický pohled, na který jí on pošle žertovnou odpověď: Optimismus je opium lidstva. At žije Trockij! (Trockij = nepřítel komunismu). Předsedou stranické organizace je Zemánek. Jemu Markéta přinese dopis. On svolá výbor KSČ. Ludvík to má vysvětlit (byl to žert). Všichni to ale berou vážně: Ludvík je vyhozen ze školy, musí na vojnu k PTP (= pétépáci, vojáci, kteří museli nastoupit na vojnu ze společnesky nespolehlivých rodin a nepřátelé komunistmu. Neměli zbraně, dělali stavební práce nebo v dolech). Ludvík kope uhlí. Setká s Lucií. Ona je plachá, nosí mu květiny, koupí jí oblečení. Ludvík se chce s Lucií milovat, ona nechce, uteče od něho. Ludvík se stal vědeckým pracovníkem a setká se s redaktorkou rozhlasu Helenou, ve které pozná manželku Zemánka. Ludvík se rozhodne, že se Zemánkovi pomstí tak, že mu svede ženu. Proto ji pozve do Brna. Tam se Ludvík znovu setká s Lucií. Jeho přítel Kostka mu vypráví její příběh: znásilněna partou spolužáků, rodiče ji za to vyhodili z domu, pracovala v různých továrnách. V Ostravě se ji voják znovu pokusil znásilnit. Lucie díky Kostkovi znovu našla sebevědomí, vdala se. Ludvík se setká se Zemánkem, z kterého je teď demokrat a pozná i jeho mladou přítelkyni. Helena, když si našla milence, přijala rozvod se Zemánkem. Ludvík se s ní rozejde a ona se chce zabít. Sní tubu technikových pilulek, ve skutečnosti to je ale jen projímadlo.

ŽIVOT JE JINDE (1973)

Původní název: LYRICKÝ VĚK. Hlavní hrdina se oddává lyrickému snění. Vychovává ho jen matka, otec zemřel ve válce. Jaromil touží po velkých činech, stává se básníkem. Pronáší velká slova. Udá bratra své dívky, který chce emigrovat. Umírá na zápal plic v náručí své matky.

VALČÍK NA ROZLOUČENOU (1979)

Až fraška (černý humor): lékař nosí mezi prášky na bolest hlavy i jednu pilulku jedu. Sestřička si od něj chce vzít jeden prášek a vytáhne si zrovna jed

KNIHA SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ (1981)

Napůl román napůl esej (úvahové pasáže), 7 kapitol. Únor 1948: komunistický puč, na kterém soudruh Klement Gottwald hovořil k davu, neměl čepici, tak mu pan Slánský půjčil svou beranici. Slánský se ale později stal obětí komunismu a musel být ze všech fotografií smazán. Jeho beranice však zůstává na Gottwaldově hlavě. Žena Tamina emigrovala na západ, kde ovdověla, nemůže najít své místo. Chce dostat své deníky z ČSR do Francie, lpí na své minulosti. Žije ve společnosti, která žije šťastným okamžikem, což ji frustruje. Tamina se ocitá na ostrově bezstarostných dětí, které jí připomínají čs. děti

NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ (1985)

Manželé Tomáš (lékař) a Tereza (fotografka). Tomáš nevysloví loajalitu vůči komunistickému režimu, odejdou na západ. Setkávají se s výtvarnicí Sabinou, která také emigruje. Daří se jim dobře, ale život tam nemá smysl, není kam směřovat. Teď už nemusí zápasit o svobodu. Neexistuje nic nedosažitelné (to je to nesmyslné). Oba se vrací do ČSR, kde získá jejich život smysl. Sabina si ve Švýcarsku vezme levicového novináře Franze, který neví za co bojuje, ale bojuje, účastní se demonstrací (podle Kundery je to kýč = dojímá se tím, že je na správné straně) Sabina ho opouští a odchází do Ameriky. Franz zemře v davu při loupežném přepadení. Zfilmováno, ale nekvalitně, proto Milan Kundera vydal zákaz na další filmování jeho děl.

NESMRTELNOST (1993)

Esej, ve které Betyna chtěla být spisovatelkou, ale neměla talent. Proto píše dopisy Goethemu, chtěla vypadat jako jeho milenka, objevovala se v jeho blízkosti a dnes ji známe jako přítelkyni Goetheho

POMALOST

IDENTITA

NEVĚDĚNÍ

Jsou to kritické romány.

Josef Škvorecký (* 1924)

Pochází z Náchoda v S Čechách. Po maturitě musel pracovat jako dělník v továrně, po válce vystudoval AJ a filozofii, poté pracoval jako redaktor (Světová literatura), scénárista na Barrandově, volný spisovatel. 1968 odešel do Kanady na univerzitu v Torontu. jeho manželka Zdena Sajvarová a on spolu založili nakladatelství 68-Publishers, zaměřeno hlavně na zakázanou českou literaturu. Po roce 1989 do ČSR. Má rád jazz (hraje na saxofon) a knihy pokleslých žánrů (detektivky), které překládá do češtiny, některé sám píše

cyklus románů s hlavní postavou Dannym Smiřickým - částečně autobiografická postava, jeho alter ego (druhé já)

ZBABĚLCI (1958)

Poslední dny 2. SV a osvobození města Kostelce. Partyzáni jsou hrdinové, kteří bojují proti Němcům. (Dříve byli němečtí kolaboranti popisování jako padouši, u kterých bylo na první pohled jasné, že to jsou zrádci, u Škvoreckého jsou to tišší, ušláplí lidé, kteří trochu donášeli a po válce se k tomu nehlásí, vyvěšují vlajky SSSR, ale když jedou Němci, zas je skovávají). Kluci z jazzové kapely se projeví jako hrdinové. Fronta se přibližuje, oni se zúčastní boje. Ti, co nebojovali zase budují kariéru, oni se ale vrací k jazzu, holkám. Patří mezi zakázané knihy

TANKOVÝ PRAPOR (1971)

Vyšlo v Kanadě. Danny Smiřický je stále posedlý holkami a jazzem. Je voják, autor popisuje vojenskou atmosféru a atmosféru 50. let. Schopní velitelé byli vyhozeni, místo nich neschopní kariéristi. Činnost jednotky = chaos. Důraz na politické školení vojáků. Důstojník „Malý Ďábel“ mu chce napsat posudek, díky kterkému Danny nenajde práci, ale ještě předtím zmizí (je zavražděn).

MIRÁKL (1972)

Detektivka - jde o řešení starého zločinu. V 50. letech se v jedné obci začal v kostele hýbat křížek a naklánět se směrem na západ. Vyšetřovala to Bezpečnost - farář byl zatčen, protože křížek se pohyboval pomocí drátku a navíc se ve zpovědnici našly zbraně. Danny jako novinář vyšetřuje tento případ. Zjistí, že to STB podstrčili faráři zbraně a hýbala s křížkem a farář o ničem nevěděl. Farář je propuštěn, noví viníci nejsou.

- = zázrak, středověká divadelní hra o zázraku, který udělal nějaký světec

PŘÍBĚH INŽENÝRA LIDSKÝCH DUŠÍ (1977)

Danny je profesor americké university, vede kurzy tvůrčího psaní. Komunisti je přesvědčovali ať jsou inženýry lidských duší (= vymýšlet si, posluhovat komunismu). Srovnání starého profesora a mladého studenta, částečně filozofující.

PRIMA SEZONA

Kniha povídek, odehrává se ještě před začátkem Zbabělců, Danny je gymnazista. Bylo to zfilmováno.

SEDMIRAMENNÝ SVÍCEN

= důležitý předmět při svátku chanuka (Vánoce) pro židy

Povídky: příběhy o utrpení židů za nacistické okupace. Po válce se Danny sejde s dívkou a navzájem si povídají, jak prožívali válku. Ona v konc. táboře, on jak probíhala okupace v Kostelci

Ostatní romány (bez Smiřického)

HOŘKEJ SVĚT

Povídky, hlavní hrdinové: obyčejní kluci a vedle nich ti, co se přizpůsobují době a konflikty mezi nimi

FARÁŘŮV KONEC (1968)

Scénář, režisér Erald Schorm. Hl. hrdina se vydává za faráře a když na to ve městě přijdou, odchází do kostela na venkov. Tady se dostává do konfliktů s církevními zástupci a končí to jeho pronásledováním v kostele a jeho zřícením někam (smrt)

Romány v USA ale hrdinové jsou Češi:

SCHERZO CAPRICCIOSO (skerzo kapričiozo)

= hudební skladba rozmarného rázu („rozmarný žert“)

- A. Dvořák, který za svého života pobýval v USA a proslavil se zde

- Více vypravěčů z blízkosti A. D. vypovídají o jeho životě

NEVĚSTA Z TEXASU

- dobrodružný román v době občanské války sever x jihu

- Češi emigrovali do Texasu (jih) a teď měli bojovat za jih, ale oni byli demokratičtí, tak prchali na sever, aby za něj mohli bojovat

Historická próza

- v 50. letech špatná: komunisté chtějí zdůrazňovat boje lide proti utlačovatelům

Vladimír Neff (1909 - 1983)

SRPNOVŠTÍ PÁNi (1953)

Milostný a dobrodružný příběh z doby renesance (vliv V. Vančury: jazyková originálnost)

SŇATKY Z ROZUMU

Pentalogie, stejně se jmenuje i první díl této pentalogie. Kronikářským způsobem zpracovává vývoj české společnosti od r. 1848 po rok 1945. Hlavní hrdinové jsou 2 podnikatelské rodiny, mají dobré i špatné vlastnosti. Born a Nedobyl jsou chudí mladící, kteří k realizování svých plánů uzavřou sňatek z rozumu a z věn si oba vytvoří podnik: obchodují s realitami (tak zbohatnou při rozšiřování Prahy)

Karel Michal

ČEST A SLÁVA (1966)

Zfilmováno, novela. Na českém venkově na konci 30. leté války. Rytíř Václav Rynda z Loučky není žádný hrdina. Na začátku přišel o svůj majetek a během války se schovával. Důstojník přijde na jeho tvrz ze strany protihabsburské a vyčítá mu jeho neangažovanost – chce se ale jen vytahovat a provokuje. Václav se rozhodne, že nezůstane stranou a jede bojovat do války, která už je prohraná, a ze které hrdinové utíkají (viz don Quijote)